Jižní Amerika - socialismus na kontinentu skomírá | E15.cz

Jihoamerický socialismus pro 21. století je v troskách, několik zemí zruinoval

Tomáš Stingl

Ještě nedávno to vypadalo, že většinu zemí Jižní Ameriky ovládnou ostře levicové režimy. „Socialismus 21. století“, jak jihoameričtí revolucionáři svůj směr nazvali, se ale nyní dal na ústup i ve svých největších baštách – ve Venezuele, Bolívii a v Ekvádoru.

Kontinent, který ovládne nová vlna moderního socialismu. Tak si Jižní Ameriku představovali revolucionáři včele s Hugem Chávezem. Právě předešlý prezident Venezuely přišel s termínem socialismus 21. století.

A chvíli to vypadalo, že se jeho vize naplní. Před deseti lety vítězily ve většině ze 12 států Jižní Ameriky levicové strany. Když ale v roce 2013 Chávez umřel, jako by to předznamenalo, že 15 minut slávy jihoamerické levice končí. Zlomila jí vaz levná ropa i fatální chyby ve vedení ekonomiky.

Západ sleduje jen Venezuelu a ignoruje nedemokratické postupy v Brazílii, říká spisovatelka

Samotná Venezuela měla loni inflaci 720 procent a v obchodech chybí všechno od potravin až po toaletní papír. Socialisté utržili drtivou porážku v parlamentních volbách a nynější prezident Nicolás Maduro už drží moc zuby nehty jen za cenu přechodu k diktatuře. „Nikdy se nevzdáme. Co by nemohlo být docíleno hlasováním, to uděláme zbraněmi,“ řekl otevřeně Maduro při jednom letošním projevu svým příznivcům.

Ve stínu venezuelského dramatu se ale ztrácí, že socialismus je na ústupu i v dalších zemích Jižní Ameriky. Při letošních volbách ztratila v Ekvádoru parlamentní většinu vládnoucí socialistická strana Alianza País. Zemi loni zasáhlo zemětřesení, což v přeneseném smyslu platí i pro politiku. Kvůli špatnému řešení krizové situace byla vyměněna většina ministrů a důvěra k vládnoucí straně ochabla.

Letos zároveň skončila desetiletá éra vlády prezidenta Rafaela Correy, který prosazoval takzvanou Občanskou revoluci. O uvolněné křeslo se utkal za liberály bývalý bankéř Guillermo Lasso a za socialisty muž s příznačným jménem Lenín Moreno. Při dramatické volbě nakonec jen nejtěsněji se ziskem 51 procent hlasů vyhrál socialista. Čeká ho ale těžká práce. Špatné hospodaření přivedlo Ekvádor loni poprvé od přelomu tisíciletí do recese, HDP poklesl o 1,5 procenta.

Ekvádorská vesnička Vilcabamba: Výprava do kraje s nejvyšším počtem stoletých lidí na světě

Zemi trápí nízká cena ropy, jejíž vývoz je hlavním zdrojem příjmů. Na odstranění následků zemětřesení potřebuje stát přes 3,3 miliardy dolarů. A drahé sociální programy na podporu chudých bude muset vláda seškrtat, protože se země závratně rychle zadlužuje. Za pouhých šest let od roku 2010 zdvojnásobila socialistická vláda dluh Ekvádoru v poměru k HDP ze zhruba 19 na téměř 40 procent.

Minulý měsíc musel Moreno před národem vystoupit v televizi s ohlášením plánu na tvrdá úsporná opatření. „Máme zemi s větší rovností, lepší infrastrukturou, službami a lidským talentem. Ale musíme za to platit,“ prohlásil prezident. „Každý rok je potřeba asi osm miliard dolarů k pokrytí rozpočtového deficitu a k placení domácího i zahraničního dluhu,“ konstatoval Moreno.

Mezi změnami, které je potřeba udělat, jmenoval mimo jiné přilákání zahraničních investorů a omezení veřejných výdajů. To dogmatické socialisty asi příliš nepotěší.

BolivarBolivarAutor: profimedia.cz

Trochu jiná levice

Jihoamerické pojetí socialismu nelze srovnat se zkušeností bývalého sovětského bloku. Je nutné jej chápat přes odlišné historické a ekonomické kořeny.

