Igor Záruba: Hillary hot, Donald čehý. A dál?

Igor Záruba: Hillary hot, Donald čehý. A dál?
15. srpna 2016 • 07:42
Noc a den. Klidná síla vs. extravagance. Nejlepší obrana je útok. I tak se dá dívat na chování obou adeptů na úřad prezidenta Spojených států. Nicméně slova Hillary Clintonové a Donalda Trumpa jsou kapitola jedna; jejich činy budou věc druhá.

Minulý týden představili oba rivalové své ekonomické programy. Nejprve on, posléze ona. Už při prvním čtení je zřejmé, že se úmysly obou rozcházejí. Ostatně proč také ne: otázkou je, nakolik to myslí vážně a nakolik to vážně brát. Ale po pořádku…

Budeme-li postupovat chronologicky, republikánský uchazeč plánuje spíše revoltu. Daně pro bohaté (proč asi) mají jít dolů, cla na asijskou konkurenci nahoru, proti „hladovým“ imigrantům je třeba stavět zdi. Jenže to vše si žádá peníze, ať už na protifinancování, nebo na přímé investice. Na zeď by se asi prostředky našly, u daňových výpadků a cel včetně jejich důsledků není jasné, kde na to chce Trump vzít. Návrhy má, odpovědi nikoli.

Clintonová postupuje sofistikovaněji. Netlačí na převratné změny, předkládá inovace krok za krokem. Je zastánkyní režimu volného obchodu, má však oči a vidí, jaké vášně tyto záměry budí. Nemíní proto podepsat žádný podobný kontrakt s asijskými státy, který by poškozoval její zemi. To zní rozumně a populisticky současně.

Clintonová je pro „zelenou“ Ameriku, Trump se přimlouvá za zvýšení těžby fosilních zdrojů

Osud TTIP, Transatlantického obchodního a investičního partnerství s EU, nechává otevřený. Trump je naopak jednoznačně proti podobným postupům a opět razí metodu stavění plotu. I on vystupuje věrohodně. Přesto, nebo právě proto, jedna poznámka na okraj: třebaže i Clintonová zpočátku proti volnému obchodu brojila, posléze svůj odpor zjemnila. Pozorovatelé nevylučují, že z prvotního ne a následného možná bude ve finále ano, volebním slibům navzdory. Prostě zase antitrump.

Přeskočíme-li daně, kde zachází kandidát do číselných detailů, kdežto kandidátka se vyčíslení vyhýbá, podívejme se ještě na finanční sektor a energetiku. „Wall Street musí být fajn pro každého,“ apeluje Clintonová. Volá po silném dozoru nad investičními bankami a jejich manažery, byť se jí vyčítá, že je s nimi jedna ruka. Sponzoring její kampaně to potvrzuje. Z tohoto úhlu jde o laciné proklamace. Trump to pochopitelně vidí obráceně – správná cesta se podle něj jmenuje deregulace, ne regulace.

I v energetice se snaží dáma chovat pokrokově, se snahou udělat z Trumpa zastydlého konzervativce. Hillary Clintonová je zastánkyní obnovitelné energie, Donald Trump bazíruje na uhlí, ropě a plynu. Ona je pro „zelenou“ Ameriku, on se přimlouvá za zvýšení těžby fosilních zdrojů.

Není pochyb, že mapovat terén a vymezovat se vůči sokovi patří k předvolební strategii. Co z toho nakonec vzejde, je ve hvězdách. Jisté je, že po úterku 8. listopadu bude Amerika jiná než kdy předtím. A skutečně to vypadá, že pravdu mají ti, kdo jsou přesvědčeni, že současné klání o Oválnou pracovnu není rozhodováním mezi dvěma nejlepšími, nýbrž volbou mezi menším a větším zlem.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!