Bude shovívavější k Rusku? Estonští poslanci zvolí nového prezidenta

Bude shovívavější k Rusku? Estonští poslanci zvolí nového prezidenta
28. srpna 2016 • 06:56
Pondělní volba estonské hlavy státu může určit, jakým směrem se bude malá pobaltská země dále ubírat. I když prezident nemá v místním politickém systému velké formální pravomoci, zejména v zahraniční politice může být velmi aktivní. Současný prezident Thomas Hendrik Ilves se výrazně zasazoval o větší ochranu pobaltských ze strany NATO vůči Rusku. K tomu došlo letos, kdy aliance schválila umístění čtyř praporů na své východní hranici.

Příští hlava estonského státu ovšem může k východnímu sousedovi zaujmout hodně odlišný vztah. Budou ji volit poslanci a podle průzkumu citovaného deníkem Politico je jedním ze dvou největších favoritů členka Estonské strany středu a bývalá ministryně školství Mailis Repsová.

Její partaj dlouho podporovala zlepšení vztahů s Moskvou. V roce 2004 podepsala dohodu o spolupráci se stranou prezidenta Vladimíra Putina Jednotné Rusko. Ta měla zajišťovat přátelské sousedské vztahy a intenzivní vzájemnou spolupráci.

Kandidátka na prezidentku ovšem ve své straně není představitelkou nejvíce prokremelského křídla. Ve vnitrostranickém souboji o prezidentskou kandidaturu letos porazila předsedu partaje kontroverzního starostu hlavního města Tallinnu Edgar Savisaara, kde rusky mluví skoro polovina lidí. Estonské tajné služby ho podezřívají, že je pod vlivem Moskvy.

NATO kvůli Rusku vyztužuje Achillovu patu mezi Kaliningradem a Běloruskem

Z 1,3 milionu obyvatel Estonska je zhruba čtvrtina ruského původu. K silné migrační vlně Rusů došlo během pěti desítek let sovětské nadvlády. To Estonce znervózňuje, protože právě ochranou minorit Moskva ospravedlňuje svoji vojenskou přítomnost na Ukrajině nebo v Moldavsku.

Proti Repsové stojí jako největší favorit bývalý premiér a evropský komisař Siim Kallas z liberální Estonské reformní strany. Ta vyhrála minulé volby a její předseda Taavi Roivas zastává post premiéra. Post nejsilnější strany ovšem může Kallasovi paradoxně uškodit. „Ve smyslu etické vyrovnanosti pravděpodobně nemáme právo žádat post prezidenta,“ řekl Politicu ministr ekonomických záležitostí Kristen Michal z Reformní strany.

V pondělním prvním kole estonští poslanci nového prezidenta pravděpodobně nezvolí. Reformní strana podle průzkumu mezi poslanci pravděpodobně pro svého kandidáta nezíská potřebné dvě třetiny hlasů. Rozhodovat tak bude patrně druhé kolo, kdy se ke 101 poslancům přidá 224 zástupců regionálních samospráv. A mezi nimi bude mít výhodu právě Repsová, jejíž strana má silnější postavení v estonských venkovských oblastech.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!