• V andské oblasti je socialismus hodně spojen s emancipací původních, nehispánských skupin obyvatel. Ty patří v Bolívii, Ekvádoru či Peru k hlavním voličům levice. V současnosti je tam velmi nevhodné použít slovo indián. Korektní označení je „původní obyvatel“.
• Levicové strany těží ze široce rozevřených sociálních nůžek. Například před nástupem levicové vlády v Ekvádoru žilo v roce 2006 téměř 38 procent lidí pod hranicí chudoby. Do roku 2014 se chudobu podařilo snížit na 26 procent.
• Socialisté sázejí na znárodnění těžebního průmyslu. Tradiční obava, že nerostné bohatství vydrancují cizinci a z místních lidí bude jen námezdní síla, se zrodila už za španělské kolonizace. Celkem 95 procent venezuelského exportu dnes představuje ropa, 50 procent vývozu z Bolívie tvoří plyn.
• Společným tématem je odpor proti „gringům“ ze Spojených států. Odpor k vměšování USA ovšem sdílejí i nesocialistické vlády, což se naposledy ukázalo, když Donald Trump pohrozil vojenskou intervencí ve Venezuele. To odsoudila svorně většina jihoamerických zemí.
• Socialisté celkově velmi hrají na strunu patriotismu. Neustále skloňují zejména hrdiny boje za nezávislost na Španělsku, v první řadě zbožštěného vojevůdce Simóna Bolívara (na snímku).
• Region udělal ve dvacátém století traumatickou zkušenost s krvavými pravicovými diktaturami, jako byl režim generála Pinocheta v Chile nebo vojenská junta v Argentině. Moderní příklon k levici je bezesporu i reakcí na tyto režimy

To v Argentině začal s nekompromisními reformami nový prezident Mauricio Macri už loni. V roce 2015 vyhrál bývalý podnikatel volby a po 12 letech ukončil vládu levice. Zemi zdědil ve zbědovaném stavu. HDP loni poklesl o 2,3 procenta. Inflace byla 41 procent, letos se stále drží nad 20 procenty.

Nezaměstnanost v současnosti přesáhla oficiálně devět procent, ale reálně je zřejmě ještě výrazně vyšší. „Problémy Argentiny pocházejí většinou z nevyrovnanosti a neudržitelnosti předchozí politiky, ale cenu za to zaplatí Macri,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Alberto Ramos ze společnosti Goldman Sachs.

Takto vypadá westernová romantika po jihoamericku. Poznejte kovboje moderní doby

Macri musel začít s nepopulárními opatřeními. Mezi ta nejbolestivější patří narovnání cen energií až o 400 procent. Nový prezident také zrušil velkou část celních bariér. Letos se díky tomu začalo dařit zemědělství. Stavebnictví zažívá vzhledem k mohutným investicím do infrastruktury boom a roste o 200 procent.

Macri ale bude muset ustát pokles popularity, protože potřebné reformy a úspory budou zemi bolet.

Do ztrát „levicové fronty“ lze započítat i vleklou korupční aféru v Brazílii, která vedla k loňskému sesazení brazilské prezidentky ze Strany pracujících Dilmy Rousseffové. Levice vládne v nejlidnatější jihoamerické zemi už 13 let, ale přivedla ji do hluboké krize. Na práci čeká armáda 14 milionů nezaměstnaných, hrubý domácí produkt loni poklesl o 3,6 procenta. Korupční kauzy pokračují i letos a obviněn je i současný prezident Michel Temer.

Venezuela zastavila teroristický útok, prohlásil Maduro. V zemi dál pokračují nepokoje

Rekviem za levici podtrhuje i letošní rozpuštění ultralevicových povstalců v druhé nejlidnatější zemi Jižní Ameriky – v Kolumbii. Jednotky FARC působily v zemi už od šedesátých let.

Pravdou ovšem je, že jejich úsilí o nastolení levicového režimu v zemi se velice rychle změnilo jen v ideologickou zástěrku v boji o kontrolu nad územím a obchodem s drogami. Symbolické je, že předáci gerily si výměnou za odzbrojení svých jednotek vyjednali teplá místa ve veřejných funkcích.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!