Brusel chce přerozdělovat uprchlíky podle kvót. Na Česko jich vyjde 525

aktualizováno Evropská komise do konce května předloží návrh, jak kvůli nynější migrační vlně dočasně přerozdělovat uprchlíky uvnitř celé Evropské unie. Kvůli situaci komise hodlá vůbec poprvé aktivovat nouzový mechanismus podle základních evropských smluv, který má pomoci členským zemím čelícím velkému přílivu migrantů. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) s nařízením nesouhlasí, státy by prý měly o přijetí uprchlíků rozhodovat samy.

Severoafričtí imigranti přistávají u břehu italského ostrova Lampedusa.
13.5.2015 16:28   |  

Do konce měsíce také evropská exekutiva navrhne program, v jehož rámci bude moci za dva roky do unie legálně přesídlit ze třetích zemí 20 tisíc lidí, kteří jednoznačně potřebují mezinárodní ochranu. Na tento program, který má být realizován společně s Úřadem vysokého komisaře pro uprchlíky OSN (UNHCR), hodlá komise vyčlenit 50 milionů eur (přes 1,3 miliardy korun).

Český podíl na programu, který v zásadě znamená pomoc lidem z uprchlických táborů mimo evropské území, by podle podkladových materiálů měl být 2,63 procenta, tedy 525 osob.

Nejvíce migrantů má podle představ komise přijímat Německo - 18,42 procenta, následované Francií (14,17 procenta) a Itálií 11,84 procenta. Británie, Irsko a Dánsko mají z evropského práva dohodnuté výjimky, takže se jich budoucí návrhy případně nemusí týkat.

Návrh řešení trvalého přemísťování azylantů mezi zeměmi EU v nouzových situacích, tedy při jejich mimořádném přílivu, by chtěla komise představit do konce roku. Klíčem pro rozmísťování mají být ve všech případech údaje o velikosti populace té které členské země, o jejím hrubém domácím produktu, počtu dosavadních žádostí o azyl a o míře nezaměstnanosti, vysvětlil dnes eurokomisař pro vnitřní věci Dimitris Avramopulos.

Část zemí je proti. Včetně Česka

S představou kvót pro rozmisťování uprchlíků uvnitř unie ale výrazně nesouhlasí část jejích členských zemí, včetně České republiky. Premiér Bohuslav Sobotka zopakoval odmítavé stanovisko k povinným kvótám, pomáhat uprchlíkům chce prý Praha na základě suverénního rozhodnutí.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek kvóty označil za popření základních svobod v unii. Podle ministra vnitra Milana Chovance by Česko zmíněné množství lidí zvládlo, záleželo by ale na podmínkách.

Sobotka: Česko hájí principy zdravého rozumu
Česká republika chce pomáhat uprchlíkům na základě suverénního rozhodnutí vlády, nikoliv na základě obecně definovaných mechanismů Evropské unie. Postoj Česka, které tak nadále odmítá povinné kvóty pro přijímání migrantů, po jednání vlády zopakoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Česko podle něj hájí principy zdravého rozumu.
Ministerského předsedu návrhy Evropské komise prý poněkud překvapují, protože poslední jednání Evropské rady podle něj dospělo k dobrovolnosti přijímání uprchlíků. „Podle mého názoru není teď k dispozici v rámci Evropské unie legální rámec, na základě kterého by kvóty mohly být zaváděny,“ uvedl. Navíc je toho názoru, že přijetí kvót by mohlo povzbudit migrační tlaky směřující do Evropy.
Sobotka v reakci uvedl, že Česko je připraveno vyčlenit více peněz na pomoc uprchlíkům u nás a zejména v zemích, odkud utíkají. Pomáhat chce ale na základě dobrovolnosti a podle svých možností a kapacit. Jednotlivé vlády zemí EU podle Sobotky ví nejlépe, jaká je u nich situace.
S takovým postojem půjde Česko i do jednání Evropské rady. Chce v něm hájit zájmy země a „principy zdravého rozumu“. Sobotka také poznamenal, že ČR není cílovou zemí migrantů, kterým podle něj nikdo v rámci schengenského prostoru stejně nemůže zabránit, aby odešli jinam. Systém kvót se tak podle něj vůbec nedá realizovat, aby byl dlouhodobě udržitelný.
Česká republika loni přiznala azyl či obdobný stupeň ochrany 765 lidem, nejčastěji občanům Ukrajiny, Sýrie a Kuby. Na Slovensku získalo azyl 175 lidí. Nejvíce uprchlíkům poskytlo útočiště Německo, a to 47 600 lidem. Následovalo Švédsko, Francie a Itálie.
Tak 500 uprchlíků by Česko určitě zvládlo,“ doplnil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Pět set uprchlíků zvládneme, ale chceme slyšet, co bude dál, chceme slyšet, za jakých podmínek,“ poznamenal. Vláda se podle něj bude ptát i na to, proč by podle návrhu měla ČR přijmout více uprchlíků než třeba Švédsko.
Odmítavý postoj některých zejména východoevropských zemí, včetně Česka, ke kvótám už kritizovala část západních politiků i médií.

