Brazilská prezidentka Rousseffová označuje své sesazení jako puč

Brazilská prezidentka Rousseffová označuje své sesazení jako puč
12. května 2016 • 19:40
Prezidentem Brazílie se prozatímně stal její dosavadní viceprezident Michel Temer. V čele největší latinskoamerické země nahradil prezidentku Dilmu Rousseffovou, jejíž dočasné sesazení dnes odhlasovali senátoři. V půlroční lhůtě budou senátoři pod vedením předsedy nejvyššího soudu rozhodovat o definitivním sesazení Rousseffové. Temer již oznámil jména ministrů své vlády, která je o třetinu menší než vláda předchozí.

Rousseffová, která je viněna z manipulací s rozpočtovými výsledky před minulými volbami, své dnešní sesazení označila za puč a vyjádřila přesvědčení, že bude očištěna a do úřadu se vrátí. Přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Úpravy rozpočtu, ač nejsou legální, dělaly i jiné brazilské vlády. Podle serveru BBC k nim ale poslední vláda přistupovala častěji.

Osmašedesátiletou Rousseffovou, která do nejvyššího úřadu nastoupila v lednu 2011, čekaly při odchodu z prezidentského paláce podle listu El País asi 3000 příznivců, mezi nimi i exprezident Lula da Silva. Během dočasného odvolání zůstane Rousseffové rezidence, ochranka či plat, i když není jasné v jaké výši.

Pro dočasné odvolání první ženy v čele Brazílie se dnes vyslovilo po více než dvacetihodinovém jednání 55 z 81 senátorů, proti bylo 22. Zatímco v tomto hlasování stačila prostá většina, pro definitivní zbavení prezidentky funkce by se musely vyslovit nejméně dvě třetiny senátorů. V takovém případě se Rousseffová nebude smět osm let ucházet o volenou funkci a do konce roku 2018 by měl být v čele země Temer.

Podle politologů je ale otázka, jak dlouho Temer v nejvyšším úřadu vydrží. Kromě toho, že mu hrozí proces odvolání ze stejného důvodu jako Rousseffové, má i nízkou podporu veřejnosti: podle nedávného průzkumu agentury Datafolha mu důvěřuje jen asi 16 procent obyvatel.

Zemi drtí ekonomická krize

Pětasedmdesátiletý Temer dnes oznámil jako nového ministra zahraničí senátora a bývalého guvernéra Sao Paula Josého Serru (74). Finance povede dlouholetý guvernér centrální banky (2003-2011) Henrique Meirelles (70) a ministrem obrany bude poslanec Raul Jungmann (64), který působil jako ministr v 90. letech.

Podle politologů přispěla k pádu Rousseffové ekonomická krize, která je nejhorší v zemi za poslední tři dekády. Na vině je podle některých politika socialistické prezidentky, na recesi se ovšem významně podepsal pokles cen hlavních vývozních artiklů Brazílie - ropy, železné rudy a sóji.

Za oslabením popularity socialistické prezidentky stojí také rozvíření skandálu kolem státní firmy Petrobras, v němž čelí obvinění či vyšetřování z korupce desítky politiků z různých politických stran. Podle prezidentčiných příznivců je ale právě obvinění mnoha politiků v kauze důkazem toho, že Rousseffové vláda nemetla takové případy pod koberec. Sama Rousseffová v úplatkářském skandálu z ničeho vyšetřovateli obviňována není.

Jedním z politiků, který je podezřelý z korupce v kauze kolem Petrobrasu, je i protikandidát Rousseffové z posledních prezidentských voleb, senátor Aécio Neves, jehož vyšetřování dnes povolil nejvyšší soud. V úterý senátoři zrušili mandát kolegovi Delcídiovi do Amaralovi, který rovněž čelí obvinění z korupce v kauze kolem Petrobrasu.

Rousseffová, první žena v čele Brazílie, vládla od října 2010
31. října 2010 - Kandidátka levicové vládní Strany pracujících Dilma Rousseffová zvítězila ve druhém kole voleb v Brazílii se ziskem 56 procent hlasů. Rousseffové zajistilo vítězství především její odhodlání pokračovat v cestě nastoupené jejím předchůdcem Luizem Ináciem Lulou da Silva, tedy v sociálních programech a politice stabilizované ekonomiky.

1. ledna 2011 - Rousseffová se ujala jako první žena v historii země prezidentského úřadu.

Květen 2011 - Rousseffová zahájila program „Brazílie bez bídy“, jehož prostřednictvím chce odstranit extrémní chudobu, kterou je stiženo 16 milionů Brazilců.

Srpen 2011 - Časopis Forbes ji zařadil na třetí místo v žebříčku 100 nejmocnějších žen světa. Tuto pozici obhájila i o rok později, v roce 2013 se posunula na druhé místo, v dalších letech první trojici opustila.

