Čtyři strany na Slovensku se dohodly na základech programu

aktualizováno Čtyři politické strany na Slovensku v čele se sociální demokracií (Směr-SD) premiéra Roberta Fica se dohodly na programových prioritách včetně protikorupčních opatření a zákazu prodeje strategického majetku státu, jež by se měly stát základem programového prohlášení vznikající koaliční vlády. Novinářům to dnes oznámil Robert Fico.

Slovenský premiér a šéf strany Směr-SD Robert Fico
15.3.2016 18:02   |  

Směr-SD, nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), dále strany Síť a Most-Híd začaly oficiálně vyjednávat o společné vládě poté, co o uplynulém víkendu padla možnost vzniku široké pravicové koalice a co strany pravého středu Síť a Most-Híd změnily svůj odmítavý postoj k rozhovorům o vzniku koalice se Směrem-SD.

„Hlásíme se jednoznačné ke kontinuitě proevropské a proatlantické orientace Slovenska. Zvláštní pozornost jsme věnovali protikorupčnímu programu,“ řekl Fico poté, co lídři čtyř stran programové priority podepsali.

Čtveřice stran se dohodla na snížení daně z příjmů

Čtveřice stran se shodla na snížení sazby daně z příjmů firem na 21 z nynějších 22 procent a na pravidelném přehodnocování možností jejího dalšího poklesu. Zrušit by se měla i povinnost platit daň v případě, že podnik vykáže ztrátu. Toto opatření zavedla Ficova jednobarevná vláda, která v uplynulých čtyř letech daně zvyšovala. Naopak, zvláštní daně pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky zůstanou nadále v platnosti.

Omezit by se rovněž měly politické nominace ve státní správě a funkcionáři, kteří nakládají s veřejnými financemi, by za svá rozhodnutí měli nést hmotnou odpovědnost. Strany slíbily, že stát bude více peněz vynakládat na školství, které bylo v souvislosti se stávkou části učitelů jedním z hlavních témat předvolební kampaně.

Formující se koalici pozorovatelé po volbách z 5. března označili za jedno z řešení patu, kdy se do sněmovny dostalo osm politických stran a hnutí včetně krajní pravice. Takové spojenectví by zároveň znamenalo, že poprvé v novodobé historii země by součástí vládní koalice byly nacionalistická SNS a strana Most-Híd, zástupce početné maďarské menšiny. Most-Híd ještě donedávna odmítal spolupráci se SNS, která byla součástí koalice za první Ficovy vlády v letech 2006 až 2010, kdy byly vztahy mezi Slovenskem a Maďarskem napjaté. Tehdejší předseda SNS Ján Slota nešetřil slovními výpady vůči Maďarům.

Podle Fica po dohodě o základech programu budou jednání stran pokračovat debatou o obsazení postů ve vládě a v parlamentu.

Vizitky slovenských stran, které se dohodly na podobě koalice
Směr-Sociální demokracie (Smer-SD)

- Sociálnědemokratická strana, která ve volbách získala 28,28 procenta hlasů, tedy výrazně méně oproti více než 44 procentům ve volbách minulých. Její výsledek tedy znamená výrazné oslabení.

- V prosinci 1999 stranu založil současný předseda Robert Fico (51), v roce 2004 se Směr sloučil se třemi menšími levicovými stranami a od ledna 2005 přijal název Směr-sociální demokracie.

- V letech 2006 až 2010 byl hlavní vládní stranou a Fico premiérem. Podruhé vládní stranou byl od minulých voleb v roce 2012, které drtivě vyhrál, ostatním stranám nabídl možnost vytvoření koalice, ty to odmítly, takže vytvořil menšinovou levicovou vládu.

- Strana má silnou podporu na venkově, na východě a na severovýchodě Slovenska, boduje i na středním Slovensku.

- Voličům strana slibuje růst minimální mzdy s cílem dosáhnout úroveň až 500 eur, reálný růst mezd v soukromém i veřejném sektoru, vytváření nových pracovních míst, stabilní ceny a odstraňování regionálních rozdílů.
Slovenská národní strana (SNS)

- Strana slovenských národovců, akcentující vlastenectví, sociální cítění a tradiční hodnoty. Ve volbách získala 8,64 procenta hlasů. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo do něj znovu vrátit, stalo se tak dokonce dvakrát, v roce 2006 a letos.

