Brusel chce přispívat neúspěšným žadatelům o azyl na cestu domů

Brusel chce přispívat neúspěšným žadatelům o azyl na cestu domů
12. září 2015 • 10:18
Preferovanou variantou řešení situace těch, kteří v EU neuspějí s žádostí o azyl, je jejich dobrovolný návrat do země původu, byť za přispění evropských peněz. Neúspěšným žadatelům ale musí být zároveň jasné, že pokud neodejdou dobrovolně, budou k opuštění území unie přinuceni. Vyplývá to z materiálů, které tento týden členským zemím v reakci na gradující migrační a uprchlickou krizi nabídla Evropská komise.

Konkrétní návody, jak by měly úřady zemí osmadvacítky postupovat při vracení neúspěšných žadatelů o azyl, popisuje více než stostránková příručka. Ta je jedním z řady dokumentů, o kterých budou v pondělí na mimořádné schůzce v Bruselu diskutovat ministři vnitra a spravedlnosti členských zemí evropské osmadvacítky. Příručku v balíku materiálů doprovází Akční plán v oblasti navracení vypracovaný komisí.

„Dobrovolný návrat a související reintegrační opatření“ pomáhají podle komise k tomu, že neúspěšný žadatel o azyl má šanci znovu začít život doma a už se nevydá na novou nelegální cestu směrem do Evropy.

Úspěch dobrovolné varianty ale závisí také na tom, jak věrohodná bude vyhlídka na vynucený způsob návratu. „Migranti, kteří často odevzdali pašerákům své celoživotní úspory, aby se dostali do Evropy, asi nebudou ochotni vrátit se dobrovolně, pokud neuvidí, že je cesta zpět čeká každopádně. Pokud se migranti nevrátí dobrovolně, musí být k návratu přinuceni,“ uvádí návrh akčního plánu z dílny Evropské komise.

Zadržení imigrantů je podle akčního plánu legitimním opatřením, které má kromě jiného zabránit, že dotyčná osoba se prostě nepřesune do jiné členské země unie

Dokument připomíná, že v roce 2014 území unie opustilo ani ne čtyřicet procent imigrantů, kterým to bylo nařízeno. Proto je podle komise potřeba návratovou politiku zefektivnit. „Riskovat životy a utrácet peníze za cestu do EU budou lidé, kteří nemají nárok na mezinárodní ochranu, méně ve chvíli, kdy jim bude jasné, že budou promptně vráceni zpět domů,“ uvádí materiál.

Připomíná také, že takzvaná návratová směrnice EU ukládá zemím schengenského prostoru povinnost nejen rozhodnout o návratu osob, které se nelegálně zdržují na jejich území, ale také tento návrat prosadit.

Zadržení imigrantů je podle akčního plánu legitimním opatřením, které má kromě jiného zabránit, že dotyčná osoba se prostě nepřesune do jiné členské země unie. Směrnice také v krizových případech umožňuje zjednodušené a zrychlené azylové řízení v případě osob zajištěných například při nelegálním přechodu hranic.

Předpokladem je politická vůle

Posílení návratové politiky tak podle akčního plánu vyžaduje také „politickou vůli“ ze strany členských zemí, které tuto problematiku musí pokládat za svou prioritu.

Zlepšit se má také spolupráce na výměně informací o rozhodnutích týkajících se udělování azylu i návratů a posílit je třeba využívání už existujících informačních systémů. Také to by mělo odmítnutým žadatelům znemožnit vyhnout se odchodu do zemí původu odchodem do jiné země schengenského prostoru.

K funkčnímu navracení neúspěšných azylantů je však podle komise potřeba posílit také spolupráci se zeměmi, odkud tito lidé do Evropy zamířili. V současnosti má EU uzavřeno 17 readmisních dohod, diplomaté členských zemí i Evropská diplomatická služba proto mají o věci intenzivně jednat především s klíčovými africkými zeměmi. Významná schůzka je k tématu svolána na listopad do maltské metropole Valetty.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!