Kam s uprchlíky? Státy EU si jich rozdělily o osm tisíc méně, než slíbily

Kam s uprchlíky? Státy EU si jich rozdělily o osm tisíc méně, než slíbily
20. července 2015 • 20:25
Ministři vnitra zemí Evropské unie se ani dnes nedokázali dohodnout na přerozdělení 40 tisíc žadatelů o azyl, kteří se nyní nachází v Itálii a Řecku. Podle českého zástupce na schůzce, Milana Chovance, země v součtu nabídly rozebrat si za dva roky jen 32 tisíc lidí. Lucemburské předsednictví nyní podle něj bude ještě dál vyjednávat se zeměmi, které nabídly méně, než se od nich čekalo.

„Nedosáhlo se celkového čísla. To číslo je nižší zhruba o osm tisíc,“ řekl Chovanec novinářům v Bruselu. Připomněl, že státy EU naopak slíbily, že přijmou asi o dva tisíce lidí s právem na mezinárodní ochranu z uprchlických táborů mimo EU více než původně předpokládaných 20 tisíc.

Země se svými sliby na dobrovolné přemístění žadatelů o azyl z Itálie a Řecka dostaly k číslu 32 256. V programu na přemístění uprchlíků z táborů mimo EU je číslo 22 504, přispěly ovšem také země mimo EU, které jsou v schengenském prostoru, tedy Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko.

Chybějících necelých osm tisíc míst bude lucemburské předsednictví hledat do konce roku u zemí jako je Polsko, Španělsko či Slovensko, od nichž se čekal vyšší příspěvek.

Podle eurokomisaře pro vnitro Dimitrise Avramopulose je jasné, že země EU musí dostát svým závazkům deklarovaným na summitu EU v červnu.

Přečtěte si komentář Petra Holce:

Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn dnes před novináři naznačil, že pro některé státy bude jednodušší najít řešení až v období po volbách. Například ve Španělsku jsou parlamentní volby naplánovány na konec roku. Dnes nabídnutá čísla Asselborn označil v některých případech za zklamání a někdy až „trapná“.

„Mrzí mne, že se to nestalo už dnes, ale je to významný krok dopředu,“ poznamenal eurokomisař. Chápe prý vnitropolitickou situaci v různých členských zemích, solidarita by ale neměla být jen prázdným slovem. Dobrovolný přístup je podle Avramopulose těžké prosadit a v minulosti vždy selhal.

Komise právě proto letos přišla s návrhem řešení ve formě závazných kvót, který ovšem summit EU odmítl. Ještě letos ovšem podle Avramopulose přijde s variantou, jak podobné krize a potřebu přemísťovat uprchlíky uvnitř unie systémově řešit v budoucnu.

Maďarsko, které dnes nenabídlo nic, je samo ve velmi specifické situaci, protože tato země má sama s nelegální migrací velké problémy a zachytává tisíce lidí. Proto má Chovanec také pochopení pro plot, který nyní maďarské úřady budují na hranici se Srbskem.

Kapka v moři

Český ministr vnitra ale připomněl, že nynější „hra s čísly“ neřeší základní problém migrace. Diskutovat je podle něj třeba o efektivní návratové politice, o záchytných místech, kde budou migranti pečlivě registrováni, a podobně. ČR by chtělo mít na těchto registračních místech své zástupce, Itálii se to nelíbí. „To je ta debata, která je ještě na pořadu dne,“ poznamenal Chovanec.

Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 tisíc osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku.

Unijní země se ale zároveň dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česko následně na neformálním ministerském jednání počátkem měsíce nabídlo 1100 míst, například Německo přes 10 tisíc, Francie přes 6700. Několik dalších zemí ale s žádným příslibem nepřišlo a lucemburské předsednictví EU od té doby o věci intenzivně vyjednává.

Diplomaté opakovaně zdůrazňují, že takzvaní ekonomičtí migranti například z Afriky v azylovém řízení neuspějí a EU má zájem je co nejrychleji vrátit.

Výsledek dnešní schůzky, který nenaplnil úkol ze summitu EU, není podle Chovance selháním České republiky ani Evropské unie. „Těch 60 tisíc migrantů může být kapkou v moři, pokud Evropa nezačne svá opatření prosazovat efektivněji,“ zdůraznil český ministr. Připomněl, že 60 procent žadatelů o azyl nárok na mezinárodní ochranu nemá, ale jen 39 procent se daří vracet tam, odkud přišli.

Český ministr přitom předpokládá, že v případě fungujícího systému registrace v Itálii a v Řecku je Praha připravena přijmout prvních několik stovek migrantů už na konci letošního roku. Většina z českého příspěvku, asi 800 lidí, by dorazila v roce příštím a program by skončil na podzim roku 2017.

Přesuny se s největší pravděpodobností budou týkat občanů ze Sýrie, Eritreje a možná také Iráčanů a Somálců. Komisař Avramopulos ale zdůraznil, že EU nejde o národnost, ale o důvody, které lidé mají.

Diplomaté opakovaně zdůrazňují, že takzvaní „ekonomičtí“ migranti například z Afriky v azylovém řízení neuspějí a EU má zájem je co nejrychleji vrátit.

Závazky zemí tak, jak je státy EU nabídly:
Přesídlení (z táborů mimo EU) Přemístění (uvnitř EU z Itálie a Řecka)
Belgie 1100 1364
Bulharsko 50 450
Česká republika 400 1100
Dánsko 1000 -
Estonsko 20 130
Finsko 293 792
Francie 2375 6752
Chorvatsko 150 400
Irsko 520 600
Itálie 1989 0
Kypr 69 173
Litva 70 255
Lotyšsko 50 200
Lucembursko 30 320
Maďarsko 0 0
Malta 14 60
Německo 1600 10 500
Nizozemsko 1000 2047
Polsko 900 1100
Portugalsko 191 1309
Rakousko 1900 0
Rumunsko 80 1705
Řecko 354 0
Slovensko 100 100
Slovinsko 20 230
Spojené království 2200 -
Španělsko 1449 1300
Švédsko 491 1369
Island (mimo EU) 50
Lichtenštejnsko (mimo EU) 20
Norsko (mimo EU) 3500
Švýcarsko (mimo EU) 519
Celkem 22 504 32 256
Celkový součet 54 760

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!