Chorvatsko může blokovat sblížení Srbska s EU. Žádá další válečné procesy | E15.cz

Chorvatsko může blokovat sblížení Srbska s EU. Žádá další válečné procesy

Chorvatsko může blokovat sblížení Srbska s EU. Žádá další válečné procesy
Pomník masakru na farmě Ovčara
• 
ZDROJ: Roberta F., Wikimedia Commons
13. listopadu 2014 • 14:36
Chorvatský ministr spravedlnosti Orsat Miljenić naznačil, že jeho země by mohla ztěžovat cestu Srbska do Evropské unie. V rozhovoru poskytnutém státnímu rozhlasu uvedl, že Záhřeb bude pokrok Bělehradu v rozhovorech s Bruselem podmiňovat novými žalobami a procesy spojenými s válečnými zločiny.

„Je to naše povinnost a ani jediná chorvatská vláda od toho nemůže ustoupit. Srbsko se musí držet určitých kritérií, která platila i pro nás. A říci, že Ovčara končí na hodnosti kapitána bývalé Jugoslávské lidové armády, je naprosto nepřijatelné,“ prohlásil Miljenić.

Podle něj potrestání osob odpovědných za válečné zločiny musí jít až na nejvyšší úroveň. Koho má konkrétně na mysli, neupřesnil. „Srbsku musí být jasné, že je to čeká. A čím dříve začnou, tím lépe pro ně. Prostě tak to je a my od toho neustoupíme,“ vzkázal ministr do Bělehradu.

V Ovčaře zabili 200 Chorvatů

Chorvatsko v létě 1991 jednostranně oznámilo odtržení od jugoslávské federace. Chorvatští Srbové to odmítli a s podporou jugoslávské armády zahájili ozbrojené povstání. V prosinci 1991 pak v oblastech Chorvatska se silnou srbskou menšinou vyhlásili samozvanou Republiku srbská Krajina.

Už v srpnu začala s účastí armády „vukovarská operace“ k ovládnutí východu Chorvatska. V jejím průběhu a bezprostředně po pádu města přišlo o život na 1600 lidí, z toho 1100 civilistů. Z tohoto regionu pak uprchlo či bylo vyhnáno kolem 22 tisíc obyvatel jiné než srbské národnosti.

Z této fáze válečného konfliktu je také znám masakr 200 zraněných vojáků a civilistů na farmě Ovčara. Kvůli odpovědnosti za toto krveprolití odsoudil Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) dva bývalé důstojníky jugoslávské armády majora Veselina Šljivančanina a plukovníka Mileho Mrkšiče k 17 a 20 letům vězení.

v Haagu už některé předáky soudí

ICTY už v minulosti odsoudil k trestům vězení dva ze tří bývalých prezidentů Republiky Srbská krajina Milana Babiče a Milana Martiče. Nyní bude soudit i třetího, Gorana Hadžiče, kterého se podařilo zadržet až v roce 2011.

Kromě toho se ze zločinů před tribunálem zodpovídají i hlavní předáci bosenských Srbů Radovan Karadžić a bývalý generál Ratko Mladić. Někdejší srbský prezident Slobodan Milošević, považovaný za jednoho z hlavních viníků krvavého rozpadu Jugoslávie, zemřel v roce 2006 během procesu v Haagu.

*

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!