Jana Havligerová: Je načase mluvit o brexitu

Jana Havligerová: Je načase mluvit o brexitu
19. dubna 2016 • 06:42
Kostky jsou vrženy, ve Velké Británii koncem minulého týdne začala ostrá kampaň před referendem o setrvání země v Evropské unii.

Datum jeho konání, 23. červen letošního roku, je ještě zdánlivě daleko, a možná proto to ve veřejné debatě v Česku vypadá, jako by se nechumelilo. To je ale omyl. Den, kdy se bude rozhodovat o budoucnosti Evropy, je až příliš blízko. Je načase se ptát, zda unie při případném odchodu Britů dokáže přežít v současné podobě a co vše s tím souvisí.

Měli bychom zvažovat, co bude, pokud by brexit vyvolal dominový efekt. Co by nastalo, pokud by se EU změnila na dvourychlostní sdružení s jádrem a periferií. Kde by se asi tak ocitlo Česko? Můžete hádat dvakrát. Ani méně černé scénáře nevěstí pro tuzemskou ekonomiku ani politiku nic dobrého. Byť samozřejmě nikdo teď není schopen říct, co přesně by po odchodu Británie následovalo a kolik by to stálo.

Přesto je potřeba brát vážně například varování Mezinárodního měnového fondu, že by to byla rána pro globální ekonomický pořádek, který je po finanční krizi stále chatrný. Británie je také pro Česko pátým největším exportním trhem, snížení vzájemného obchodu by bylo nabíledni. Nemluvě o tom, že brexit by znamenal pokles unijního exportu zboží a služeb zhruba o desetinu.

Jistě se dá namítnout, že Česko je ekonomickými vazbami propojeno především s Německem, a tak by dopad britského odchodu z unie pro tuzemské hospodářství nebyl tolik citelný jako třeba pro Irsko nebo země Beneluxu. Ale znovu, jak už bylo řečeno, přinejmenším krátkodobě by se otřásla celá světová ekonomika.

Diskuze o odchodu Británie z EU by byla vhodnou příležitostí znovu vytáhnout na světlo argumenty o přínosech českého členství.

Pro nás jsou podstatné i politické dopady. Velká Británie se stejně jako Česko zasazuje o liberalizaci vnitřního unijního trhu, takže na evropském hřišti bychom přišli o významného partnera. Pro menší státy, jako je právě Česko, má Albion i další nezanedbatelnou roli. Je protiváhou spojeným silám Německa a Francie.

A nakonec možná to nejpodstatnější – dokonané britské odpadlictví by významně posílilo protiunijní nálady a tendence i v tuzemsku. A ty už i tak dost sílí kvůli liknavě řešeným problémům vyvolaným migrační krizí. Byla by to voda na mlýn nejen všem euroskeptikům v čele s ODS, ale především extremistům Okamurova střihu.

Možná právě proto by o brexitu měli začít vážně debatovat politici. Ne že by český diskurz mohl nějak ovlivnit britské stoupence odchodu Velké Británie z EU. Byl by ale dobrou možností vytáhnout na světlo zapomínané argumenty o významu českého členství v unii. Z povolaných úst jsme už o jeho výhodách zatraceně dlouho nic neslyšeli. Ve veřejnosti pomalu začíná převládat přesvědčení, že si bohatě vystačíme s českými luhy a háji.

Tábory zastánců a odpůrců setrvání Británie v EU jsou nyní vyrovnané, výsledek referenda nelze odhadnout. Přílišný optimismus vedoucí k nicnedělání ovšem určitě není na místě.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!