Berlín hodlá zadluženému Řecku pomoci, očekává ale reformy

Berlín hodlá zadluženému Řecku pomoci, očekává ale reformy
8. července 2015 • 15:04
Německá vláda je připravena pomoci Řecku, které se potýká s dluhovou krizí. Podle mluvčího ministerstva financí Martina Jägera však kabinet očekává, že Atény kvůli obnovení důvěry začnou přijímat reformní opatření už během jednání, která by vyústila v potvrzení pomoci.

„Je tu připravenost k pomoci, politická vůle. Ale je třeba, aby dotyčný stát sám splnil určité požadavky. Stejně tomu bylo u všech zemí, které požádaly evropské partnery o pomoc,“ řekla řekla vládní mluvčí Christiane Wirtzová. Připomněla také, že kromě německé vlády by případnou pomoc Řecku musel schválit i Spolkový sněm.

Řecko a euro: na stole je hned několik scénářů

„Nejen ve Spolkovém sněmu, ale i ve vládě panuje očekávání, že v případě, že Řecko bude usilovat o třetí záchranný balíček, bude muset řecká vláda jasně ukázat, že chce zpět získat svou ztracenou důvěru. A přinejmenším část z ní může získat zpět tím, že už během jednání se přihlásí k reformám a začne je uskutečňovat. Na seznamu je mnoho opatření, která lze prosadit okamžitě,“ doplnil Jäger.

Zdůraznil však, že samotná jednání o možném záchranném balíčku pro Řecko ještě nezačala. „Zatím tak daleko nejsme. Vyjednávání ještě nezačala, teprve zjišťujeme, zda je smysluplné s těmito rozhovory vůbec začít,“ uvedl mluvčí ministerstva financí.

Jäger také řekl, že německá vláda je připravena i na „špatný vývoj“ situace kolem Řecka. O tom, jaké následky by případný odchod země z eurozóny měl pro Německo a pro Evropskou unii, však nechtěli Jäger ani Wirtzová spekulovat.

Řecko dluží téměř sedminásobek českého rozpočtu
- Celkový dluh Řecka nyní přesahuje 320 miliard eur (8,7 bilionu korun), což je zhruba 175 procent hrubého domácího produktu (HDP). Ve vztahu k HDP je druhý největší na světě za Japonskem.
- Největším věřitelem Řecka je Evropský fond finanční stability (EFSF), kterému řecká vláda dluží zhruba 130,9 miliardy eur (přes 3,5 bilionu korun).

EFSF vznikl v roce 2010, aby vydáváním dluhopisů získával peníze na pomoc těm členským zemím eurozóny, které se ocitly v problémech. Od července 2013 byl nahrazen Evropským stabilizačním mechanismem (ESM).
- Jednotlivým státům eurozóny Řecko dluží 53 miliard eur, dalších 27 miliard eur dluhu má Řecko u Evropské centrální banky (ECB) a zhruba 20 miliard u MMF. Řecko na přelomu června a července nesplatilo MMF část dluhu, a stalo se tak první vyspělou ekonomikou v historii organizace, která včas nesplatila půjčku.
- Dalších 89 miliard eur tvoří objem nouzového programu financování řeckých bank (ELA) Evropskou centrální bankou (ECB). Toto financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů.
- Z jednotlivých zemí jsou největšími věřiteli Řecka Německo (68 miliard eur), Francie (44 miliard eur) a Itálie (38 miliard). Tyto částky zahrnují půjčky i prostředky z EFSF.
- Dalšími věřiteli jsou řecké a další zahraniční banky, soukromí investoři a další.
- Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy partneři z Evropské unie, Evropská centrální banka a MMF. Řecko od věřitelů dostalo ve dvou kolech slíbeno 240 miliard eur.

Pavel Páral: O jediném správném řešení se nejedná

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!