Juncker představí nový plán uprchlických kvót, očekává se ostrá reakce

Juncker představí nový plán uprchlických kvót, očekává se ostrá reakce
8. září 2015 • 18:19
Návrh na přerozdělení dalších 120 tisíc uprchlíků podle kvót mezi migrací méně zasažené země EU bude jednou z nejkontroverznějších částí středečního vystoupení předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera v Evropském parlamentu.

Ve své první řeči „O stavu unie“ chce totiž šéf ani ne rok staré komise nabídnout nejnovější představy svého týmu, jak řešit palčivou migrační krizi, která stále více rozděluje země evropské osmadvacítky

Nové návrhy Evropské komise, jejichž podrobnosti v posledních dnech unikaly do médií, ale podle všeho politickou situaci v Evropě neuklidní. První ostré slovní přestřelky se dají čekat už v následné debatě europoslanců.

Východ chce pevné hranice

Už na jaře členské země odmítly první pokus Junckerova týmu na povinné „kvóty na uprchlíky“. Státy z východu unie jsou tvrdě proti nim i nyní a zdůrazňují především potřebu funkční ochrany vnějších hranic Evropské unie.

Komise chtěla v květnu řešit krizovou situaci v Itálii a Řecku tím, že by z obou zemí ostatní unijní státy přebraly celkem 40 tisíc žadatelů o azyl původem ze Sýrie, Eritreje a Afghánistánu, tedy lidí, kteří budou mít velmi pravděpodobně na ochranu nárok.

Britové uprchlíky přijmou

Kvóty uprchlíků pro jednotlivé země, se stanovily stanoveny na základě počtu obyvatel a bohatství daného státu, ale také třeba podle toho, kolik azylů země dosud udělovala. Z použitého krizového mechanismu mají navíc podle evropských pravidel některé země, třeba Velká Británie nebo Dánsko, dojednané výjimky. Britové, kteří se původně nechtěli věci účastnit, nyní oznamují připravenost uprchlíky ze Sýrie přijímat, i když ve střednědobém horizontu do roku 2020.

Přečtěte si také:
BBC: Proč potřebuje Německo imigranty více než Británie

Nynější Junckerův návrh bude do značné míry podobný, byť se týká trojnásobně vyššího počtu, plyne z vyjádření informovaných evropských činitelů. Přerozdělením uprchlíků původem z několika málo konkrétních zemí má být ulehčeno tentokrát nejen Itálii a Řecku, ale také Maďarsku, kde se situace s uprchlíky vyhrotila v létě.

Státy osmadvacítky před prázdninami původní plán na povinnou redistribuci jasně odmítly, komise jej ale nikdy formálně nestáhla a tento týden by se k němu měl vyjádřit Evropský parlament.

Země se místo toho shodly na dobrovolné pomoci oběma zemím a diplomaté se při součtu nabídnutých míst dostali k počtu lehce nad 32 tisíc. Česko, kterému odmítnutá kvóta komise tehdy přisuzovala 1328 běženců, dobrovolně nabídlo převzetí 1100 osob za dva roky. Dalších 400 lidí chce Česká republika přijmout z táborů mimo území Evropské unie.

Německo a Francie přijmou více

Plán, se kterým teď přijde Juncker, zřejmě Česku předepíše přijetí dalších 2978 osob. Je to ale výrazně méně, než jak budou zatíženy státy, jako je Německo (přes 31 tisíc lidí) či Francie (24 tisíc osob). Obě tyto významné země přerozdělování běženců mezi další státy jednoznačně podporují a hovoří o evropské solidaritě. Solidaritu opět navíc podpoří 6000 eur (přes 160 tisíc korun) a příspěvek na dopravu za každého přijatého uprchlíka.

Kromě tohoto jednorázového plánu šéf komise také oznámí přípravu trvalého mechanismu, který by v budoucnu umožnil podle kvót přerozdělit mezi ostatní země Evropské unie uprchlíky ze států, které kvůli velkému počtu příchozích přestanou situaci zvládat. Z nového, za určité situace automaticky spouštěného pravidla by už žádná unijní země neměla výjimku.

Výjimky jsou možné

V návrhu na trvalý mechanismus má být obsažena možnost uprchlíky rok nepřijímat výměnou za určitou finanční částku, ovšem za velmi specifických podmínek, například po živelných katastrofách. „Nebude to tak, že státy se budou moci na základě vlastního rozhodnutí vyplatit,“ vysvětlil s věcí obeznámený činitel.

Také u tohoto bodu se tak dá čekat ostrý spor mezi zeměmi Evropské unie. Trvalé a povinné kvóty jsou přesně tím, co na jednání v Praze minulý pátek společně odmítly všechny země visegrádské skupiny.

Diplomaté: Česku hrozí kvůli migrantům zhoršení vztahů se západem EU

Součástí nového balíku Evropské komise má být dosud chybějící celoevropský seznam bezpečných zemí. Tedy států, jejichž občané nemají v unii právo na udělení azylu, národní seznam může být ještě širší. Podle diplomatů by se na něm měly ocitnout balkánské země a také Turecko.

Mezi dalšími body, se kterými Juncker nejspíš přijde, bude návrh na řešení návratové politiky. Tedy způsobu, jak efektivně vracet zpět ty osoby, které na azyl právo mít nebudou. Zmíněn bude nejspíš také vznik středisek třeba i mimo území EU, kde by bylo možné žádosti o azyl rychle vyřizovat.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!