Bílý dům: Turecko má právo bránit se útokům kurdských rebelů

Bílý dům: Turecko má právo bránit se útokům kurdských rebelů
26. července 2015 • 13:45
Americký Bílý dům uvedl, že Turecko má právo bránit se proti teroristickým útokům kurdských povstalců. Bílý dům tak reagoval na letecké útoky turecké armády na pozice tureckých Kurdů, kteří se uchýlili v minulých letech na sever Iráku.

K tématu se dnes v Keni vyjádřil mluvčí Bílého domu Ben Rhodes, který doprovází prezidenta Baracka Obamu na jeho současné africké cestě. „USA samozřejmě považují PKK za teroristickou organizaci. Turecko má právo zasáhnout proti teroristickým cílům. Určitě oceňujeme jeho ochotu zasáhnout proti Islámskému státu,“ řekl novinářům v Nairobi.

Mluvčí Bílého domu Alistair Baskey ostře odsoudil nedávné útoky, které provedla Strana kurdských pracujících v Turecku. Zdůraznil také, že Turecko je spojencem USA v rámci Severoatlantické aliance. USA, které potřebují Turecko pro boj proti Islámskému státu (IS), trvají na tom, že mezi vstupem Turecka do boje proti této skupině a zahájením útoků na tábory PKK není žádná souvislost.

Ankara reagovala na masakr v Suruçu

Ankara vysvětlila zahájení leteckých útoků na IS v Sýrii jako reakci na sebevražedný atentát, při němž členové IS minulý týden zabili v tureckém Suruçu 32 lidí. Turecko nyní dalo USA k dispozici základnu Incirlik k útokům na IS v Sýrii a dohodlo se s nimi na vytvoření bezpečného pohraničního pásma v délce téměř 100 kilometrů.

Mluvčí Bílého domu Alistair Baskey ostře odsoudil nedávné útoky, které provedla Strana kurdských pracujících v Turecku. Zdůraznil také, že Turecko je spojencem USA v rámci Severoatlantické aliance. Strana kurdských pracujících v sobotu vypověděla mírová jednání s Ankarou, protože podle ní už nemají smysl. Baskey prohlásil, že PKK by se měla zříci terorismu a obnovit rozhovory s tureckou vládou. Obě strany by se podle Baskeyho měly vzdát násilí a snažit o snížení napětí.

Turecká opozice varuje před probuzením protikurdských nálad

Turecká opozice považuje nové tažení Ankary proti PKK za snahu znovu v Turecku probudit protikurdské nálady, protože Ankara počítá s předčasnými volbami. Ty minulé se sice konaly v červnu, ale vítězné Straně spravedlnosti (AKP) se zatím nepodařilo dohodnout se s potenciálními koaličními partnery na vládě. AKP byla zvyklá vládnout sama, protože víc než deset let měla v parlamentu nadpoloviční většinu.

Letos ale získala jenom 258 z 550 křesel. Prokurdská Lidová demokratická strana (HDP) se dostala do parlamentu poprvé a hned s 80 mandáty. Do koalice s AKP jít nechce. Její představitel Selahattin Demirtaş řekl, že „cílem leteckých, pozemních i mediálních operací, které nyní vede Turecko, je oslabit HDP pro předčasné volby“.

Strana kurdských pracujících v sobotu vypověděla mírová jednání s Ankarou, protože podle ní už nemají smysl. Baskey prohlásil, že PKK by se měla zříci terorismu a obnovit rozhovory s tureckou vládou. Obě strany by se podle Baskeyho měly vzdát násilí a snažit o snížení napětí.

Výbuch v kurdské provincii Diyarbakir usmrtil dva turecké vojáky
Dva turečtí vojáci byli zabiti a čtyři další utrpěli zranění, když při průjezdu jejich konvoje převážně kurdskou provincií Diyarbakir explodovalo v sobotu večer vozidlo napěchované výbušninami. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady.

Útok na členy armády přichází poté, co turecké vojenské letouny bombardovaly v pátek základny povstalců z Kurdské strany pracujících (PKK) na severu Iráku.

Provincie Diyarbakir se nachází na jihovýchodě Turecka a obývají ji převážně etničtí Kurdové.
Strana kurdských pracujících (PKK)
- PKK (Partiya Karkeren Kurdistan) je levicová prokurdská politická strana. Strana je v Turecku zakázaná, v některých zemích (např. USA) je považovaná za teroristickou organizaci.

- U zrodu PKK v Turecku stál v roce 1978 Abdullah Öcalan, který je dodnes jedním z nejznámějším novodobých kurdských vůdců. Strana vznikla z původně debatního kroužku na ankarské univerzitě. Postupně se stala masovým hnutím a vůdčí silou protitureckého odboje.

- Od roku 1984 PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku, který si vyžádal na 45.000 obětí.

- Polovojenská PKK prováděla sabotáže, šířila propagandu, organizovala demonstrace a nepokoje nebo přepadávala vládní jednotky. Členové PKK se nevyhýbali ani bombovým atentátům, únosům a vraždám politických představitelů.

- Kurdové v Turecku dlouhá léta bojovali i za právo užívat vlastní jazyk, například až do roku 2002 nesměli užívat kurdštinu ve veřejném životě (u soudu, na úřadech ani ve školách), nesmělo se v ní vysílat v rozhlase ani v televizi.

- Öcalan (67) je nyní v tureckém vězení. V roce 1999 byl odsouzen k trestu smrti na základě paragrafu 125 trestního zákoníku za „podněcování vražd, masakrů a vymáhání finančních prostředků pro rozdělení země“, trest mu byl v roce 2002 změněn na doživotí.

- Öcalan je stále de iure šéfem PKK, jejím faktickým vůdcem je od února 1999, kdy byl Öcalan zatčen v Keni, Murat Karayilan.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!