Brusel chce, aby si státy přerozdělily dalších 120 tisíc uprchlíků

Brusel chce, aby si státy přerozdělily dalších 120 tisíc uprchlíků
4. září 2015 • 14:17
Evropská komise příští týden navrhne, aby ostatní země Evropské unie převzaly dalších 120 tisíc uprchlíků z Itálie, Řecka a Maďarska, které jsou silně zasažené migrační krizí. Komise potvrdila, že na návrhu, který by měl příští týden v europarlamentu zveřejnit šéf unijní exekutivy Jean-Claude Juncker, se stále pracuje.

Nové číslo podle EK doplňuje jarní návrh na redistribuci 40 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Komise by tedy nyní chtěla podle určitých kvót uvnitř EU přemístit celkem 160 tisíc osob.

Návrh bude podle mluvčí Natashy Bertaudové součástí širšího balíku, který Juncker oznámí ve středu v Evropském parlamentu v projevu o stavu unie. Dalšími body mají být například evropský seznam bezpečných zemí či plán na ustavení trvalého mechanismu k přemísťování žadatelů o azyl pro možné budoucí krize.

Státy unijní osmadvacítky ale jednoznačně odmítly už starší návrh komise na povinné „kvóty na uprchlíky“. Komise se jimi snažila ulehčit situaci Řecku a Itálii, jiné státy měly převzít uprchlíky původem ze Sýrie či Eritreje, u nichž je velká pravděpodobnost udělení azylu.

Země EU se místo toho shodly na dobrovolném přerozdělení uprchlíků, v součtu se dostaly ale jen k přibližně 32 tisíc míst. Nyní od nich tedy bude komise žádat čtyřnásobný počet.

Uprchlická krize? Je to německý, ne evropský problém, tvrdí Orbán

Číslo 120 tisíc zmínil podle Bertaudové Juncker na semináři Evropské komise tento týden, údaj téměř vzápětí unikl do médií. Ještě ve čtvrtek Bertaudová nechtěla novinářské žádosti o potvrzení nijak komentovat.

Potvrzení nakonec přišlo jen krátce před dnešní pražskou schůzkou zemí visegrádské skupiny (V4). Její členové, tedy Maďarsko, Slovensko, Polsko a ČR přidělování uprchlíků podle kvót jednoznačně odmítají.

Zahrnutí Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán ve čtvrtek jednal v Bruselu, mezi země, odkud mají být migranti přidělováni jinam, by ale mohlo dosud tvrdý postoj Budapešti určitým způsobem ovlivnit. „Pokud takový návrh dostaneme, budeme o něm přemýšlet,“ připustil Orbán na čtvrteční závěrečné tiskové konferenci. Tehdy novinářům po jednání s Junckerem řekl, že o plánu informace nemá.

Není zatím jasné, podle jakého klíče by mělo být nových 120 tisíc uprchlíků rozdělováno. Ze 40 tisíc lidí, zvažovaných na jaře, na Česko připadalo 1328 osob, do úvahy byla tehdy brána velikost populace země, její ekonomický výkon a například také počty v minulosti udělovaných azylů.

Německo a Francie zaslaly EU vlastní návrhy na řešení krize

Německá kancléřka Angela Merkelová spolu s francouzským prezidentem Françoisem Hollandem poslala vrcholným zástupcům Evropské unie dopis, v němž mimo jiné vyzývá k vytvoření „udržitelného a závazného“ mechanismu pro přerozdělení uprchlíků mezi jednotlivými členskými zeměmi osmadvacítky.

Konkrétní počty migrantů k přerozdělení prý ale německo-francouzská iniciativa neobsahuje. Německo a Francie zároveň vyzvaly EU, aby zpřísnila pravidla pro udílení azylu občanům zemí západního Balkánu.

Další informační centra, která budou podávat informace o pravidlech poskytování azylu v EU, by měla vzniknout v několika afrických zemích

Dopis, který Merkelová s Hollandem poslali předsedovi Evropské komise Jeanovi-Claudeovi Junckerovi a předsedovi Evropské rady Donaldovi Tuskovi, prý obsahuje celou řadu konkrétních návrhů, jak řešit evropskou uprchlickou krizi.

Mezi navrhovaná opatření patří podle Seiberta mimo jiné zřízení přijímacích středisek pro migranty v Itálii a Řecku, přičemž Evropská komise by měla posoudit, zda je nutné vybudovat podobná centra i v jiných členských zemích.

Ve dvou jmenovaných jihoevropských zemích musí střediska podle Seiberta vzniknout „co možná nejdříve, nejpozději do konce tohoto roku“. Německo a Francie jsou prý připraveny poskytnout pomoc při jejich organizaci.

Se vznikem přijímacích středisek úzce souvisí otázka spravedlivého rozdělení uprchlíků z Řecka a Itálie mezi jednotlivé členské země EU, uvedl dále Seibert. „Potřebujeme nutně udržitelný a závazný mechanismus pro přesídlení těchto lidí,“ dodal.

Seznam bezpečných zemí

Dalším návrhem v dopise je údajně sestavení společného seznamu bezpečných zemí. V této souvislosti kancléřčin mluvčí vyzval EU, aby zpřísnila pravidla pro udělování azylu občanům zemí západního Balkánu. Právě tyto země, z nichž řada kandiduje na členství v EU, totiž prý Německo považuje za bezpečné.

EU by rovněž měla zvýšit objem prostředků poskytovaných na humanitární pomoc zemím, které přijaly nejvíce syrských uprchlíků, tedy Turecku, Libanonu a Jordánsku.

Další informační centra, která budou podávat informace o pravidlech poskytování azylu v EU, by měla vzniknout v několika afrických zemích. První takové centrum už EU nějakou dobu plánuje postavit v Nigeru.

Maďarsko Seibert jménem spolkové vlády dnes vyzval, aby nepřestávalo registrovat migranty přicházející do země po takzvané balkánské stezce. Že Německo v současnosti neposílá syrské žadatele o azyl zpět do Maďarska, nemění podle Seiberta nic „na právně závazné povinnosti Maďarska, řádně příchozí uprchlíky registrovat, pečovat o ně a provádět azylové řízení s ohledem na evropské standardy“.

Změní drastický snímek postoj Evropy k migrantům? ptají se britská média

Šašek provokuje: Vítejte ve Vyšehradu

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!