Brusel: Ploty na hranicích Schengenu nám nevadí, řešením ale nejsou

Brusel: Ploty na hranicích Schengenu nám nevadí, řešením ale nejsou
18. září 2015 • 13:51
Evropská komise nemá z právního hlediska nic proti stavbě plotů na vnější hranici schengenského prostoru, její politickou pozicí však je, že podobné ploty a zdi nepředstavují trvalé řešení problémů. Postoj unijní exekutivy ke kritizovanému postupu, kterým se především Maďarsko snaží bránit příchodu uprchlíků na své území, v Bruselu opakovaně vysvětlovaly mluvčí komise.

„Dlouhodobě říkáme, že ploty a zdi nenabízejí trvalé řešení. Způsobí totiž pouze to, že proudy uprchlíků jsou přesměrovány jinam,“ vysvětlila mluvčí Natasha Bertaudová.

Evropská komise se k maďarskému plotu už několik týdnů vyjadřuje jen velmi váhavě a zdůrazňuje, že je pravomocí a povinností členských států EU vnější hranici schengenského prostoru vlastními silami zajistit. Podle Bertaudové ale existují jiné způsoby, jak toho dosáhnout. Vývoj na maďarských hranicích, kde policie proti uprchlíkům tvrdě zasahovala, sleduje prý komise „se znepokojením“, kvůli situaci ve čtvrtek v Budapešti jednal eurokomisař pro vnitřní záležitosti Dimitris Avramopulos.

Maďarský plot na hranici se Srbskem nyní výrazně zvýšil počty uprchlíků či migrantů mířících do Chorvatska. Budapešť dnes oznámila, že plot vybuduje i podél této hranice mezi dvěma členskými státy EU, která je však zatím také vnější hranicí schengenského prostoru.

Tvrdé české ne kvótám se v europarlamentu začalo drolit

„Chorvatsko je externí hranice Schengenu. A naše pozice ohledně zdí a plotů je známá,“ reagovala dnes na četné novinářské otázky další z mluvčích komise Mina Adreevová. Dodala, že Chorvatsko zatím Evropskou komisi o pomoc v souvislosti s krizí nepožádalo.

„Aby mohl evropský azylový systém a svoboda pohybu řádně fungovat, musí všichni dodržovat pravidla, ta jsou jasná,“ poznamenala Andreevová s tím, že unijní exekutiva se nehodlá zapojovat do vzájemného obviňování mezi členskými státy. Ochrana hranice podle ní není v rozporu s tím, že uprchlíci dostanou možnost požádat o azyl, což je jejich mezinárodně zaručené právo.

Chorvatský premiér Zoran Milanović na dnešní tiskové konferenci v Záhřebu vzkázal Evropské unii, aby pochopila, že Chorvatsko odmítá být ožehavou migrační oblastí. Uprchlíkům dá jídlo, vodu i léky, ale pošle je dál do Slovinska a Maďarska. „Armáda není řešení z hlediska zákona, ústavnosti i civilizovanosti,“ zdůraznil mimo jiné.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!