Japonsko vymírá. Jako první rozvinutá země ale už má ucelený plán, jak trend zvrátit | E15.cz

Japonsko vymírá. Jako první rozvinutá země ale už má ucelený plán, jak trend zvrátit

18. července 2017 • 10:04

Vyspělé státy se potýkají se stárnutím populace, řešení by ale potenciálně mohly hledat v Japonsku. To jako první rozvinutá země přichází s uceleným plánem, jak zvýšit porodnost, aby zpomalila úbytek obyvatelstva. Zároveň ale vláda hledá cesty, jak otevřít ženám snadnější přístup na trh práce. Předpokladem ovšem je, že se změní i chování mužů.

Je pracovní den kolem osmi hodin večer a v malé kavárně v centru Tokia sedí třicátnice Akiko. Jako svobodná zaměstnaná mladá žena je prototypem moderní Japonky. Často pracuje dlouho do večera. Právě tomu chce japonská vláda udělat přítrž. „V práci teď častěji začínají vyzdvihovat ty, kteří nemají tolik přesčasů, a několikrát už nám dokonce večer přikázali odejít,“ vypráví Akiko.

Plán vlády, jak změnit zažité chování Japonců a zvednout tím porodnost, se už začíná projevovat. Japonsko není jedinou vyspělou zemí, která se potýká s demografickým propadem podvazujícím základy budoucího ekonomického růstu. Nicméně na rozdíl od dalších vyspělých ekonomik je Japonsko poměrně zdrženlivé k imigraci, takže demografické problémy tu eskalují rychleji než jinde.

Vláda odhaduje, že po roce 2020 by Japonsko mohlo každý rok přijít o 600 tisíc obyvatel a až o milion po roce 2040. Proto premiér Šinzó Abe přišel s programem, jak změnit pracovní návyky Japonců, posílit investice do záchranné sociální sítě a zvýšit dostupnost vysokého školství.

Večerky a Sapa mají do pravé vietnamské kultury daleko. Podívejte se, jak to vypadá přímo v této asijské zemi

V Japonsku pracuje čtvrtina lidí déle než 50 hodin týdně. V Německu je takových zaměstnanců dvakrát méně.

Takové pracovní tempo ovšem brání lidem skloubit práci a osobní život, což se negativně odráží na porodnosti, ale i spotřebě obyvatel. Vláda proto hodlá podporovat dodržování osmihodinové pracovní doby. Paradoxně tím chce dát impulz ekonomice, protože očekává, že Japonci ve volném čase budou více nakupovat.

Američtí studenti nemají peníze na vlastní bydlení, studium je až příliš zadluží

V Japonsku je mimořádně silná nerovnost postavení žen a mužů v zaměstnání. V soukromých firmách je podíl žen ve vedoucích pozicích 9,8 procenta, v případě vládního sektoru pouhých 3,5 procenta. Rozdíl v platech mezi ženami a muži je více než 25 procent.

Japonsko je mezi zeměmi OECD v tomto smyslu druhé nejhorší. Pro srovnání: rozdíl v platech mezi muži a ženami v Česku činí kolem 16 procent. Mnoho Japonek se proto po sňatku stane ekonomicky neaktivními ženami v domácnosti. V jejich vyšším zapojení do trhu práce vidí vláda způsob zvýšení HDP a příjmů do sociálního systému.

Počet dětí narozených v Japonsku na tisíc obyvatel.Počet dětí narozených v Japonsku na tisíc obyvatel.Autor: E15

Mladým Japoncům hodlá vláda vyjít vstříc budováním sítě zařízení pro péči o malé děti. Matky se tak budou moci snadněji vrátit do práce. Uvolnit ruce chce stát i lidem v předdůchodovém věku, kteří se nyní musejí často starat o své rodiče a odcházejí kvůli tomu předčasně z práce. Abeho tým proto počítá s vytvořením dostatečné sítě péče o seniory.

Náklady na obě opatření by mohlo uhradit vyšší inkaso odvodů do sociálního systému, protože na trhu práce díky nim zůstane více Japonců.

