Fico v kampani přecenil téma migrace, preference Směru oslabují

Dva týdny před parlamentními volbami na Slovensku není podle politologů žádných pochyb o vítězství sociálních demokratů premiéra (Směr-SD) Roberta Fica, otázkou s ohledem na pokles popularity Ficovy strany zůstává složení nové vlády.

Robert Fico
19.2.2016 10:40   |  

Do popředí předvolební kampaně, která se zpočátku nesla ve stínu migrační krize, se pod vlivem nátlakových akcí učitelů a zdravotních sester dostala témata nelichotivého stavu zdravotnictví a školství či aféry s předraženými státními nákupy a podezření z klientelismu.

Ještě loni na podzim preference Směru-SD dosahovaly kolem 40 procent, což by levicové straně opět zajistilo většinu ve sněmovně. Právě v tomto období se jednobarevná vláda sociálních demokratů postavila proti přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót a ohlásila vůči tomuto rozhodnutí většiny ministrů evropské osmadvacítky žalobu k unijnímu soudu, kterou Bratislava podala na začátku prosince.

Sám Fico opakovaně řekl, že Slovensko se uprchlickými kvótami nebude řídit, nastínil bezpečnostní rizika v souvislosti s migrací a kritice čelil za své výroky o nutnosti zabránit vytvoření ucelené muslimské komunity na Slovensku.

Posilování pravomocí policie

Mezitím strana své billboardy po celé zemi opatřila nápisem „Chráníme Slovensko“ a v parlamentu prosadila balík protiteroristických zákonů, kterým kromě jiného posílila pravomoci policie a tajných služeb. V posledních týdnech Fico zase propagoval úspěchy své vlády v ekonomice včetně klesající nezaměstnanosti a rychlejšího hospodářského růstu.

Do předvolební kampaně ale zasáhly hromadné výpovědi zdravotních sester a stávka části učitelů za vyšší mzdy a za splnění dalších požadavků. Ačkoliv odchod 540 sester z nemocnic na začátku února provoz většiny zdravotnických zařízení neochromil a do stávky učitelů se v lednu zapojil jen zlomek škol, téma špatného stavu školství a zdravotnictví se dostala na titulní stránky tisku a zpravodajských webů.

Doplnily je informace o nevýhodných nákupech školních pomůcek či o štědrých smlouvách státní zdravotní pojišťovny se sítí klinik, které se podle medií začalo dařit právě za současné vlády. „Na školství a zdravotnictví Směr-SD nezískal, ale ani opozice nebyla schopna se těchto témat chopit s výjimkou (uspořádání) mimořádné schůze parlamentu,“ řekl politický analytik Ján Baránek.

Zdroj: ieconomics.com

Podle nevládního Institutu pro veřejné otázky Směr-SD v kampani ale přecenil význam migrační krize a naopak podcenil skutečné problémy obyvatel. Z dřívějšího průzkumu vyplývá, že Slováky spíše než migrace trápí nezaměstnanost, vysoké životní náklady, úroveň zdravotní péče a kriminalita. Slovensko na rozdíl například od sousedního Maďarska náporu běženců loni nečelilo.

Právě v době protestu pedagogů a zdravotních sester popularita Směru-SD začala klesat, udržela se ale nad hranicí 30 procent. Sociální demokraté by tak podle průzkumů veřejného mínění přišli o pohodlnou většinu ve sněmovně. Popularita Směru-SD, který v minulosti pohltil několik levicových stran, je ovšem nadále mnohem vyšší než jeho konkurence.

Podle většiny sondáží je hlavním vyzývatelem Směru-SD nová strana Síť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky. Strana vsadila na novou generaci lidí v politice, na potřebu zamezit klientelismu a odmítla povolební koalici se Směrem-SD. Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu by mohlo zdolat až osm stran.

Bude jednobarevná vláda?

Baránek za nejpravděpodobnější po březnových volbách považuje sestavení vládní koalice ze Směru-SD a s některou z dalších stran. Vyloučeno podle něj není ani zopakování jednobarevné vlády Směru-SD, což by znamenalo, že strana obhájí stávající většinu ve sněmovně. „Nelze jednoznačně říct, že Směr-SD bude potřebovat koaličního partnera,“ uvedl Baránek.

Připomněl, že ve volbách před čtyřmi lety Směr-SD získal až 44,4 procenta hlasů, ačkoliv předvolební průzkumy mu naznačovaly nižší podporu. Tentokrát navíc bude v zemi platit dvoutýdenní moratorium na zveřejňování výsledků volebních sondáží. Na rozdíl od roku 2012 tak nebude veřejně znám pohyb preferencí voličů v závěru předvolební kampaně.

Za méně pravděpodobnou označil Baránek možnost širší koalice stran pravého středu. V případě volebního patu by podle něj v úvahu přicházelo i vypsání nových voleb.


Přečtěte si: Slovensko asi vyhoví RegioJetu a zruší provoz státních IC vlaků


Podle medií mají strany slovenské pravice šanci na lepší volební výsledek, než se čekalo na konci minulého roku. Strany pravého středu, které poznamenaly vzájemné spory z dob společného vládnutí, jež vyústily v rozpad kabinetu premiérky Ivety Radičové a v konání předčasných voleb v roce 2012, dosud nedokázaly vytvořit silnou alternativu vůči levicovému Směru-SD.
Portál Aktuality.sk napsal, že když se nestane nic mimořádného, vládu po volbách bude sestavovat Fico.

Za nejpravděpodobnější označil portál dvojkoalici Směru-SD s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) nebo s uskupením Most-Híd, která má ve svých řadách zástupce početné maďarské menšiny i většinového obyvatelstva. Takové koalice by měly těsnou většinu ve sněmovně.

Vláda s pravičáky

Směr-SD zkušenosti s vládnutím s SNS již má. Nyní neparlamentní SNS, která se v průzkumech veřejného mínění dostala mezi nejpopulárnější strany, spolu se Směrem-SD a LS-HZDS někdejšího premiéra Vladimíra Mečiara tvořily vládní koalici v letech 2006 až 2010, kdy Fico poprvé zastával funkci předsedy vlády.

Směr-SD označil právě SNS, Most-Híd, ale i křesťanské demokraty (KDH) za standardní strany, s nimiž by po volbách upřednostnil jednání o vytvoření koalice. Sám Fico v uplynulých týdnech opakovaně řekl, že v úvahu přichází stabilní dvojkoalice s účastí Směru-SD nebo „široký pravicový slepenec“.

Volby podle průzkumů potvrdí propad SDKU-DS, která v minulosti byla nejsilnější stranou slovenské pravice a která stála za řadou reforem. Předloni SDKU-DS, jejíž preference jsou nyní výrazně pod pětiprocentním prahem potřebným pro vstup do sněmovny, opustil její zakladatel a bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.


Čtěte také:

Slovensko se dál noří do deflace, dosahuje 0,6 procenta

Fico: Slovensko chce opci na část podílu Enelu v elektrárnách

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italové dopadli druhého nejhledanějšího člena mafie

Italská policie dnes zatkla druhého nejhledanějšího člena mafie Ernesta Fazzalariho, který se 20 let skrýval. Nyní šestačtyřicetiletý Fazzalari byl významným členem kalábrijské… více

Komerční prezentace
Mobilní web