Brusel záměrně nemá žádný scénář po brexitu, hrozí panika

Brusel záměrně nemá žádný scénář po brexitu, hrozí panika
15. června 2016 • 09:25
Pokud jde o možnost britského odchodu z osmadvacítky, nemají evropské úřady záměrně žádnou strategii. Úředníci v Bruselu dostali příkaz nezaznamenávat žádné scénáře písemně, aby se předešlo únikům a panice. Tvrdí to vysoce postavený představitel jedné evropské vlády.

Vzhledem k potenciálním politickým i finančním otřesům kolem hlasování o brexitu není jasné, jestli by taková „cestovní mapa“ něčemu prospěla, píše na svém webu agentura Bloomberg, která se v analýze zabývá děním během prvního dne, týdne a 100 dnů poté, co by se Britové v referendu vyslovili pro opuštění unie.

Globální trhy už vydávají varování o možných dopadech ukončení členství Británie v unii na světovou ekonomiku. Předseda EU Donald Tusk zašel až tak daleko, že mluvil o konci „západní politické civilizace“.

EU už není posvátná kráva. Které západní země jsou zralé na Exit?

Tuskovo přehánění zdůrazňuje, že evropské činitele čeká tváří v tvář možnému odchodu jedné ze zemí z EU úkol svazek zachovat. Ukončení členství některé ze zemí bylo přitom v době, kdy unie vznikla, nemyslitelné. Mechanismus pro opuštění unie byl uzákoněn až v roce 2009.

Sázková kancelář Betfair posílila důvěru v setrvání Británie v EU
Sázková kancelář Betfair po prudkém snižování pravděpodobnosti, že se Britové v nadcházejícím referendu vysloví pro setrvání své země v Evropské unii, opět více spoléhá na to, že Spojené království evropský blok neopustí. Aktuálně je 62procentní pravděpodobnost, že 23. června ve všelidovém hlasování zvítězí prounijní tábor.
Zatímco průzkumy veřejného mínění favorizují zastánce brexitu, tedy vystoupení z EU, sázkové kanceláře dosud věří spíše tomu, že Britové se rozhodnou pro zachování současného stavu.

Přecházení škodám

Jestli bude 24. června před svítáním zjevné, že Britové hlasovali pro odchod, budou hlavní představitelé EU od Berlína po Brusel v prvních 24 hodinách nuceni začít předcházet škodám. Podobně jako v případě řecké dluhové krize se už ten den večer patrně sejdou na nouzovém zasedání ministři financí eurozóny. Trh bude pravděpodobně reagovat prudkými výkyvy libry, agresivnějšími zásahy švýcarské centrální banky a narůstající globální nestabilitou.

Měnový trh odchod Británie z EU nezohlednil, takže pokud nastane, „pád je velice pravděpodobný“, řekl Lother Mentel, výkonný ředitel společnosti Tatton Investment Management v Londýně. „Museli bychom se v ten pátek připravit na krušné probuzení.“

Cameron chce zůstat i v případě brexitu, ale bude to mít těžké
Zabránit tomu, aby uvnitř konzervativců vypukla po vyhlášení výsledků referenda o unii „občanská válka“, bude podle analytiků jedním z nejtěžších úkolů politické kariéry britského premiéra Davida Camerona. Sám Cameron dal sice najevo, že ve funkci zůstane i v případě, že se Britové vysloví pro takzvaný brexit, ale podle některých hlasů z jeho strany by jeho pozice byla neudržitelná. Jiní zase tvrdí, že brexit by Cameronovu pozici naopak posílil, neboť se očekává pád libry a nikdo si nebude přát další nestabilitu způsobenou odstoupením předsedy vlády.
Ať už referendum, které se uskuteční 23. června, dopadne jakkoli, Konzervativní strana nejspíš zůstane po Cameronově energické kampani ve prospěch v EU rozdělená. Kritici mezi toryi premiérovi vyčítají, že přesvědčuje Brity za pomoci zavádějících, ba dokonce lživých argumentů.
Camerona za jeho kampaň kritizovali například bývalý starosta Londýna Boris Johnson nebo renomovaný euroskeptický konzervativní poslanec Andrew Bridgen. Premiér „vrátil úder“ minulý týden, když řekl, že argumenty jsou opačného tábora jsou nepravdivé.

Nevraživost Francie a Německa by mohla znovu ožít

Politické důsledky by byly ještě vážnější. Tradiční evropské protiváhy, Francie a Německo, kvůli jejichž vzájemné nevraživosti byla EU ustavena a měla ji odstranit, se budou snažit opět získat nějakou iniciativu. Už na 24. června plánují reakci, která by mohla zahrnovat závazek k hlubší integraci zemí eurozóny stejně jako deklaraci, že evropský sen zůstává naživu, uvedli tři lidé obeznámení s těmito plány.

„Evropská unie bude potřebovat věrohodnou strategii,“ řekl Guntram Wolff z bruselského ekonomického think-tanku Bruegel. „Aby zabránili postupnému rozpadání EU, budou političtí vůdci nuceni posílit atraktivitu EU a zejména francouzsko-německé spojenectví.“

Brexit by mohl snížit německý HDP až o tři procenta, obává se ekonom

V prvním týdnu poté, co Británii dojde, že hlasovala pro odchod z největšího obchodního bloku na světě, si bude muset zbytek Evropy odpovědět na své vlastní otázky. Vzhledem k tomu, že panují obavy z růstu populistických tendencí a nálad proti establishmentu po celé Evropě po odhlasování brexitu, sáhnou možná unijní lídři k bezprecedentnímu kroku. Už na sobotu 25. června svolají nouzový summit - bez účasti Británie.

