Chceme prodloužení hraničních kontrol, žádají státy Evropskou komisi

Chceme prodloužení hraničních kontrol, žádají státy Evropskou komisi
2. května 2016 • 13:11
Šest evropských zemí napsalo dopis Evropské komisi, v němž žádají prodloužení dočasných kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru, aby bylo možné lépe monitorovat příliv migrantů. Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Rakousko a Švédsko si přejí prodloužit kontroly na hranicích o dalších šest měsíců, informoval dnes zpravodajský server The Local. Podle agentury AFP by dopis měl být odeslán v průběhu dneška.

V dopise se rovněž uvádí, že ty státy Schengenu, které žádná omezující opatření ještě nepřijaly, by měly mít možnost zavést kontroly s platností až na dva roky, pokud to budou považovat za nutné. Loni v září osm z 26 členských států schengenského prostoru volného pohybu osob zavedlo pohraniční kontroly s cílem omezit a monitorovat příliv uprchlíků na základě pravidel EU, která umožňují státům obnovit kontroly za jistých okolností maximálně na dobu osmi měsíců.

Německo, které bylo první zemí, jež na hranici zavedla kontroly, dosáhne osmiměsíčního limitu tento měsíc. Pro Dánsko, které začalo s kontrolami na své hranici s Německem v lednu, osmiměsíční termín vyprší v září, pro Švédsko to bude již v červenci.

„Komise oznámila, že nejpozději k 12. květnu chce mít připravené rozhodnutí, které umožní prodloužení hraničních kontrol podle schengenského hraničního kodexu, tedy v evropském rámci,“ řekla dnes mluvčí unijní exekutivy Mina Andreevová. Žádost členských zemí je podle ní podporou vlastních plánů komise a právě členské země budou nakonec o jejím návrhu rozhodovat.

„Do Evropy stále přichází velký počet migrantů a my musíme hlídat, kdo vstupuje do naší země přes německo-dánskou hranici,“ uvedla dánská ministryně pro integraci Inger Stöjbergová, která plánuje strávit dnešek na hraničních přechodech Fröslev a Padborg.

Omezení ploty

Příliv desetitisíců uprchlíků do zemí na severu a západě Evropy výrazně omezily ploty vystavěné na hranicích zemí na oblíbené balkánské migrační trase. K dalšímu omezení přílivu migrantů přispěla březnová dohoda EU s Tureckem, na jejímž základě jsou migranti, kteří přijdou nelegálně do Řecka a nepodají si zde řádnou žádost o azyl nebo jim je taková žádost zamítnuta, vraceni zpátky na turecké území.

Evropská komise už v březnu uvedla, že pokud budou přetrvávat zjevné nedostatky v ochraně vnější schengenské hranice po 12. květnu, navrhne podle článku 26 schengenského kodexu členským zemím prodloužení kontrol do doby, než budou takové strukturální nedostatky odstraněny.

Špatná řecká ochrana

Mluvčí dnes připomněla zprávu komise o nedostatečné ochraně vnější unijní hranice ze strany Řecka. „Stále jsou nedostatky, které je možné odstranit, a kroky, které je nutné udělat. Právě na to je nyní čas tak, abychom mohli hraniční kontroly postupně zrušit nejpozději v listopadu,“ dodala Andreevová.

Březnový plán komise počítá s prosincem letošního roku jako s měsícem, kdy se situace v schengenském prostoru vrátí do normálu, tedy kontroly na vnitřních hranicích skončí.

Statistiky Mezinárodní organizace pro migraci nicméně ukazují, že celkový počet běženců, kteří připlouvají do Itálie či Řecka, byl za první čtyři měsíce letošního roku stále vyšší než ve stejném období loni.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!