- V jejím programu stále přetrvává nacionalismus, odmítá migraci, EU, zdůrazňuje obhajobu národních zájmů, už ale nepracuje se strachem z Maďarů.

- SNS vznikla v roce 1990 a v letech 1993-1998 působila ve vládě Vladimíra Mečiara. V roce 2001 se rozštěpila na dva subjekty; po neúspěchu v následujících volbách se v květnu 2003 znovu sjednotila. V minulých volbách se propadla mezi mimoparlamentní strany se ziskem 4,55 procenta hlasů.

- Ve volebním programu strana slibuje přijetí zákona o národních zájmech, národního programu na podporu mateřství a rodičovství a nového zákona o slovenském jazyku.
Most-Híd

- Tradiční základna maďarské menšiny, ve volbách dostala 6,5 procenta hlasů. Předseda Béla Bugár je poslancem od roku 1990. Strana reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků.

- Bugár byl dlouholetým předsedou Strany maďarské koalice (SMK), v červnu 2009 spolu s několika dalšími členy z SMK vystoupil kvůli nesouhlasu s vedením strany a založil Most-Híd. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů.

- Voličům slibuje hájit zájmy důchodců, staví se proti korupci, podporuje rozvoj regionů, navrhuje zavedení dvojjazyčné samosprávy.
Síť

- Nová politická síla, která před volbami odhalovala údajnou korupci vládního Ficova Směru-SD, dostala ve volbách jen 5,6 procenta hlasů, což bylo výrazně méně, než se čekalo. Vede ji Radoslav Procházka (43). Tento konzervativní právník, který se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil loni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách.

- Strana zatím nemá širší programový záběr, je prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby - zavedení profesionální státní služby. Má program na podporu školství a vyzývá voliče, aby podpořili novou generaci politiků s odborností v řadě oborů. Také slibuje podpořit zájmy seniorů, mladých lidí, zaměstnanců a živnostníků.

- Strana má solidní zázemí odborníků a do jejích řad vstoupili také populární starostové několika měst.

Připravovaná spolupráce stran Síť a Most-Híd se sociálními demokraty vedla k rozkolu uvnitř obou nejmenších stran vznikající koalice. Tři poslanci Sítě a jeden poslanec strany Most-Híd oznámili, že vládu se Směrem-SD nepodpoří. I bez hlasů těchto čtyř zákonodárců by zmiňovaná čtveřice stran měla s 81 poslanci ve 150členné sněmovně potřebnou většinu.

Síť a Most-Híd před volbami kritizovaly současnou Ficovu vládu za různé přešlapy a aféry, ale i za to, že nezlepšila nelichotivý stav školství a zdravotnictví.

Podle prvního povolebního průzkumu, který uskutečnila společnost Polis Slovakia pro agenturu SITA, by ze sněmovny vypadla nejen strana Síť, ale i hnutí podnikatele Borisa Kollára Jsme rodina. Oproti volebnímu výsledku posílil Směr-SD, nejsilnější pravicová strana Svoboda a solidarita, dále SNS i krajní pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko. Naopak Most-Híd oslabil a jen těsně by překročil pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny.

Fico asi povede třetí vládu, tři vlády vedl Mečiar, Dzurinda dvě
Červen 1992 - březen 1994

- Druhá vláda Vladimíra Mečiara (Hnutí za demokratické Slovensko, HZDS). Mečiar byl slovenským premiérem poprvé ještě v dobách čs. federace v letech 1990 až 1991.

- Moci se ujala po volbách v červnu 1992 a pokračovala i po rozpadu Československa. Koaličním partnerem byla nacionalistická Slovenská národní strana (SNS).
Březen 1994 - prosinec 1994

- Dočasná vláda Jozefa Moravčíka (Demokratická unie Slovenska, DEUS).