Důvody by byly dva: jednak vyslat vzkaz španělským voličům, kteří jdou v neděli k urnám, že EU zůstává silná, a také se rozhodnout, co navrhnout nebo spíše nenavrhnout Británii v oblastech, jako je volný pohyb osob nebo přístup na jednotný evropský trh.

Brexit straší i Německo, ekonomické škody by údajně dosáhly bilionu

Ve Francii, kde průzkumy veřejného mínění předpovídají, že by euroskeptická Národní fronta mohla postoupit do druhého kola prezidentských voleb příští rok, se prezident François Hollande bude muset snažit dokázat voličům, že opuštění EU má negativní důsledky. Další čelní představitelé, například Dánska a Nizozemska, kde rovněž rostou antievropské nálady, možná budou považovat za politicky užitečnější svého tradičního spojence, Británii, podpořit.

Odpor vůči integraci posílí

Země mimo eurozónu, zejména ty, kde jsou protievropské pocity stále silnější, jako Maďarsko, Polsko a Švédsko, by mohly vytvořit skupinu států vystupující proti francouzským a německým snahám o hlubší integraci. S odchodem Británie by ale země neplatící eurem ztratily svého klíčového partnera a představovaly by dohromady jen 14 procent unijního HDP.

Šašek provokuje: Czexit? Jasně, bude líp

David Cameron se má v týdnu po referendu setkat na summitu v Bruselu s dalšími 27 evropskými vůdci. Právě zde britský premiér patrně spustí článek 50 smlouvy o EU - nikdy předtím nepoužité ustanovení o zániku členství. Tím by začala dvouletá lhůta (do června 2018), během níž by Británie jednala o svém odchodu.

Chtěl by Cameron, aby Británie byla jako Norsko a Island, měla blízké pracovní vztahy s unií coby součást Evropského hospodářského prostoru? Nebo by snad existoval jiný systém, což by znamenalo, že Británie by s EU obchodovala v rámci WTO?

Inspirace pro další země?

Pokud jde o prvních 100 dnů po brexitu, unijní činitelé se obávají, že referendum v Británii podnítí podobné požadavky po celém kontinentě. V roce 2017 budou volby ve Francii, Nizozemsku a Německu, což je důvod nepovzbuzovat ostatní v následování britského příkladu. To by mohlo oslabit pozici Británie při vyjednávání. Brexit by mohl také odvrátit pozornost EU od jiných otázek, jako jsou řecké finance, uprchlická krize nebo konflikt na Ukrajině.

Mezitím se už může vyjasnit politická mlha v Británii. EU už může jednat s jiným premiérem - někým, jako je bývalý londýnský starosta Boris Johnson, který podporoval brexit a jehož bookmakeři považují za favorita na vůdce Konzervativní strany. Ať už by to byl kdokoli, čekalo by ho zároveň další referendum, tentokrát o nezávislosti Skotska.

Cameron: Po brexitu bude méně peněz na důchody a zdravotnictví

Británie by musela začít s EU vyjednávat vlastní dohody v nejrůznějších oblastech, jako například kvóty pro rybolov nebo zdravotní a bezpečnostní standardy, a současně vyjednávat své vlastní obchodní dohody se zbytkem světa. Jednat by se muselo také o přesunu unijních institucí ze země, což se týká například Evropského orgánu pro bankovnictví.

Každý krok by musely schválit ostatní členské státy a Evropský parlament, celý proces by mohl trvat až sedm let a není jisté, že by skončil úspěšně, řekl Tusk německému deníku Bild. „Nikdo nemůže předpovídat dlouhodobé důsledky (brexitu),“ dodal. „Obávám se, že brexit by mohl být začátkem konce nejen EU, ale celé západní politické civilizace.“

Průzkum: Příznivci brexitu mají navrch ve čtyřech průzkumech mínění
Příznivci odchodu Británie z Evropské unie převážili nad odpůrci takzvaného brexitu ve čtyřech aktuálních průzkumech veřejného mínění. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Nejprodávanější britské noviny - bulvární deník The Sun - své čtenáře vyzval, aby v nadcházejícím referendu hlasovali pro odchod z evropského bloku.
Podle průzkumu agentury YouGov pro list The Times by odchod své země z EU nyní podpořilo v referendu 46 procent dotázaných, zatímco setrvání v bloku jen 39 procent. Jedenáct procent respondentů se stále nerozhodlo a čtyři se nechystají jít hlasovat vůbec. Průzkum pro list The Times, který YouGov zveřejnila minulé pondělí, ještě přisuzoval náskok jednoho procentního bodu zastáncům setrvání Británie v EU.
Také v anketě agentury ORB pro list The Daily Telegraph vedou zastánci brexitu se 49 procenty nad jeho odpůrci s 48 procenty. A navrch mají odpůrci EU i v průzkumu agentury ICM (53 ku 47 procentům).
Vlivný deník The Sun mezitím vyzval své čtenáře, aby v referendu 23. června hlasovali pro brexit. „Toto je naše poslední šance, jak se dostat z nedemokratické bruselské mašinérie… a je na čase, abychom se jí chopili,“ uvedl v redakčním úvodníku The Sun, který vlastní mediální magnát Rupert Murdoch. „Musíme se osvobodit od diktátorského Bruselu,“ stojí dál v úvodním textu listu, který vychází denně v 1,7 milionu kusů.
Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!