Británie mění mapu volebních obvodů. O křesla mohou přijít Corbyn i Osborne

Británie mění mapu volebních obvodů. O křesla mohou přijít Corbyn i Osborne
13. září 2016 • 14:10
Dolní komora britského parlamentu zeštíhlí, v jejích lavicích má napříště zasedat jen 600 namísto současných 650 poslanců. Počítá s tím návrh komise pro změnu hranic volebních obvodů. O „svůj“ obvod může přijít prominentních politiků a změny nedělají radost ani Velšanům, které by mělo ve Westminsteru napříště zastupovat 29 namísto současných 40 poslanců.

Velká Británie překresluje hranice volebních obvodů ve snaze zajistit, aby každý poslanec zastupoval zhruba stejný počet voličů. Nemění se jen velikost obvodů, ale i jejich počet, a někteří poslanci se tak před příštími volbami budou muset ucházet o místo na kandidátce, které měli dosud díky svému mandátu jisté.

Mezi poslance dotčené chystanými změnami patří i předseda opozičních labouristů Jeremy Corbyn nebo George Oborne, donedávna ministr financí. Nynější konzervativní ministr zahraničí Boris Johnson sice nadále bude moci kandidovat ve svém volebním obvodě na západě Londýna, ten se ale výrazně rozroste a nově do něj připadnou i oblasti, které jsou tradičními baštami levicové opozice.

Změna má řadu kritiků především mezi labouristy, jejichž poslanci zastupují 23 z 50 obvodů určených k zániku. Stínový ministr bez portfeje Jon Ashworth označil návrh za „neférový, nedemokratický a nepřijatelný“.

Konec politické kariéry: Cameron už není ani poslanec

Ashworthovi mimo jiné vadí, že výpočty pro změnu hranic vycházejí z údajů v registru voličů ke konci roku 2015 a neberou tak v potaz občany, kteří se poprvé zaregistrovali před nedávným referendem o vystoupení země z Evropské unie.

Reforma výrazně zasáhne labouristy také kvůli tomu, že strana má silné pozice ve Walesu, kde se změní hranice všech volebních obvodů. „Je to brutální matematická strategie a bezostyšný gerrymandering,“ prohlásil tamní poslanec Stephen Kinnock.

Gerrymandering
Pojem označující účelové manipulování s hranicemi volebních obvodů se poprvé objevil v roce 1812 v USA, když guvernér státu Massachusetts Elbridge Gerry upravil hranice obvodů před senátními volbami, aby zajistil vítězství kandidáta své strany. V Česku se o gerrymanderingu hovořilo například v roce 2010, kdy pražští zastupitelé před obecními volbami nově rozdělili hlavní město do sedmi obvodů, což podle kritiků znevýhodnilo menší strany. Stížnost několika stran ale Ústavní soud odmítl jako neprůkaznou.

Konzervativci argumentují, že změny reagují na historickou nevyváženost v počtu obyvatel v jednotlivých volebních obvodech, která zvýhodňuje labouristy. Ačkoliv konzervativní strana by si po úpravě hranic obvodů mohli celkově polepšit, svůj volební obvod ztratí 17 jejích poslanců. Přesně tento počet nyní zajišťuje vládě ministerské předsedkyně Theresy Mayové většinu v dolní komoře.

Podle návrhu komise pro hranice volebních obvodů by Anglii mělo napříště zastupovat 501 namísto současných 533 poslanců, Wales 29 místo 40 a Severní Irsko 17 místo 18. Ačkoliv konečný návrh pro Skotsko dosud nebyl představen, počítá se s tím, že počet volebních obvodů klesne z 59 na 53.

Tajemník komise Sam Harley připustil, že návrh se ještě může změnit. Ke změně hranic volebních obvodů se zavázali konzervativci před loňskými květnovými volbami. Protože návrh minulé vlády Davida Camerona neprošel, současný plán se od něj v mnoha ohledech liší.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!