Jednání o Řecku skončilo bez výsledku, ve Finsku prý hrozí pád vlády

Jednání o Řecku skončilo bez výsledku, ve Finsku prý hrozí pád vlády
12. července 2015 • 10:36
Sobotní jednání ministrů financí zemí platících eurem o novém záchranném programu pro Řecko bylo okolo půlnoci bez závěru přerušeno. Šéfové státních pokladen se ještě jednou sejdou v neděli dopoledne, oznámil šéf euroskupiny, nizozemský ministr Jeroen Dijsselbloem. Problémem je hluboká nedůvěra ve skutečné reformní odhodlání kabinetu Alexise Tsiprase. V případě dohody na další pomoci Řecku navíc ve Finsku údajně hrozí pád vlády.

Na zmíněnou další schůzku euroskupiny, která začíná dnes v 11 hodin dopoledne, pak odpoledne naváže mimořádné jednání premiérů a prezidentů eurozóny. Původně plánovaný večerní summit celé Evropské unie byl zrušen

Sobotní ministerská schůzka v Bruselu trvala více než osm hodin. Čekalo se rozhodnutí, zda nejnovější řecké reformní sliby jsou dostatečně obsáhlé a umožňují začít rozhovory o novém záchranném programu pro zadluženou zemi.

Podle Dijsselbloema šla sobotní debata do hloubky, hovořilo se o finančních otázkách, ale také o problému důvěryhodnosti slibů řecké vlády. „Je to velmi složité, ale práce pokračuje. To je vše, co mohu říci,“ poznamenal šéf euroskupiny při odchodu. „Stále je naděje,“ řekl eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti Pierre Moscovici.

Právě malou důvěru v to, zda lze řecké vládě věřit její reformní odhodlání, dávali mnozí ministři najevo už při příchodu na sobotní jednání. Atény totiž tento týden nabídly reformní program podobný tomu, který řečtí občané minulou neděli odmítli v referendu. „Máme na stole opatření, která byla před šesti dny označována za požadavky teroristů a vyděračů,“ řekl slovenský ministr financí Peter Kažimír.

Hlavní události posledních dnů kolem řecké dluhové krize
30. června - Vypršela lhůta pro splacení 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu i pro druhý záchranný program od eurozóny a MMF.
2. července - MMF ve své zprávě uvedl, že Řecko bude v příštích třech letech potřebovat nejméně 50 miliard eur a odpisy dluhů, má-li dostat jeho ekonomika prostor pro oživení.
3. července - Řecký premiér Alexis Tsipras s odvoláním na zprávu MMF prohlásil, že považuje za nutné snížit dluh o 30 procent a odložit splátky o 20 let. Nabádal též voliče, aby v referendu o požadavcích věřitelů odmítli „ultimáta od těch, kteří budou zemi terorizovat“.
5. července - Řekové v referendu odmítli plán mezinárodních věřitelů na úsporná opatření: proti se vyslovilo 61,3 procenta hlasujících. Předseda Evropské rady Donald Tusk svolal summit zemí eurozóny.
6. července - Řecký ministr financí Janis Varufakis odstoupil, aby usnadnil dohodu s věřiteli; nahradil ho hlavní vyjednávač s věřiteli Euklidis Tsakalotos.
7. července - Summit eurozóny se zabýval řeckou krizí; Atény avizovaly žádost záchrannému fondu eurozóny o další program pomoci; byl svolán summit EU na 12. července.
8. července - Tsipras označil v Evropském parlamentu problém své země za neschopnost eurozóny řešit dluhovou krizi. Řecká vláda oficiálně požádala eurozónu o tříletý úvěr (53,5 miliardy eur) a slíbila, že za týden začne s reformami důchodového a daňového systému.
9. července - Řecká vláda odeslala eurozóně návrh reforem, podle něhož hodlá uspořit až 13 miliard eur.
11. července - Řecký parlament schválil použití reformních návrhů řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci.

Schůzka však také ukázala, že například Německo či Finsko mají zřejmě nynější řecké sliby za nedostatečné. Podle informací finské veřejnoprávní televize YLE navíc hrozí v případě dohody na záchraně Řecka pád finské vlády. Podle zdroje televize vystoupila euroskeptická Strana Finů s požadavkem, aby se Helsinky postavily proti novému plánu pomoci Řecku a aby podpořily odchod Atén z měnové unie. Strana prý pohrozila, že jinak opustí vládní koalici.

„Povaha tohoto mandátu není veřejná a finská delegace o něm veřejně nediskutuje,“ řekla pouze agentuře AFP mluvčí finské delegace v Bruselu Kaisa Amaralová. Klíčový výbor finského parlamentu podle YLE rovněž nařídil ministru financí Alexandru Stubbovi, aby vyjednával o odchodu Řecka z eurozóny. Parlament to ale nepotvrdil a Stubb uvedl, že nemá právo zveřejnit mandát, který mu výbor dal.

Německá média zase přišla s informací, že ministr financí Wolfgang Schäuble zvažuje jako jednu z variant vývoje pětileté pozastavení členství Řecka v eurozóně.

Své nejnovější návrhy reforem dodala řecká vláda ve čtvrtek poté, co ve středu požádala o třetí program ze záchranného fondu. Trojice věřitelských institucí - tedy Evropská komise, Evropská centrální banka a Mezinárodní měnový fond - tyto návrhy s výhradami ministrům doporučila jako základ pro jednání. Komise vyčíslila, že v tříletém programu bude Řecko do července 2018 potřebovat pomoc v objemu přibližně 74 miliard eur (zhruba dva biliony korun).

Vláda navrhuje reformu daní, penzí i veřejného sektoru
Řecko ve čtvrtek předložilo eurozóně 13stránkový návrh reforem, které slibuje provést v souvislosti s žádostí o další finanční pomoc z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Atény žádají během tří let sumu 53,5 miliardy eur (1,45 bilionu korun). Níže jsou podrobnosti z návrhu, o němž hlasoval řecký parlament.
Rozpočtové plány
Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.
Změny v dani z přidané hodnoty
Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října.
Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.
Fiskální reforma
Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů.
Reforma penzí
Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok.
Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.
Veřejný sektor
Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se „znalostmi, výkonem a odpovědností“ pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám.
Vláda chce do konce měsíce představit plány boje s korupcí, hodlá zprůhlednit financování politických stran a zajistit větší nezávislost při vyšetřování finanční kriminality.
Výběr daní
Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva.
Privatizace
Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň.

Autor: vag, ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!