Berlín opět otáčí. Syřany vrátí do zemí, kde vstoupili do EU

Berlín opět otáčí. Syřany vrátí do zemí, kde vstoupili do EU
11. listopadu 2015 • 16:31
Německo začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území Evropské unie. Opatření by mělo snížit počet lidí, kteří do Německa přicházejí. Vracení běženců do země, kde vstoupili do EU, předpokládají evropské dohody, Berlín je však letos v srpnu přestal uplatňovat pro uprchlíky ze Sýrie. Zatím není jasné, kdy konkrétně se Němci k předchozí praxi vrátí. Rozhodnutí ministerstva vnitra však už nyní kritizují vládní sociální demokracie (SPD) i opoziční Levice a Zelení.

„Německo sleduje cíl vrátit se k řádnému azylovému řízení. K tomu patří i to, že se stanoví, který členský stát je pro vedení azylového řízení příslušný,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra. Ministerstvo podle něj už v říjnu pověřilo Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF), aby začal znovu uplatňovat příslušná evropská ustanovení i pro běžence ze Sýrie. Přesný termín mluvčí neuvedl.

Záměr konzervativního ministra vnitra Thomase de Maiziéra dnes kritizovali zástupci SPD. Podle nich ministr předem neupozornil ostatní členy vlády na připravovaný návrat k dublinskému systému. Mluvčí vlády Christiane Wirtzová dnes na tiskové konferenci řekla, že de Maiziére neinformoval o návratu k dublinským dohodám ani kancléřku Angelu Merkelovou a hlavního vládního koordinátora pro řešení uprchlické krize Petera Altmaiera.

Podle SPD vnáší de Maiziére chaos do řešení uprchlické krize v Německu. Představitelé strany kritizují, že ministr přišel s novým opatřením, ještě než se podařilo uvést do praxe opatření, na nichž se vláda shodla v září a která měla zrychlit azylové řízení.

Dublinský systém prý prodlouží azylové řízení

Návrat k dublinskému systému podle nich naopak azylové řízení prodlouží, což zvýší náklady pro Německo a zhorší humanitární situaci běženců. „Hlavní problém je nyní ministr vnitra,“ prohlásila dokonce zemská premiérka Porýní-Falce Malu Dreyerová.

Ministrův návrh kritizuje i německá opozice. Podle Levice a Zelených se de Maiziére snaží omezit ústavou zaručené právo běženců na azyl, který poškodí pověst Německa a ublíží i žadatelům o azyl. „Snaha oživit zkrachovalý dublinský systém je nehumánní nesmysl,“ uvedla spolupředsedkyně Zelených Simone Peterová.

Spory o podobu azylové politiky trvají v Německu už několik měsíců. Merkelová sice dlouhodobě zastává postoj, že Německo uprchlickou krizi zvládne, a má za to podporu SPD i Zelených, čelí ale stále větší opozici ve vlastní konzervativní unii CDU/CSU. Bavorsko, přes které přichází do země většina uprchlíků, dokonce začalo připravovat žalobu k ústavnímu soudu proti spolkové vládě, která podle Mnichova dostatečně nechrání hranici.

Zpátky do Řecka

Německo ustoupilo od uplatňování dublinské dohody, která stanovuje evropská pravidla pro zacházení s žadateli o azyl, ve druhé polovině srpna. Země tak reagovala na katastrofální situaci v Maďarsku, kde se na budapešťském nádraží hromadily tisíce běženců, kteří se snažili dostat do Německa. Následně prudce vzrostl počet lidí, kteří u německých úřadů žádají o azyl. Od začátku září přešlo hranice z Rakouska do Bavorska 400 tisíc migrantů.

Pokud se Německo vrátí k uplatňování dublinské dohody, znamenalo by to, že mnoho uprchlíků převeze do Řecka, Bulharska, Rumunska nebo Chorvatska. V první polovině roku, kdy byla pravidla ještě oficiálně v platnosti, však země takto vrátila jen 108 Syřanů. Německo se zejména zdráhalo vracet běžence do Řecka, kde je v důsledku dluhové krize katastrofální situace v péči o uprchlíky.

De Maiziére dnes při interpelacích ve Spolkovém sněmu prohlásil, že Syřané tvoří polovinu všech běženců, kteří v posledních třech měsících do Německa přicházejí. Problém je podle něj i v tom, že téměř žádní běženci nemají platné doklady a mnoho z nich se za Syřany vydává, aby zvýšili své šance na získání azylu.

Německo částečně mění postoj k uprchlíkům
Výběr hlavních událostí spojených s uprchlickou krizí:
23. dubna - Summit EU rozhodl, že unie ztrojnásobí prostředky pro operace agentury pro ostrahu hranic Frontex ve Středozemním moři. O svolání summitu požádala Itálie poté, co u libyjského pobřeží zahynulo asi 1200 lidí při snaze dostat se do Evropy.

