Brusel chce zrušit víza pro Turky, prý udělali pozoruhodný pokrok

Brusel chce zrušit víza pro Turky, prý udělali pozoruhodný pokrok
4. května 2016 • 14:09
Evropská komise odhlasovala zrušení vízové povinnosti pro turecké občany. Návrh musí schválit členské státy a Evropský parlament. Podle místopředsedy unijního exekutivního orgánu Franse Timmermanse by k tomu mohlo dojít do června, pokud Ankara splní zbývající unijní podmínky. Komise zároveň představila možnost vyplacení se z povinných kvót a doporučení na prodloužení hraničních kontrol uvnitř schengenského prostoru.

„Turecko učinilo pozoruhodný pokrok v plnění podmínek ke zrušení víz, obzvláště v posledních týdnech. Stále je však naléhavě nutné v práci pokračovat, ale pokud Turecko nynější postup zachová, mohou být splněny i zbývající podmínky,“ řekl Timmermans.

Turecká vláda doporučení EK podle agentury AFP už uvítala jako „obrat“. „Je to otevření nové stránky v našich vztazích s Evropskou unií,“ prohlásil Çavuşoglu v Ankaře. „Turečtí občané si již dlouho zasloužili cestovat do schengenského prostoru (volného pohybu) bez víz… Existuje nespravedlnost a tato nespravedlnost bude nyní odstraněna,“ dodal.

Turky za jejich tempo plnění unijních podmínek ocenil i eurokomisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos, který stejně jako Timmermans upozornil, že stále ještě zbývá dořešit některé body. „S porozuměním toho, že všechna kritéria budou naléhavě splněna, se komise rozhodla navrhnout, aby Turecko bylo zařazeno na seznam bezvízových zemí. Komise bude samozřejmě nadále sledovat plnění zmíněných podmínek,“ řekl Avramopulos.

Zpráva o pokroku v plnění podmínek, kterou dnes komise přijala, obsahuje i opatření, které Turecko na své cestě za zrušením víz ještě musí učinit. Unie stanovila celkem 72 technických podmínek, které Turecko musí před zrušením víz splnit. Zcela otevřených zůstává podle Timmermanse ještě pět kritérií. Jsou to boj proti korupci, ochrana dat, spolupráce soudů s unijními státy, spolupráce s Europolem a protiteroristické zákony.

Biometrické pasy

Již nyní je podle komise jasné, že Turecko nestihne včas zavést biometrické pasy, které jsou pro bezvízový styk podmínkou. Ankara ale bude přechodně vydávat biometrické pasy s krátkou dobou platnosti a od října pak již řádné pasy, které budou zcela odpovídat standardům EU.

Pokud Turecko všechny podmínky splní a členské státy spolu s Evropským parlamentem bezvízový styk odsouhlasí, budou moci turečtí občané s biometrickými pasy cestovat do schengenského prostoru bez víz. Jeho součástí je s výjimkou Británie a Irska celá EU a také neunijní státy Norsko, Švýcarsko, Island a Lichtenštejnsko. Zrušení víz pro Turky se bude týkat pobytů do 90 dní.

Příslib Evropské unie Turecku, že může při splnění všech podmínek dosáhnout ke 30. červnu bezvízového styku, je významnou součástí dohody, kterou v březnu EU uzavřela s Ankarou ve snaze snížit počty migrantů připlouvajících přes Egejské moře do Řecka.

Turecko se zavázalo, že běžence začne přebírat zpět. Unie za to slíbila obnovení zamrzlých přístupových rozhovorů či finanční pomoc ke zlepšení situace v tureckých uprchlických táborech. EU má také za každého z Řecka vráceného Syřana přesídlit na své území jiného syrského uprchlíka, kterých je nyní v Turecku více než 2,5 milionu.

Reforma

Komise zároveň představila reformu způsobu, jakým osmadvacítka řeší žádosti o azyl. Stávající pravidlo, že žádost řeší první země, kam uchazeč vstoupí, má být podle očekávání doplněno o krizový mechanismus přerozdělování do dalších států EU, spouštěný automaticky v případě vysokého počtu žadatelů.

Země se budou moci ze systému dočasně vyplatit částkou 250 tisíc eur (6,75 milionu korun) za jednoho odmítnutého žadatele. O návrhu komise bude jednat europarlament a také členské země EU, kde nemá podobné řešení jednoznačnou podporu. Česká republika patří mezi státy, které podobné plány jednoznačně odmítají. Především země ze středu a východu EU poukazují na nefunkčnost přerozdělování žadatelů o azyl dlouhodobě, některé se kvůli věci obrátily na unijní soud.

Základem návrhu komise je „opravný mechanismus“, který automaticky určí, že některý členský stát čelí neúměrně vysokému počtu žádostí o azyl. Příslušná referenční hodnota má podle představy komise stejnou měrou záviset na bohatství a velikosti populace dané země.

Česká eurokomisařka Věra Jourová byla na jednání komise osamocená s názorem, že krizové přerozdělování nemá být automatické.

Edward Lucas: Přijdete o hodně peněz, když Německu s uprchlíky nepomůžete

Pokud v konkrétní zemi bude podáno žádostí o azyl nad 150 procent této hodnoty, budou všichni další žadatelé přerozdělováni podle stejně určené kvóty mezi ty další členy EU, kteří nedosahují ani 100 procent příslušné hodnoty. Mechanismus bude platit do té doby, než se v dotyčné zemi počty žadatelů opět nesníží pod 150 procent referenčního počtu.

Členská země má také mít možnost dočasně se z automatického mechanismu vyplatit. Částku 250 tisíc eur bude ale muset platit za každého „svého“ žadatele o azyl té zemi osmadvacítky, která se tohoto člověka ujme, navrhuje unijní exekutiva.

Prodloužení kontrol

Dalším doporučením Evropské komise je až šestiměsíční prodloužení kontrol na hranicích pěti zemí schengenského prostoru kvůli regulaci migračních toků. Návrh, který má schválit nejbližší summit Evropské unie, se týká Německa, Rakouska, Švédska, Dánska a přidruženého Norska, které již tato opatření uplatňují.

Komise dospěla k tomuto doporučení na základě zjištění, že se Řecko, které sloužilo od loňského léta jako vstupní brána pro blízkovýchodní uprchlíky směřující do Evropy přes Turecko, zatím ve stanovené tříměsíční lhůtě nezbavilo všech vážných nedostatků v kontrole vnějších hranic EU.

Komise upozornila, že to ale neznamená návrh na vyloučení Řecka z schengenského prostoru, tedy na zavedení letištních či přístavních kontrol pohybu mezi Řeckem a zbytkem zemí systému. Dnešní doporučení se netýká hraničních kontrol zavedených Francií, zavedených v prosinci po listopadových teroristických útocích v Paříži. Tato otázka se musí podle komise řešit vzhledem k povaze opatření zvlášť, stejně jako problematika rakouské kontroly hranice s Itálií, která nesouvisí s přílivem uprchlíků z Řecka, ale z Afriky.

Autor: ČTK, paj
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!