Europarlament diskutoval o kvótách, znělo i volání po sankcích

Europarlament diskutoval o kvótách, znělo i volání po sankcích
13. dubna 2016 • 12:21
Jako úspěch, který pomáhá zvládnout migrační krizi a zachraňuje schengenský prostor volného cestování, představil v Evropském parlamentu předseda summitů Evropské unie Donald Tusk kontroverzní dohodu EU s Ankarou o vracení uprchlíků z Řecka do Turecka. V rozpravě nad chválou nicméně převažovala kritika dohody - a zaznělo i volání trestat členské státy, které odmítají přerozdělování uprchlíků v rámci EU.

Kvóty pro přijetí migrantů kritizuje především takzvané visegrádská čtyřka, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.

„Dohodu s Tureckem lze kritizovat, ale byla nám vnucena kvůli egoismu a tvrdosti některých členských zemí, které odmítly přerozdělení uprchlíků,“ prohlásil Gianni Pittella, hovořící jménem socialistů coby druhé nejsilnější poslanecké skupiny v EP. „Nikdo nemá kouzelnou hůlku, která by umožnila vše vyřešit. Všichni ale víme, že řešením je povinný a trvalý mechanismus přerozdělování,“ řekl a vybídl k uplatnění sankcí proti „zemím, které házejí klacky pod nohy“. Unie podle něj přísně sleduje rozpočtové deficity, ale zavírá oči před touto „sabotáží“.

„Je to velice prosté: pokud se nějaká země svobodně rozhodne vstoupit do EU, pak musí respektovat rozhodnutí přijatá v EU,“ odpověděl italský politik na dotaz slovenského europoslance Richarda Sulíka, zda země, které Pittella chce trestat, mají ignorovat vůli drtivé většiny svých občanů odmítajících přijímat migranty. Čeští europoslanci se přímo v rozpravě neohradili, v kuloárech hovořili o Pittellově vystoupení jako o úletu a vyhrocování, které spíše brání řešení přijatelném pro všechny.

Pittella: Dohodu s Tureckem lze kritizovat, ale byla nám vnucena kvůli egoismu a tvrdosti některých členských zemí, které odmítly přerozdělení uprchlíků

Hlavní porce kritiky europoslanců se ale soustředila na poměry v samém Turecku prezidenta Recep Tayyip Erdogan, tedy na porušování svobody slova a tisku či práv menšin, jakož i na „plíživou islamizaci“ a útlak Kurdů. To vše budí pochyby o tom, zda je Turecko pro uprchlíky skutečně bezpečnou zemí - EU podle kritiků obětovala své hodnoty.

„Je nebezpečnou iluzí domnívat se, že existuje stoprocentně ideální řešení. Nikdy se nenajde. Stojí před námi práce, která nikdy neskončí,“ prohlásil Tusk. Připustil, že dohoda s Tureckem není dokonalá, má slabiny a rizika, hlavně však záleží na jejím uplatňování.

„Pokud unie neobnoví kontrolu nad migrací, nebude s to zabránit katastrofě v podobě zhroucení Schengenu, ztráty kontroly nad vnějšími hranicemi, chaosu v EU a triumfu populismu a extremismu,“ varoval Tusk.

Tusk: Pokud unie neobnoví kontrolu nad migrací, nebude s to zabránit katastrofě v podobě zhroucení Schengenu, ztráty kontroly nad vnějšími hranicemi, chaosu v EU a triumfu populismu a extremismu

Zdůraznil, že EU si musí nejprve uspořádat vlastní poměry, než se pustí do nápravy světa. A v případě ohrožení Itálie a Malty přílivem migrantů EU nemůže reagovat tak opožděně, jako loni v případě Balkánu.

„Buď necháte migraci v rukou převaděčů, anebo schválíte dohodu s Tureckem,“ apeloval i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, argumentující mimo jiné miliardovými zisky převaděčů. Ujišťoval, že evropské peníze nejdou do turecké kapsy, ale pomáhají uprchlíkům, kterých jsou v Turecku již tři miliony - a už proto tato země nemůže zůstat sama. „Je vždy lepší chránit se spolu se sousedem, než proti němu,“ řekl. Apeloval rovněž na reformu evropského azylového systému, ve kterém by hlavní roli měla sehrávat solidarita a lidské zacházení s žadateli o azyl, z nichž podle Junckera „každý by měl zůstat tam, kam byl přiřazen“, protože „to je jediný způsob, jak udržet pořádek“.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!