- Vznikla po pádu druhé vlády Vladimíra Mečiara, které parlament vyjádřil nedůvěru. Ve vládě byly zastoupeny Strana demokratické levice (SDL), DEUS, Národně demokratická strana - Nová alternativa (NDS-NA) a Křesťanskodemokratické hnutí (KDH).
Prosinec 1994 - říjen 1998

- Třetí vláda Vladimíra Mečiara (HZDS).

- Vláda vznikla po předčasných volbách, které se se konaly na přelomu září a října 1994 a které vyhrálo HZDS. Ve vládě, která měla v parlamentu 83 ze 150 křesel, byly kromě HZDS zastoupeny SNS a Sdružení dělníků Slovenska (ZRS).
Říjen 1998 - říjen 2002

- První vláda Mikuláše Dzurindy (Slovenská demokratická koalice, SDK).

- Vznikla po parlamentních volbách, které se uskutečnily v září 1998. Volby sice vyhrálo HZDS, vládu ale vytvořily čtyři strany dosavadní opozice: SDK, Strana demokratické levice (SDĽ), Strana maďarské koalice (SMK) a Strana občanského porozumění (SOP). Koalice měla v parlamentu více než třípětinovou ústavní většinu (93 ze 150 křesel).
Říjen 2002 - červenec 2006

- Druhá vláda Mikuláše Dzurindy (SDKU).

- Dzurinda pokračoval ve funkci premiéra i po volbách v září 2002, které vyhrálo opět HZDS. Dzurindova Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKU) skončila na druhém místě. Vládu, která měla podporu 78 ze 150 poslanců, tvořily SDKU, SMK, KDH a Aliance nového občana (ANO).
Červenec 2006 - července 2010

- První vláda Roberta Fica (Směr-SD).

- Funkci premiéra Ficovi zajistilo suverénní vítězství jeho strany ve volbách z června 2006. Koaliční kabinet tvořily Směr-SD, Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) a SNS. Koalice měla v parlamentu 85 ze 150 křesel.
Červenec 2010 - duben 2012

Vláda Ivety Radičové (Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratická strana; SDKU-DS).

- Radičová se stala první ženou v čele slovenské vlády po volbách v červnu 2010. V nich SDKU-DS skončila na druhém místě, vítězem byla Ficův Směr-SD. Koalici, která se opírala o většinu 79 ze 150 poslaneckých křesel, tvořily SDKU-DS, Svoboda a Solidarita (SaS), KDH a maďarsko-slovenská strana Most-Híd. Vláda se rozpadla kvůli sporu o rozšíření pravomocí evropského záchranného fondu na pomoc zadluženým zemím eurozóny. Následně se parlamentní strany dohodly na vypsání předčasných voleb.
Duben 2012 - březen 2016

Druhá vláda Roberta Fica (Směr-SD).

- Druhá Ficova vláda se moci chopila po předčasných parlamentních volbách, ve kterých Směr-SD zvítězil s ještě drtivějším náskokem než minule. V jednobarevném kabinetu, který se opíral ve 150členné sněmovně o 83 poslanců, bylo i několik nestraníků.
Od roku 2016

- Pravděpodobná třetí vláda Roberta Fica (Směr-SD).

- Čtyři strany na Slovensku v čele se sociální demokracií (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, která vyhrála nedávné parlamentní volby, se dnes dohodly na programových prioritách, jež by se měl stát základem programového prohlášení vznikající koaliční vlády. Strany Směr-SD, SNS, Most-Híd a Síť získaly ve volbách 85 křesel ve 150členné sněmovně.

Čtěte také:

Fico opět míří do čela vlády, s Maďary a Procházkou se shodl na prioritách

Ficovi stoupla šance na sestavení nové slovenské vlády

Slovenské volby: Fico přišel o většinu, překvapením je úspěch Kotleby

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Babiš chce příští rok schodek pod 50 miliard. Může být ale vyšší, připouští

Babiš chce příští rok schodek pod 50 miliard. Může být ale vyšší, připouští aktualizováno

Ministerstvo financí navrhuje v materiálu, který v pondělí projedná vláda, na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Pro rok 2018 navrhuje schodek 38,5 miliardy a pro… více

Komerční prezentace
Mobilní web