26. června - Summit EU v Bruselu rozhodl, že uprchlíky (40 tisíc v Řecku a Itálii) nebude unie rozdělovat na základě kvót, ale na bázi dobrovolnosti. Česká vláda později schválila, že do konce roku 2017 přijme 1500 migrantů. Summit také rozhodl o vzniku zařízení pro přijímání migrantů v hraničních členských státech, které by zajistily rychlou identifikaci a registraci.

13. července - Maďarská armáda začala stavět na hranici se Srbskem plot. Dokončen byl v září.

20. července - Ministři vnitra EU se neshodli na přerozdělení všech 40 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku.

10. srpna - EK schválila zemím zasaženým migrací pro příštích šest let pomoc ve výši 2,4 miliardy eur (64,9 miliardy korun).

25. srpna - Bylo oznámeno, že německé úřady přestávají vůči běžencům ze Sýrie uplatňovat společnou evropskou azylovou politiku a nebudou je vracet do zemí, v nichž poprvé vstoupili na území EU. Místo toho začnou přímo rozhodovat o udělení azylu.

27. srpna - Rakousko oznámilo, že policie našla u hranic s Maďarskem a Slovenskem v odstaveném chladírenském voze až 50 mrtvých běženců. Později bylo upřesněno, že mrtvých bylo 71.

31. srpna - Německá spolková kancléřka Angela Merkelová označila současnou uprchlickou vlnu, během níž by letos mělo do Německa dorazit podle tehdejších odhadů až 800 tisíc žadatelů o azyl, jako velkou výzvu. Řekla, že „Německo to zvládne“.

3. září - Fotografii tříletého syrského chlapce, který se spolu s dalšími uprchlíky utopil cestou z Turecka do Řecka, přineslo na titulních stranách mnoho deníků a serverů.

- Maďarský premiér Viktor Orbán krizi označil za především německý problém. Německé politiky výrok pobouřil.

9. září - Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, oznámil, že evropské země by si měly přerozdělit dalších 120 tisíc běženců, celkově bych jich tedy mělo být 160 tisíc.

5. září - Rakousko a Německo otevřely hranice tisícům uprchlíků, kteří tam zamířili z Maďarska.

13. září - Německo oznámilo, že kvůli náporu uprchlíků zavede s okamžitou platností dočasně kontroly na svých vnitřních hranicích, nejprve s Rakouskem.

14. září - Rakousko, ČR, Slovensko a Nizozemsko začaly v různé formě obnovovat kontrolní režim na svých hranicích.

15. září - Maďarsko uzavřelo hranice se Srbskem. Běženci poté začali masově mířit do západní Evropy přes Chorvatsko.

22. září - Ministři vnitra EU jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země unie. Proti se postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo.

29. září - Německá vláda schválila právní úpravu, která má urychlit azylové řízení a vracení odmítnutých žadatelů do jejich vlasti a zjednodušit zřizování uprchlických center.

3. října - Bavorský premiér Horst Seehofer vyzval kancléřku Merkelovou, aby migrantům dala zřetelně najevo, že kapacity Německa jsou už vyčerpané. O den později Merkelová oznámila, že se nechystá jakkoli omezit právo běženců na azyl, zároveň ale chce, aby celé azylové řízení bylo urychleno.

6. října - Turecko varovalo EU, že ze Sýrie by mohly před válkou utéci další až tři miliony lidí. Šéf EK Jean-Claude Juncker následně předložil Turecku akční plán ohledně společného postupu v otázce uprchlíků, který počítá s poskytnutím Turecku do konce příštího roku až miliardy eur na zvládání situace s uprchlíky ze Sýrie a Iráku.

14. října - Angela Merkelová čelila na regionální konferenci své CDU tvrdé kritice za svůj postoj k uprchlické krizi. Kancléřka opět prohlásila, že na svém postoji nehodlá nic měnit.

17. října - Maďarsko hermeticky uzavřelo poslední otvory v plotu na hranici s Chorvatskem a tím uzavřelo zelenou hranici s Chorvatskem. Uprchlíci se přesunuli ke slovinské hranici.

24. října - V Německu vstoupily v platnost nové zpřísněné azylové zákony. Opatření mimo jiné rozšiřují počet takzvaných bezpečných zemí, jejichž občané nemají na azyl nárok, a to o Albánii, Kosovo a Černou Horu.

28. října - Rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová oznámila, že Rakousko postaví plot na hranici se Slovinskem. Zdůraznila, že nejde o uzavření hranic a nezmínila ani žádný časový rámec, kdy by měl plot vzniknout.

- Slovinský premiér Miro Cerar varoval, že jeho země je také připravena okamžitě vybudovat plot na hranici s Chorvatskem.

2. listopadu - Rakousko zpřísnilo kvůli uprchlické krizi azylové podmínky.

11. listopadu - Německo oznámilo, že začne znovu vracet syrské běžence do zemí, kde poprvé vstoupili na území EU.

- Slovinsko začalo budovat zábrany na hranicích s Chorvatskem.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!