Evropská komise podala na Česko, Polsko a Maďarsko žalobu kvůli přerozdělování migrantů | E15.cz

Evropská komise podala na Česko, Polsko a Maďarsko žalobu kvůli přerozdělování migrantů

Evropská komise podala na Česko, Polsko a Maďarsko žalobu kvůli přerozdělování migrantů
Evropská komise v Bruselu
• 
ZDROJ: Shutterstock

ČTK

Evropská komise podala u Soudního dvora Evropské unie žaloby proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl. Už na počátku prosince tento krok avizoval první místopředseda EK Frans Timmermans. Naznačil přitom tehdy, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice středoevropských zemí. Podle mluvčího unijního soudu Balázs Lehóczkiho se první slyšení nebude konat dříve než v listopadu či prosinci.

"Evropská komise podala žaloby před Soudním dvorem EU proti České republice (C-719/17), Polsku (C-715/17) a Maďarsku (C-718/17) kvůli porušení předpisů práva EU o relokaci žadatelů o azyl," uvedl v tiskové zprávě mluvčí soudu Balázs Lehóczki.

V rozhovoru Lehóczki řekl, že dnešním dnem začíná procedura, kterou zahájila Evropská komise; žalované státy včetně Česka mají nyní právo na krok EK reagovat. První slyšení podle mluvčího lze očekávat v závěru tohoto roku.

Česko bylo při odmítání kvót na uprchlíky arogantní, komise soud vyhraje, tvrdí Bartovic

"V listopadu či v prosinci, ne dříve," řekl Lehóczki. Účastníkem tohoto slyšení mohou být kromě Česka, Maďarska, Polska a Evropské komise i další členské země EU, které o to budou mít zájem.

Zhruba dva až tři měsíce po tomto slyšení by se měl k žalobám vyjádřit generální advokát Soudního dvora. "Celý proces může trvat až 18 měsíců," upozornil mluvčí soudu, podle nějž ovšem soudci mohou délku řízení zkrátit. "To ale není automatické," dodal Lehóczki.

OLAF odmítl vydat českým europoslancům zprávu o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo

Na počátku loňského prosince první místopředseda EK Timmermans uvedl, že Česko, Maďarsko a Polsko dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi trojice zemí na poslední stanovisko komise byly neuspokojivé a tyto státy nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet. Timmermans proto avizoval podání žaloby k unijnímu soudu.

Program, na kterém se státy EU přes odpor Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska shodly v roce 2015, skončil po dvou letech loni v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u unijního soudu s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí na migrační krizi.

Evropu tíží nejistota, uprchlíci a radikálové

Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly. Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob, oznámila v prosinci komise.

Česko přijalo pouze 12 lidí a vláda premiéra Bohuslava Sobotky jednoznačně oznámila, že se na programu podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i nový ministerský předseda Andrej Babiš.


Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!