Dijsselbloem: Část zemí může omlouvat své schodky migrační krizí

Dijsselbloem: Část zemí může omlouvat své schodky migrační krizí
9. listopadu 2015 • 21:02
Některé země Evropské unie by měly mít možnost poukázat na migrační krizi jako na důvod pro nedodržení evropských rozpočtových pravidel, myslí si šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem z Nizozemska. Zdůraznil ale, že jde pouze o jeho osobní názor a že euroskupina jako taková o věci nejednala.

Možnost označit nynější migrační krizi jako „výjimečnou okolnost“, a tedy důvod k méně přísnému hodnocení, začaly nedávno žádat některé členské země unie. „Ne obecně, ne pro všechny země a ne navždy. Ale nyní je to pro několik zemí velká výzva. Humanitární, ale také finanční a fiskální,“ poznamenal Dijsselbloem.

Evropská komise, která hlídá dodržování pravidel takzvaného Paktu stability a růstu, dala v minulých týdnech najevo, že pokud se vůbec rozhodne k uprchlické krizi přihlédnout, bude tak přísně činit jen případ od případu. Migrační krize totiž na hospodaření členských zemí unie dopadá různě silně.

Eurokomisař Pierre Moscovici upozornil, že předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se už vyjádřil podobným způsobem jako nyní Dijsselboem. Komise minulý týden ve své podzimní makroekonomické předpovědi poprvé uvedla, jak podle jejího názoru migrační krize dopadá a bude dopadat na evropské hospodářství.

Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu má - při správné politice - být dopad migrační krize mírně pozitivní

V krátkodobém pohledu, který ovšem s dohledem nad fiskální politikou souvisí nejvíce, je dopad negativní, především kvůli vyšším veřejným výdajům. Liší se však výrazně mezi jednotlivými unijními zeměmi. Tranzitní země zatěžuje náklady na záchranné operace, ochranu hranic či potřebou krátkodobé pomoci. Státy cílové naopak musejí investovat do ubytovacích kapacit, podpory uprchlíků či školství a podobně.

U nejpostiženějších zemí komise v prognóze odhaduje letos negativní dopad na ekonomiku ve výši 0,2 procenta hrubého domácího produktu, s tím, že v příštím roce by se situace měla stabilizovat.

Ve střednědobém a dlouhodobém výhledu má - při správné politice - být dopad migrační krize mírně pozitivní. Více prý z příchodu nových lidí na pracovní trh budou profitovat cílové země, v roce 2020 by v celoevropském průměru měla nynější migrační vlna podpořit růst ekonomiky asi o 0,2 až 0,3 procenta HDP.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!