Juncker: uprchlíci nemůžou volně procházet Balkánem

Juncker: uprchlíci nemůžou volně procházet Balkánem
26. října 2015 • 06:41
Dosavadní způsob řešení migrační krize, kdy země na takzvané balkánské migrační trase uprchlíky jen přes své území posílaly dál na západ Evropy, musí skončit. Po několikahodinovém jednání lídrů států zasažených migrací to dnes krátce po půlnoci na tiskové konferenci prohlásil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Uvedl také, že nyní výrazně postižené Slovinsko ještě do týdne dostane pomoc ve formě 400 policistů.

Základem dohody mezi členy Evropské unie na trase a také třemi státy, které v EU nejsou, je snaha dostat pod kontrolu nyní živelný pohyb desetitisíců lidí v oblasti. „Jedinou cestou, jak obnovit pořádek, je v nynější situaci zpomalení nekontrolovaného toku lidí,“ zdůraznil šéf komise.

Podle německé kancléřky Angely Merkelové je třeba v krátké době do situace vnést pořádek. Ve střednědobém ohledu by pak mělo být možné situaci dostat pod kontrolu a zvládnout. Ke zvládnutí situace má přitom podle německé kancléřky přispívat i přerozdělování žadatelů o azyl mezi zeměmi unie.

Už při příchodu na jednání v neděli odpoledne politici upozorňovali na zhoršující se humanitární situaci lidí na cestě, kterou dál vyostří blížící se zima. „Je třeba zajistit, aby se s uprchlíky zacházelo humánně. Není možné, aby v roce 2015 byli lidé ponecháni na holičkách a museli v mrazu spát na poli,“ podotkl v noci Juncker.

Zvýšení řecké kapacity

Do konce roku Řecko zvýší své přijímací kapacity na 30 tisíc míst, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistí poté s finanční podporou zemí Evropské unie dalších 20 tisíc míst. Stejný počet, tedy 50 tisíc míst, by měl být vytvořen také na balkánské trase jako takové.

Významným bodem dnešní dohody je vznik kontaktních míst u vlád jednotlivých států už do 24 hodin. Umožnit to má, aby si země na balkánské trase - ať už členové Evropské unie či státy mimo unii - mohly velmi rychle, každý týden, vyměňovat potřebné informace jak mezi sebou tak směrem k Evropské komisi. První hodnocení svých potřeb mají státy poskytnout také do 24 hodin.

„Musí přestat divoké přecházení hranic. Země se budou informovat například o intenzitě migračního proudu,“ vysvětlil Juncker novinářům. Jeden z bodů plánu uvádí, že země budou migranty od pohybu směrem k dalším hranicím přímo odrazovat, pokud o přesunu nebude informována vláda následujícího státu.

Lídři zemí Balkánu tvrdě kritizovali politiku EU vůči uprchlíkům

Vysoký komisař OSN pro uprchlíky António Guterres věc na noční tiskové konferenci spojil s předpokládanou redistribucí uprchlíků mezi členské země Evropské unie, kterou by prý rád viděl jako trvalý mechanismus. „Cílem je vytvořit takový systém, aby ti, kdo mají nárok na ochranu v Evropě, se nemuseli vydávat do rukou pašeráků,“ podotkl.

„Neobvyklá doba si vyžaduje neobvyklý formát jednání,“ komentovala schůzku deseti členů Evropské unie a tří zemí mimo unii před novináři Merkelová. Také ona podotkla, že řecký závazek zvýšit přijímací kapacity umožní reálný start přerozdělování dohodnutých 160 tisíc uprchlíků podle kvót napříč Evropskou unií.

Česko a některé další země tento postup odmítaly, v září však byly přehlasovány. „Bude to významný krok směrem ke zvládnutí situace a také spravedlivějšímu rozdělení zátěže,“ podotkla německá kancléřka. Merkelová, ale také závěry nedělní schůzky, zdůrazňují potřebu posílení národních i společných snah vracet zpět ty migranty, kteří v Evropské unii nárok na mezinárodní ochranu mít nebudou.

Klíčové Turecko

Německá kancléřka připomněla pro Evropu klíčový význam spolupráce s Tureckem při řešení migrační krize. Turci ale na nedělní jednání pozváni nebyli, což při příchodu kritizoval například řecký premiér Alexis Tsipras. Závěrečný dokument ovšem upozorňuje potřebu dokončit dohodu na Akčním plánu mezi Evropskou unií a Tureckem, která by měla výrazně zvýšit angažmá této země při řešení evropských problémů s migrací.

Společné závěrečné prohlášení ze schůzky také mezi body směrem k lepšímu řízení hranic zmiňuje nejen rychlou pomoc Slovinsku, které ji akutně potřebuje, ale třeba také podporu evropské námořní operace v Egejském moři. Posílena by ovšem měla být, pod koordinací evropské agentury Frontex, například také řecká hranice s Makedonií a Albánií. Uprchlíky tak bude možné registrovat i při jejich odchodu z Řecka směrem do dalších zemí.

Závěry dál připomínají, že státy mají v principu právo odmítnout vstup na své území občanům třetích zemí, kteří si nepřejí v dotyčném státu požádat o mezinárodní ochranu. A jeden z bodů uvádí, že je třeba uprchlíky informovat o existujících pravidlech, jejich právech i povinnostech i důsledcích jejich případného odmítnutí nechat se zaregistrovat, vzít si otisky prstů a požádat o azyl tam, kde zrovna jsou.

Migrace neustává

Příchod běženců do Evropy nijak nepolevil. Do Řecka dorazilo za pět dní do poloviny uplynulého týdne rekordních 48 tisíc migrantů, což je podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) letos největší týdenní přírůstek.

Počet uprchlíků v posledních dnech výrazně stoupl: na řecké ostrovy denně přijíždí 10 tisíc lidí, což je více než během léta, kdy bylo počasí pro plavbu mnohem příznivější. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) minulý týden sdělil, že do Řecka letos připlulo už přes půl milionu uprchlíků.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!