Francie před nedělními volbami: nezaměstnanost, migrace a hrozba terorismu | E15.cz

Francie před nedělními volbami: nezaměstnanost, migrace a hrozba terorismu

19. dubna 2017 • 09:49

Letošní volby francouzského prezidenta 23. dubna a 7. května se odehrávají v čase politické nestability v Evropě i ve světě, kterou vyvolalo hlasování o brexitu v Británii a volba Donalda Trumpa americkým prezidentem.

Necelý týden před volbami si podle průzkumů celých 60 procent lidí ještě nebylo jisto, komu dají hlas. Francie se rozhoduje, zda po letech stagnace s končícím socialistickým prezidentem Françoisem Hollandem podpoří ekonomiku a posílí roli země v EU, anebo naopak. Voliči tak rozhodují nejen o budoucnosti své země, ale potažmo i o dalším osudu celé Evropské unie.

Letošní volby jsou unikátní ve dvou věcech. Současný prezident Hollande se neuchází o druhé funkční období a navíc je také možné, že druhé kolo voleb se odehraje bez zástupců obou dosud hlavních politických proudů - gaullismu a socialismu.

Francouzské prezidentské volby mají už tři favority. Dva z nich chtějí opustit eurozónu

Francouzské ekonomice se příliš nedaří a ve společnosti vládne pesimismus a zklamání z tradičních stran a jejich zástupců, kteří se často zapletli do různých korupčních skandálů. Voliči mají také pocit, že globalizace a liberalismus je ochudily a vystavily nebezpečí.

Jedním z největších současných problémů v zemi je nezaměstnanost, která se pohybuje kolem deseti procent a je osmou nevyšší v evropské osmadvacítce. A postihuje nejvíce mladé lidi - jeden člověk ze čtyř ve věku do 25 let je nezaměstnaný. Ekonomika země se pomalu vzpamatovává z finanční krize v roce 2008 a všichni kandidáti na prezidenta shodně tvrdí, že jsou potřeba zásadní změny.

480p 360p 240p
Emmanuel Macron navštívil zemědělský veletrh v Paříži

Hodně se probírají témata bezpečnosti a imigrace. Od ledna 2015 zemřelo ve Francii víc jak 230 lidí při teroristických útocích a v zemi stále platí výjimečný stav. Úřady se obávají, že řada mladých francouzských muslimů, kteří odjeli do Sýrie a Iráku, by se mohla vrátit a zasévat v zemi stopy radikálního islamismu.

Skandál po francouzsku. Kandidát na prezidenta Fillon měl dostat oblečení za milion korun

Rekordních 85 procent Francouzů si podle průzkumů myslí, že země jde špatným směrem, což nahrává kandidátům z řad extrémní pravice a levice, Marine Le Penové a Jeanu-Lukovi Mélenchonovi, jehož pozice posílila.

Oba přitahují tím, že lákavými sliby reagují na stav země, který je silně pociťován mnoha Francouzi jako nedobrý a podkopává jejich důvěru v politiku. Voličům slibují omezení imigrace, zajištění pracovních míst a upřednostnění rodilých Francouzů před přistěhovalci.

720p 480p 360p 240p
Na francouzského prezidentského kandidáta vysypali pytlík mouky.

Socialista a současný prezident François Hollande se před pěti lety dostal k moci se slibem, že skoncuje s vysokou nezaměstnaností a opět nastartuje tvorbu pracovních míst. Což se mu nepodařilo a frustrace mezi mladými lidmi, především bez vyššího vzdělání, kteří často marně hledají práci, výrazně vzrostla.

Francie má jeden z největších podílů veřejných výdajů na HDP v Evropě - 57 procent. Podle OECD jsou francouzské podnikové daně jedny z nejvyšších na kontinentě. A i řadoví Francouzi odevzdají 48 procent ze svého příjmu na daních a odvodech.

Francie mobilizuje tajné služby, teroristické útoky prý vážně hrozí i prezidentským kandidátům

Předloni v listopadu Francie zažila sérii teroristických útoků na několika místech v Paříži, při kterých zahynulo celkem 129 lidí. V zemi byl vyhlášen výjimečný stav a následně v prosinci výrazně posílila krajně pravicová Národní fronta (FN) v regionálních volbách.

Loni v únoru schválil parlament kontroverzní návrh ústavních změn, který počítá s možností odebírat státní občanství některým lidem odsouzeným za terorismus nebo se snadnějším a rychlejším vyhlašováním výjimečného stavu v zemi.

A kvůli změnám v zákoníku práce se loni červnu desetitisíce Francouzů sešly na protivládních demonstracích, které blokovaly centra desítek měst. 

 

Vizitky kandidátů na francouzského prezidenta

O úřad francouzského prezidenta se ve volbách 23. dubna a 7. května uchází celkem 11 kandidátů. Podle aktuálních předvolebních průzkumů mají šanci na postup do druhého kola čtyři z nich. Vizitky 11 kandidátů (řazeno abecedně):

François FILLON (63, Republikáni, LR)

Bývalý premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho (2007-2012), byl předtím dlouhá léta jeho poradcem a pomáhal mu na cestě do prezidentského úřadu. Je překvapením těchto voleb, vloni v listopadu vyhrál primárky s programem, jež hlásá "radikální" změny v ekonomické a sociální oblasti.

