Dohoda o vracení imigrantů má spoustu slabin, zvyšuje tlak na Řecko | E15.cz

Dohoda o vracení imigrantů má spoustu slabin, zvyšuje tlak na Řecko

Dohoda o vracení imigrantů má spoustu slabin, zvyšuje tlak na Řecko
21. března 2016 • 06:35
V neděli začala platit úmluva mezi EU a Ankarou o vracení migrantů zpět do Turecka. Evropští politici věří, že se tak podaří zmírnit příliv přistěhovalců na kontinent. Dohoda však klade velké administrativní a logistické břemeno na Řecko a existují obavy, že nebude v praxi fungovat. Za nemorální způsob řešení uprchlické krize ji označují ochránci lidských práv.

Migranti, kteří nepodají v Řecku žádost o azyl nebo jim bude zamítnuta jako neodůvodněná či nepřípustná, budou vyhoštěni. Za každého vráceného Syřana EU z Turecka přesídlí jiného. Přednost budou mít lidé, kteří se nepokusili do unie proniknout ilegálně. Prozatím se počítá s výměnou 72 tisíc lidí, což odpovídá kvótám i dobrovolným závazkům unijních zemí. Předpokládá se, že vyhošťování skutečně začne 4. dubna.

Evropští lídři ujišťují, že proces bude v souladu s právem a žádosti o azyl budou posuzovány individuálně. „Vylučuje to jakékoli kolektivní vyhošťování,“ prohlásil unijní prezident Donald Tusk. Podle Amnesty International se však osmadvacítka obrací zády ke globální uprchlické krizi a záměrně ignoruje mezinárodní závazky. Ochráncům lidských práv se především nelíbí, že hojně kritizované Turecko by mělo být považované za takzvanou bezpečnou zem. Úředníci tak budou moci žádost o azyl zamítnout jako nepřípustnou bez zkoumání její podstaty s tím, že uprchlíkům skýtá dostatečnou ochranu Turecko.

Pokud budou do Řecka dál proudit tisíce lidí, plán ztroskotá. Všichni to vědí

Představitelé členských zemí doufají, že dohoda odradí lidi od pokusů dostat se do Evropy pomocí pašeráků. Podle některých názorů je ale záměr riskantní a nemusí vyjít. „Pokud budou do Řecka dál proudit tisíce lidí, plán ztroskotá. Všichni to vědí,“ uvedl zpravodaj BBC v Bruselu Chris Morris. Migranti, kteří včera dorazili na Lesbos, situaci znali, přesto se na cestu vydali.

I evropští lídři připouštějí, že jeho realizace bude náročná. „Nedělám si iluze o tom, že dohodnuté se nesetká s překážkami a obrovskými logistickými problémy, se kterými se musíme poprat,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkelová. Řecku by měly s realizací dohody pomáhat asi čtyři tisíce lidí, mimo jiné právníci, tlumočníci a bezpečnostní pracovníci. Na ostrově Lesbos si však včera policisté anonymně stěžovali novinářům, že stále netuší, jak bude ujednání naplňované v praxi.

Náhradní trasa přel Lybii?

Objevují se navíc varování, že migranti si budou hledat náhradní trasy. Například přes rozvalenou Libyi, se kterou by patrně nebylo možné dosáhnout podobné dohody.

Turecko díky úmluvě získalo od Evropské unie závazek urychlení vyplácení slíbených tří miliard eur a příslib dalších tří. Pokud zem splní všechny podmínky, mělo by společenství do konce června uvolnit vízový režim pro její občany. Ankaře se však nepodařilo dosáhnout přijetí všech požadavků. Chtěla, aby se v rámci rozhovorů o jejím přičlenění k osmadvacítce otevřelo pět dalších kapitol, v prvním pololetí však má nakonec začít jednání jen o jedné.

Češi jsou s dohodou spokojení
Premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že Evropská unie díky dohodě získá čas na další opatření k ochraně hranic. Pochvaluje si, že z ní neplynou žádné nové závazky pro členské státy. „Budou využívány stávající relokační mechanismy, nedojde k žádnému navyšování počtu lidí. Pro Česko to znamená jedinou změnu, dnes bereme syrské uprchlíky z Jordánska, místo toho budeme brát syrské uprchlíky z uprchlických táborů v Turecku. Nic se nemění na tom, že uprchlíci budou prověřováni,“ řekl. Praha je podle něj připravena pomoci Aténám s realizací úmluvy. Ministr vnitra Milan Chovanec by měl dnes vládu informovat o konkrétním způsobu podpory.

Lidé v Idomeni zůstávají v nejistotě

Symbolem nezvládání migrační krize ze strany nejen Atén, ale celé Evropské unie se stal uprchlický tábor Idomeni na řecko-makedonské hranici. Ani po summitu EU a uzavření dohody s Tureckem tam tisíce lidí nevědí, co si mají počít.

Tábor v Idomeni byl navržen pro 2500 lidí. Teď se tam
v zoufalých podmínkách tísní na dvanáct tisíc běžencůTábor v Idomeni byl navržen pro 2500 lidí. Teď se tam v zoufalých podmínkách tísní na dvanáct tisíc běžencůAutor: reuters

Odhaduje se, že v Řecku uvízlo na 47 tisíc migrantů. Tábor v Idomeni byl navržen pro 2500 lidí, po uzavření takzvané balkánské trasy se tam ale v chladu, vlhku, bahně a špatných zdravotních podmínkách tísní až dvanáct tisíc běženců.
Řecký ministr vnitra Panajotis Kurumblis v pátek místo přirovnal ke koncentračnímu táboru. „Neváhám říci, že se jedná o moderní obdobu Dachau, výsledek logiky uzavřených hranic,“ podotkl.

Uprchlicí o víkendu jevili zklamání, že cesta do Evropy zůstává uzavřena. Na druhé straně pro ně bylo úlevou zjištění, že vyhošťování do Turecka se nevztahuje na migranty, kteří dorazili do Řecka už dříve. „Rozhodnutí přijaté v Bruselu není jasné. Co se s námi stane? Nikdo se o nás nestará. Měli by přijet sem a strávit v Idomeni jednu noc předtím, než si vytvoří názor,“ citovala AP jednoho z přítomných.

Autor: Karolína Flaszová
 

businessinfo.cz

  • Stát shromažďuje příliš mnoho dat, hrozí zneužití, varují poplatníci před kontrolním hlášením
  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí