Ekonomičtí teoretici zrazují od brexitu, část byznysmenů jim nevěří

Ekonomičtí teoretici zrazují od brexitu, část byznysmenů jim nevěří
25. května 2016 • 06:50
Průzkumy před červnovým referendem o odchodu Británie z Evropské unie jsou na vážkách a svádějí tak oba tábory k negativistické kampani, které dominují dvě témata. Zastánci setrvání v osmadvacítce se snaží voliče od brexitu odradit nepříznivými ekonomickými prognózami. Jeho propagátoři zase varují, že hlas pro EU je hlasem pro pokračování masové imigrace. Veřejnost je přitom v názoru na evropskou budoucnost rozdělená i regionálně, což může podnítit další separatistické tendence v království.

Rivalové se zřejmě nejvíc přou o ekonomické dopady případného odchodu země z EU. Jeho odpůrci přitom mají navrch. Scénářům o dlouhodobém škodlivém důsledku brexitu dodává váhu větší skupina expertů od místních ekonomů po mezinárodní organizace, například OECD.

V půlce května se k varování připojil i Mezinárodní měnový fond (MMF). „Plánované referendum už znejistělo investory a brexit by mohl způsobit vážné regionální a globální škody narušením tradičních obchodních vazeb,“ uvedl podle The Financial Times hlavní ekonom fondu Maurice Obstfeld.

Znepokojivý odhad přinesl tento měsíc i uznávaný Národní ústav ekonomického a sociálního výzkumu (NIESR), podle něhož by se libra hned po odhlasování brexitu mohla propadnout o dvacet procent a ceny by šly prudce nahoru. „Dlouhodobějším dopadem odchodu by bylo snížení HDP o zhruba 1,5 až 3,7 procenta do roku 2030 v závislosti na následném vztahu Británie s EU, stejně jako se zbytkem světa,“ uvedl institut.

Průzkumy k otázce členství Británie v EU (v %)Průzkumy k otázce členství Británie v EU (v %)Autor: E15

Stoupenci odchodu se snaží podobné analýzy bagatelizovat. „Tato každodenní lavina institucionální propagandy začíná být absurdní a žalostná. Důležité instituce jsou zpolitizované a používají hrůzostrašné prognózy,“ nechal se slyšet někdejší konzervativní ministr financí Norman Lamont. Iniciátoři kampaně Vote Leave mají na své straně osmičku Ekonomů pro brexit, jež na Evropě méně závislému království předpovídá vyšší růst HDP, větší konkurenceschopnost a stoupání reálných mezd.

Navíc zdaleka ne všichni lidé z praxe teoretikům přitakávají. Podle průzkumu místní obchodní komory roste počet byznysmenů, kteří v unii zůstat nechtějí. V dubnu jich bylo 37 procent. Chuť pokračovat v unijním členství mezi nimi poklesla ze 60 na 54 procent. Více než tři stovky osobností, převážně šéfů firem, před několika dny zveřejnily dopis na podporu odchodu. Podle nich mimo jiné zajistí více pracovních míst.

Voliči ale zřejmě více slyší na argumenty o škodlivosti brexitu. Podle šetření veřejného mínění společnosti Opinium z konce dubna 38 procent tázaných věří, že britské ekonomice se lépe povede uvnitř EU.

Opačný názor vyslovilo 29 procent respondentů. Pro propagátory setrvání v bloku je však znepokojivé, že nerozhodnutí Britové v jiném průzkumu vyzvedli imigrační téma nad hospodářské otázky.

Zastánci odchodu sázejí na strach z východoevropských imigrantů

Obyvatelé monarchie často zdůvodňují své rozhodnutí hlasovat pro vystoupení z EU strachem z imigrantů. Propagátoři brexitu se snaží i další Brity přesvědčit o nemožnosti kontrolovat přistěhovalecký tok bez rozluky s Bruselem. Země nyní řeší otázku, kolik přistěhovalců z EU vlastně vstřebala.

Podle oficiálních údajů jich za posledních pět let přišel zhruba milion. Za stejné období ale získalo pojištěnecká čísla 2,2 milionu osob z tohoto regionu. Experti rozdíl nedávno vysvětlili zahrnutím „krátkodobých imigrantů“, kteří v království nezůstávají déle než rok. Aktivisté z kampaně Vote Leave však mezitím vyvolali bouři nařčením vlády ze zatajování skutečného rozsahu problematiky.

Jeden z průzkumů přitom ukazuje, jak velký vliv konkrétní čísla na rozhodování voličů mají. Poslední dostupné údaje hovoří o tom, že z EU za rok končící minulým zářím přišlo na 260 tisíc osob. Z šetření agentury Ipsos Mori vyplývá, že kdyby se údaj o sto tisíc zvedl, znejistělo by to polovinu Britů, kteří chtějí hlasovat pro setrvání v osmadvacítce.

Podle londýnského exstarosty a zastánce brexitu Borise Johnsona vláda podryla důvěru veřejnosti v demokracii sliby o snížení počtu imigrantů na desítky tisíc ročně, které není možné uvnitř unie naplnit.