Po téměř 40 letech v politice bez většího skandálu je nyní jeho pozice podkopána aférou se zaměstnáváním příbuzných, která vedla k obvinění ze "zpronevěry veřejných financí". Do vypuknutí aféry měl šanci na vítězství nad Le Penovou dokonce už v prvním kole.

Marine LE PENOVÁ (48, Národní fronta, FN)

Vůdkyně extrémně pravicové Národní fronty od roku 2011, kterou založil její otec, se Le Penová veze na vlně současných protiimigračních, protievropských a protiglobalizačních nálad, která dosadila do Bílého domu Donalda Trumpa a přivedla Brity k brexitu.

V první prezidentské kandidatuře před pěti lety získala Le Penová 17,9 procenta hlasů. Její strana FN, jež se snaží uhladit svoji vizáž, sklízí volební úspěchy na místní úrovni, ale v prezidentských volbách byla zatím vždycky ve druhém kole poražená.

Emmanuel MACRON (39, En Marche!)

Bývalý investiční bankéř, veřejnosti prakticky neznámý do svého příchodu do vlády v roce 2014. Poté ministr hospodářství vstoupil do prezidentského klání vloni v srpnu se svým nově založeným hnutím "En Marche!," nacházejícím se ve středu politické šachovnice.

Nejmladší a pohledný kandidát získává sympatie davů na mítincích, a má podporu politiků, ekonomů i médií. Nikdy se neucházel o volený úřad, což jeho kritiky vede k útokům na jeho nedostatek zkušeností.

Jean-Luc MÉLENCHON (65, Nepoddajná Francie)

Bývalý ministr, který před lety stál u zrodu Socialistické strany (PS), kandidoval na úřad prezidenta Francie v minulých volbách (přes 11 procent hlasů). Tentokrát stojí v čele mladého hnutí Nepoddajná Francie, které založil v roce 2015, a má podporu francouzských komunistů. Je dobrý řečník, umí strhnout davy i ostře napadat své protikandidáty.

Mélenchon chce změnit Francii a její prezidentský systém na parlamentní, kde má prezident jen omezené pravomoci. Bývalý senátor a současný europoslanec chce odchod z NATO, omezení volného obchodu, vyšší zdanění bohatých nebo 32hodinový pracovní týden, podporuje legalizaci marihuany.

Ostatní kandidáti:

François ASSELINEAU (59) - překvapil schopností shromáždit 500 podpisů na kandidaturu. Bývalý člen Svazu pro lidové hnutí (UMP, dnešní Republikáni) založil v roce 2007 Lidovou republikánskou unii (UPR) a bojuje za vystoupení z EU a NATO, je označován jako krajně pravicový euroskeptik.

Nathalie ARTHAUDOVÁ (47) - zastupuje krajně levicovou stranu Otevřený boj. V minulých volbách v prvním kole získala 0,56 procenta voličů. Profesorka ekonomie chce zrušit hranice a svrhnout kapitalismus.

Nicolas DUPONT-AIGNAN (56) - kandiduje za gaullistickou stranu Vzhůru, Francie (DLF). V minulých volbách získal 1,79 procenta hlasů v prvním kole. Bývalý člen UMP z něj vystoupil v roce 2007 po neshodách s Nicolasem Sarkozym a založil stranu Vzhůru, republiko (DLR), která se v roce 2014 přejmenovala na Debout la France (DLF). Chce zrušení eura a návrat franku. Poslanec a starosta města Yerres.

Jacques CHEMINADE (75) - vůdce strany Pokrok a solidarita (S&P), kterou založil v roce 1996. Hlásá vystoupení z NATO, EU, eurozóny, návrat franku. V prezidentských volbách v letech 1995 a 2012 získal v prvním kole 0,28 a 0,25 procenta hlasů.

Benoit HAMON (49, Socialistická strana, PS) - další překvapení kampaně - vcelku nenápadný politik zvítězil v primárkách socialistů oproti favorizovanému bývalému premiérovi Manuelu Vallsovi. Bývalý ministr školství byl v letech 2004 - 2009 poslancem Evropského parlamentu, je odhodlán prosadit v zemi minimální zaručený příjem ve výši 750 eur. Slibuje legalizovat marihuanu a zrušit opatření na podporu podnikání, která zavedl Valls. Chce, aby Francouzi zase "uvěřili v levici" a hodlá se věnovat hlavně sociálním a ekonomickým otázkám. Poslední předvolební průzkumy mu ale šanci na postup do druhého kola voleb nedávají.

Jean LASSALLE (61) - bývalý člen Demokratického hnutí (MoDem) Françoise Bayroua kandiduje pod heslem Résistons! (Odporujme!). Poslanec parlamentu, centrista z Pyrenejí a "obhájce venkovských oblastí a humanistické ekologie". Proslavil se 39denní hladovkou proti vybudování továrny v jeho rodném údolí. V roce 2013 ušel Francií pěšky 6000 kilometrů v rámci akce "setkávání se s Francouzi".

Philippe POUTOU (50) - kandidát za Novou antikapitalistickou stranu (NPA). V minulých volbách získal 1,15 procenta hlasů. Radikálně levicový odborář a dělník, který se proslavil bojem za záchranu továrny Ford v Blanquefortu, kde sám pracuje.

 Více zpráv z Francie čtěte ZDE.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!