30. listopadu 2012 - Rousseffová vetovala část sporné novely zákona o rozdělování příjmů z těžby ropy. Návrh podle kritiků znevýhodňoval regiony, kde se nacházejí ropné vrty a které měly dosud finanční výhodu. Proti spornému textu předtím demonstrovalo více než 200.000 lidí v Riu de Janeiro.

Červen 2013 - Do ulic brazilských měst vyšly statisíce lidí, kteří protestovali proti zvyšování cen veřejných služeb, policejnímu násilí, korupci i proti výdajům na přípravy mistrovství světa ve fotbale a olympijských her. Rousseffová slíbila reformy týkající se zejména školství, zdravotnictví a veřejné dopravy. V důsledku protestů klesla popularita Rousseffové na 30 procent.

25. června 2013 - Brazilský parlament odmítl návrh na změnu ústavy, který byl jedním z důvodů, kvůli nimž demonstrovali lidé po celé zemi. Dodatek měl omezit pravomoci prokurátorů, což bylo podle kritiků motivováno snahou ztížit trestání korupce.

21. června 2014 - Strana pracujících oficiálně schválila kandidaturu Rousseffové do prezidentských voleb v říjnu.

26. října 2014 - Rousseffová zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb se ziskem 51,6 procenta hlasů, její protikandidát Aécio Neves získal 48,4 procenta.

4. února 2015 - Kvůli rozsáhlému korupčnímu skandálu rezignovala Maria das Gracas Fosterová, šéfka brazilské státní ropné skupiny Petrobras.

Březen až duben 2015 - Proti Rousseffové protestoval v ulicích až milion lidí. Následovaly výzvy k impeachmentu, podání žaloby na prezidentku kvůli možnému překročení pravomocí. Kritici Rousseffovou viní, že nezabránila úplatkářské aféře ve firmě Petrobras. Existuje podezření, že peníze od firmy putovaly na účty prezidentčiny strany, přímá spojitost Rousseffové s korupčním skandálem však prokázána nebyla.

16. srpna 2015 - Desetitisíce Brazilců vyšly do ulic na protest proti politice Rousseffové. Popularita prezidentky klesla na pouhých osm procent.

8. října 2015 - Podle federálního účetního dvora brazilská vláda pod vedením Rousseffové manipulovala se státním rozpočtem ve snaze zamaskovat rostoucí schodek před volbami.

2. prosince 2015 - Brazilský parlament zahájil proces odvolání Rousseffové.

9. prosince 2015 - Odpůrci brazilské prezidentky získali většinu ve zvláštním parlamentním výboru, který má rozhodnout o případné obžalobě hlavy státu.

11. března 2016 - Rousseffová odmítla výzvy k rezignaci, naopak své protivníky obvinila, že vyvolali krizi, která poškodila brazilskou ekonomiku.

13. března 2016 - Demonstrace za odstoupení Rousseffové se konaly ve 200 městech a zúčastnilo se jich na tři miliony lidí.

15. března 2016 - Rousseffová nabídla post premiéra svému předchůdci v prezidentském křesle (vyšetřovanému kvůli korupci a praní špinavých peněz) Lulovi da Silva. Ten nabídku přijal. Po rozsáhlých protestech ale soudce brazilského Nejvyššího soudu jmenování Luly odložil.

11. dubna 2016 - Zvláštní výbor dolní komory brazilského parlamentu doporučil zahájit proces sesazení Rousseffové v souvislosti s obviněním z rozpočtových machinací. Nejvyšší soud poté zamítl žádost vlády o zastavení procesu.

18. dubna 2016 - Rousseffová v dolní komoře prohrála hlasování o ústavní žalobě. Pro sesazení se ve sněmovně vyslovila potřebná dvoutřetinová většina, 342 z 513 poslanců.

5. května 2016 - Brazilský Nejvyšší soud dočasně zbavil funkce předsedu dolní parlamentní komory Eduarda Cunhu kvůli obvinění, že se snažil bránit vyšetřování své korupce. Cunha je považován za vůdce odpůrců Rousseffové a byl jedním z iniciátorů hlasování o jejím odvolání.

6. května 2016 - Zvláštní komise brazilského Senátu doporučila sesazení prezidentky Rousseffové.

9. května 2016 - Úřadující předseda dolní komory brazilského parlamentu Waldir Maranhao zrušil rozhodnutí poslanců o odvolání Rousseffové. Vyhověl žádosti generálního prokurátora, který žádal opakování hlasování kvůli procedurálním chybám. Maranhao týž den své rozhodnutí anulovat výsledek hlasování o sesazení prezidentky odvolal.

11. května 2016 - Senát zahájil zasedání o sesazení prezidentky.

12. května 2016 - Senát odhlasoval dočasné sesazení prezidentky. Vyslovilo se pro to 55 senátorů, tedy většina. Rousseffová moc předá viceprezidentovi.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!