Referendum o členství v ES v roce 1975 (v %)Referendum o členství v ES v roce 1975 (v %)Autor: E15

Po odchodu z ní by podle něj počty příchozích odpovídaly potřebám země. „Nechtěl bych nastavovat žádná čísla. Bude nutné podívat se na každý sektor a na to, co bude žádat ekonomika,“ podotýká. V tom se rozchází se šéfem Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigelem Faragem, jenž hodlá snížit množství přistěhovalců na maximálně padesát tisíc ročně.

Odpůrce brexitu, někdejší premiér John Major, obvinil euroskeptiky z přiživování imigračních předsudků. „Je to nebezpečné území. Při neopatrném chování může dojít k dlouhodobému rozdělení společnosti,“ uvedl. „Můžeme opustit Evropu kvůli tomu, že budou absurdní lži široce přijímány jako pravda,“ podotkl. Varoval také před možnou ztrátou důležité zahraniční pracovní síly od expertů po nekvalifikované dělníky, vykonávající pro Brity neatraktivní povolání.

Skotové nechtějí, aby je Angličané stáhli z osmadvacítky

Referendum může přispět ke zvýšení napětí mezi jednotlivými částmi monarchie. Objevují se varování, že voliči odchodu mohou zavinit nejen drolení osmadvacítky, ale i rozpad ostrovní země. Skotší nacionalisté naznačují, že pro region nepříznivý výsledek může vyvolat další plebiscit o odtržení severu království.

Podpora EU je ve Skotsku vyšší než v Británii jako celku. Tábor příznivců setrvání v unii má nad odpůrci v průzkumech přinejmenším dvacetiprocentní náskok. „Pokud budeme vytrženi z EU proti naší vůli, chci dát Skotům možnost ochránit naše unijní členství tak, že se znovu podíváme na otázku nezávislosti,“ řekla nedávno BBC šéfka vlády v Edinburghu Nicola Sturgeonová.

Šetření veřejného mínění naznačují, že nové hlasování o suverenitě regionu by v případě brexitu bylo velmi napínavé. Skotským separatistům ale nepřejí ceny ropy. Když chtěli před referendem v roce 2014 nezávislost oblasti surovinou z velké míry financovat, prodávala se podstatně dráž.

Kampaň před referendem má na preference malý vliv
Členové nejsilnějších britských stran nejsou ohledně referenda zcela jednotní. Největší pnutí je mezi konzervativci. Zatímco premiér David Cameron lobbuje za zachování členství, kupříkladu bývalý šéf metropole Boris Johnson je výraznou tváří kampaně za odchod. Úplná shoda však nepanuje ani u labouristů, několik jich v EU zůstat nechce.

UKIP se drží svých euroskeptických názorů, liberální demokraté jsou naopak proti brexitu. Lavírování partají nemá velký vliv na jejich preference. Konzervativci jsou v čele se zhruba 35 procenty hlasů, ve volbách před rokem získali o dvě procenta víc.

Nepatrně si oproti minulému klání polepšili labouristé, volilo je 30,5 procenta Britů, nyní by je podpořilo asi 32 procent. O něco víc si kampaní pomohla UKIP, která ve volbách obdržela téměř třináct procent.

Její výsledky se sice v jednotlivých průzkumech poměrně dost liší, průměr posledních týdnů však vychází na šestnáct procent. Mírně naopak ztratili liberální demokraté, zhruba o procento na necelých sedm.

V Severním Irsku mnohé děsí vidina „skutečné“ hranice mezi severní a jižní částí ostrova. Tentokrát v Ulsteru příliš nefunguje tradiční dělení na dva nesmiřitelné tábory. „Nacionalisté budou jednoznačně hlasovat pro setrvání, zatímco unionisté (loajalisté) jsou rozdělení,“ popsal listu The Telegraph nálady John Curtice z iniciativy UK in Changing Europe.

Podle něj by v případě odchodu Británie z EU mohlo být pro region ekonomicky atraktivnější sjednocení s Irskem.
Londýn si nemusí dělat starosti jen s Walesem, od něhož se vážné separatistické aktivity neočekávají.

Přestože je čistým příjemcem unijních prostředků, je možné, že zastánci brexitu v referendu převládnou. Propagátoři odchodu se snaží využít současné krize v ocelářství, kvůli které jsou ve Walesu ohroženy tisíce pracovních míst. Podle nich nemůže Británie pod diktátem Bruselu udělat pro ochranu odvětví víc.

Každý má svou pravdu

Podle zastánců brexitu by odchod Británie ze svazku EU mohl ve finančním sektoru do roku 2020 přispět k vytvoření 200 tisíc nových pracovních míst v tomto sektoru. Evropská regulace podle nich podkopává ekonomický růst hlavního města Velké Británie tím, že snižuje jeho doposud jasnou pozici světového finančního centra.

Pokud Británie v EU zůstane, bude Londýn jakožto světové finanční centrum stále pod tlakem nových a nových útoků a snah o omezení jeho vlivu bez výraznější možnosti se těmto tlakům bránit.

To si myslí i Britové na snímku vlevo. Podle jiných odhadů by brexit ve finančním sektoru naopak vedl ke ztrátě dalších 100 tisíc pozic, protože část firem by zcela nebo částečně přesídlila na kontinent blíže k centru EU.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!