EU se tlačí do vesmíru, chce více zapojit soukromý sektor

26. října 2016 • 13:16

Význam evropského kosmického výzkumu, ale také průmyslu a konkrétních inovací, které firmy v odvětví přinášejí, podtrhuje nová strategie EU pro oblast vesmíru. Dnes ji představili místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič a komisařka pro vnitřní trh, podnikání a malé a střední podniky Elžbieta Bieńkowská.

 

Evropa jako celek, například prostřednictvím Evropské kosmické agentury (ESA), je v kosmické oblasti významným globálním hráčem. Spolupracuje s celým světem a její průmysl nabízí jak družice, tak vlastní nosné rakety a související služby.

Odvětví zaměstnává přes 230 tisíc lidí a jeho přidanou hodnotu komise odhaduje na 46 miliard až 54 miliard eur (1,24 bilionu až 1,46 bilionu korun). V Evropě například vzniká třetina světových satelitů. Podle komisařky Bieńkowské je tak kosmický průmysl klíčovým odvětvím evropského hospodářství a má strategický význam pro autonomií vystupování Evropy ve světě.

Na Marsu přistál výzkumný modul, který má hledat stopy života

 

"Pokud ale máme zůstat v čele pomyslného pelotonu, potřebujeme více podnikatelů a více soukromých investic. Můj vzkaz pro průmyslové kruhy, start-upy a investory tedy zní: vesmír je důležitý a naše působení ve vesmíru má dlouhodobou perspektivu," podotkla komisařka.

 

Místopředseda komise Šefčovič míní, že Evropská unie, která je v oblasti klíčovým hráčem, by měla své vedoucí postavení využít strategicky k podpoře růstu a tvorbě pracovních míst a realizovat jejich prostřednictvím vlastní priority.

 

Dnes předložená strategie tak neobsahuje velké vize typu vyslání člověka na Měsíc či na Mars, ale především praktické kroky na podporu využívání již existujících evropských systémů, například v Praze sídlícího programu Galileo, dalšími zájemci, včetně nových firem a start-upů.

Sonda Rosetta po 12 letech ukončila cestu vesmírem, dopadla na povrch komety

Projekt Copernicus nabízí celosvětově významný soubor dat o sledování planety, včetně například údajů o klimatických změnách. Pro navigační systémy na moři i na zemi poroste význam služby označované zkratkou EGNOS.

 

EU, která do roku 2020 investuje do kvalitních kosmických projektů až 12 miliard eur (asi 324 miliard korun), chce proto pomoci začínajícím podnikatelům v odvětví získat přístup k penězům.

 

Komise připomíná, že schopnost Evropy vypouštět samostatně družice je strategickým prvkem. EU je největším evropským institucionálním zákazníkem a v příštích deseti až 15 letech plánuje v rámci svých programů Galileo a Copernicus vypustit více než 30 družic. Je to příležitost zejména pro budoucí rentabilitu v Evropě vyráběných nosných raket, jako je například Ariane 6 a Vega C.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!