Podpořit vyšší porodnost má také snižování daňového zatížení rodin nebo dostupná stipendia pro studenty. Jak říká Kosuke Takeda, ředitel vládního sekretariátu pro aktivní zapojení všech občanů: „Věříme v úspěch našeho plánu i přes změny, které musí japonská společnost přijmout.“ Naráží zejména na hluboce zakořeněné vnímání péče o děti, domov i staré rodiče jako ryze ženskou starost.

Kariéristky mají pré. Firmy jim dávají jako benefit zmrazení vajíček

Část japonských expertů a komentátorů ovšem vládní plán kritizuje. Je podle nich příliš neurčitý a ospravedlňuje nynější zvýšení vládních investic nejistým růstem příjmů státního rozpočtu v budoucnosti. Kriticky vnímá snahu vlády i mladá Akiko.

„Manželství je i dnes pro japonské ženy často koncem kariérního rozvoje, neboť to jsou ony, od koho se očekává výhradní péče o domácnost i případnou rodinu,“ dodává.

Delší mládí, drahá dospělost. Generace Y má v Česku i na Západě shodný úděl

Vládní studie z roku 2011 ukázala, že japonští muži, kteří mají děti mladší pěti let, stráví prací v domácnosti nebo péčí o dítě denně v průměru 67 minut. To je přibližně třikrát méně než v Německu nebo USA.

Do boje za změnu chování japonských mužů nedávno vyrazili také mužští poslanci za vládní stranu LDP. Chopili se nožů a vařeček a uspořádali ryze mužské veřejné vaření. „Rozhodli jsme se začít s touto patrně nejběžnější domácí prací,“ říká Jiro Kawasaki, který má naplňování vládní strategie v LDP na starosti. „Věřím, že když muži uvidí naše poslance v kuchyni, přesvědčí je to, že mohou také doma uvařit,“ dodává jeden z poslanců Rui Matsukawa.

Autor je spolupracovníkem redakce

Šašek provokuje: Hypotéka? Ne, raději avokádové toasty. O čem svědčí bizarní logika miléniálů

Mobilizace milionů

Vláda v rámci plánu na aktivní zapojení všech občanů slibuje rodičům zvýšení kapacity v systému péče o děti až o 500 tisíc míst proti roku 2013. Navrhuje také vytvoření 300 tisíc nových míst v družinách či odpoledních kroužcích a zvýšení mezd v oboru péče o děti. Mobilizovat chce i starší občany.

Japonským specifikem je i poměrně vysoké procento vícegeneračních rodin žijících pohromadě. Podle vlády až 80 procent rodičů využívá pomoci prarodičů. Právě na delší zapojení starších Japonců do ekonomiky cílí opatření spojená s rozvojem péče o seniory. Plán předpokládá zvýšení počtu míst v systému péče o seniory o 380 tisíc, navrhuje také zlepšit finanční dostupnost domovů důchodců a ještě více využívat při péči o starší občany již osvědčené roboty. Jen tato opatření zvýší podle vlády počet pracujících Japonců do roku 2020 o 1,17 milionu. O pět let později má být přírůstek zhruba dva miliony pracujících. Pro srovnání: v roce 2014 pracovalo v Japonsku 66 milionů lidí. Celkové vyplacené mzdy se díky tomu zvýší do roku 2020 o 3,3 bilionu jenů (v přepočtu přes 660 miliard korun) a o 5,8 bilionu jenů do roku 2025. Další Japonce na trh práce má přitáhnout zatraktivnění částečných a nepravidelných úvazků.

Zaměstnanci s těmito úvazky dostávají za srovnatelnou práci až o 40 procent méně než ostatní. V Evropě je tento rozdíl zhruba dvacetiprocentní. Vláda chce proto donutit firmy, aby mzdy z částečných úvazků zvedly. Každý rok navíc hodlá zvyšovat minimální mzdu o tři procenta. Spolu s lepší sítí péče o děti a seniory by tato opatření měla posílit příjem japonských domácností o 16,9 bilionu jenů do roku 2020. Z nich by rodiny mohly díky vyšší spotřebě pustit zpět do ekonomiky necelých 14 bilionů.

Žen ve vedení podniků přibývá jen velmi zvolna

Budujme stát pro 40 milionů lidí: přečtěte si, u koho se inspiruje Babiš

Autor: Jan Bejkovský
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!