Komise svou novou Agendu pro migraci představila dříve, než původně plánovala. Reagovala tak na trvající silnou vlnu migrantů, kteří se pokoušejí přes Středozemní moře dostat především do Itálie, podle nedávných údajů UNHCR to od počátku roku bylo přes 32 tisíc lidí. Za stejnou dobu našlo ve vlnách smrt na 1770 lidí. O věci už na konci dubna mimořádně jednal summit Evropské unie.

„Program zohledňuje naše společné hodnoty a odpovídá na obavy občanů, které vycházejí jednak z nepřijatelného lidského utrpení a jednak z neodpovídajícího používání společně dohodnutých azylových pravidel,“ poznamenal místopředseda komise Frans Timmermans.

Plán na nouzové přesídlování těch, kdo se už na evropském území nacházejí, a záměr programu legální migrace do všech zemí unie jsou ale jen částí plánované rychlé reakce EU na krizi.

EU se bude snažit snižovat atraktivitu nelegální migrace, například posílením úlohy agentury Frontex

Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová připomněla záměr ztrojnásobit prostředky námořních operací Triton a Poseidon evropské agentury Frontex zajišťující unijní hranice; posílený rozpočet odpovídá 89 milionům eur (asi 2,4 miliardy korun).

Červnový summit EU by také podle ní mohl rozhodnout o spuštění konkrétních a nyní připravovaných operací vůči pašerákům, kteří si z uprchlické vlny udělali výnosný byznys. O způsobech boje s nimi budou už v pondělí jednat ministři zahraničí unie, Mogheriniová se snaží získat souhlas Rady bezpečnosti OSN.

Součástí dnešního strategického materiálu jsou také návrhy dlouhodobějších řešení ve čtyřech oblastech. EU se bude snažit snižovat atraktivitu nelegální migrace, například posílením úlohy agentury Frontex, nejen při samotné ochraně hranic, ale také při vracení migrantů, kteří na azyl právo nemají tam, odkud přišli. Pašování lidí se má stát zločinem „s vysokým rizikem a nízkým ziskem“.

EU se chce angažovat v zemích migrantů

Unie se také chce v příštích měsících a letech daleko více angažovat v zemích, odkud lidé do Evropy míří. Dokument ovšem zmiňuje také potřebu silné společné azylové politiky s prioritou zavedení společného azylového systému. Agenda zdůrazňuje systematické ověřování totožnosti, včetně braní otisků prstů, které by mělo lépe bránit zneužívání systému.

V příštím roce chce komise zhodnotit reálné fungování takzvaného dublinského systému, podle jehož pravidel nyní o udělení azylu rozhoduje vždy jen ta země, kde o něj uprchlík požádá.

Zlepšit by se podle strategie měl také systém umožňující legální migraci do EU, například modernizací systémů modrých karet a podobně.


Čtěte také:

Švýcaři prodloužili omezení pro imigranty z východu. Týká se i Česka

Referendum o uprchlících nebude. Vláda je proti kvótám

Do Itálie by mohlo letos z Afriky dorazit až 200 tisíc uprchlíků

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Součástky pro iPhone 7 stojí čtvrtinu toho, co Apple účtuje zákazníkům

Součástky pro iPhone 7 stojí čtvrtinu toho, co Apple účtuje zákazníkům

Ta informace se objevuje krátce po startu prodeje každého nového iPhonu. Nejinak je tomu letos a zkrátíme to na nutné minimum. Cena součástek, ze kterých sestává 32GB iPhone 7 je… více

Mobilní web