Kdo uteče z Unie? Evropská jednota čelí euroskeptikům z celého kontinentu | E15.cz

Kdo uteče z Unie? Evropská jednota čelí euroskeptikům z celého kontinentu

14. března 2017 • 16:00

Po britském referendu se spekuluje o tom, jaké další země by mohly opustit Evropskou unii nebo přinejmenším eurozónu. Nespokojenost lidí s životní úrovní a obavy z migrační krize posílily protiunijní nálady na celém kontinentu. Zúročit se je chystají euroskeptické strany, které mohou v blízké době uspět v několika významných zemích.

Hospodářské trable Řecka opět víří debatu o odchodu z eurozóny

Termín grexit se na stránkách tisku objevuje v poslední době zase častěji. Důvodem je zanedbatelný pokrok v nápravě řeckých hospodářských problémů a zavádění reforem v zemi. K všeobecnému pesimismu minulý týden přispěly nové údaje o stavu ekonomiky. Statistický úřad Elstat informoval o nulovém růstu hrubého domácího produktu v uplynulém roce. V jeho čtvrtém čtvrtletí se HDP proti předešlému kvartálu snížil o 1,2 procenta a pokles vykázal i v meziročním srovnání. Aténám navíc hrozí, že v létě nebudou mít peníze na splátky dluhů.

Některá média podotýkají, že o odchodu či vyhazovu Řecka z eurozóny se už spekulovalo mnohokrát a vždy byla krize zažehnána. Tentokrát však podle nich vzhledem k nárůstu populismu a protiunijních nálad napříč Evropou může být situace jiná. Nedávný průzkum ukázal, že si konec členství Atén ve společenství zemí platících jednotnou měnou přeje 52 procent Němců. Této myšlence jsou obzvláště nakloněni voliči populistické Alternativy pro Německo.

Komentář David Kocourka: Řecko a cesta ze záchranné sítě

Před volbami do Spolkového sněmu se ale tématu chytají i další politici, pro toto řešení letitých potíží se vyslovili představitelé Levice i svobodných demokratů. Sociálnědemokratický kandidát na kancléře Martin Schulz se ale snaží podobné výzvy utnout. „Zastánci grexitu si zahrávají s jednotou kontinentu. To je možná v zájmu Donalda Trumpa nebo Marine Le Penové, ale rozhodně ne v zájmu Německa nebo Evropy,“ vzkázal prostřednictvím listu Die Welt.

Před důsledky případného odchodu z eurozóny v únoru varovalo také několik řeckých univerzitních profesorů. „Následky grexitu by pro Řecko byly katastrofální jak v krátkodobém, tak dlouhodobém termínu. Nedostatečná konkurenceschopnost řecké ekonomiky by vedla k rychlé devalvaci nové drachmy a reálné příjmy zaměstnanců a důchodců by se dramaticky snížily,“ uvedli ve svém prohlášení. Zdůrazňují, že ekonomika země místo toho potřebuje hluboké strukturální reformy, které povedou ke zvýšení produktivity, liberalizaci některých odvětví a omezení byrokracie.

Z průzkumů vyplývá, že se Řekové přes pokles své životní úrovně ven z eurozóny nehrnou. Pro návrat k drachmě se jich v šetření agentury Kapa Research vyslovilo 27 procent. Costas Panagopulos z institutu pro výzkum veřejného mínění Alco však míní, že se nostalgie po starých časech může prohloubit. „Stali jsme se společností beznaděje, nemáme dokonce ani ždibec naděje do budoucna. Jediným důvodem, proč lidé chtějí zůstat v eurozóně, je strach z následků odchodu. Ale pokud se situace nezlepší, tak se to změní,“ citoval ho deník The Guardian. 

Macron posiluje roli favorita v prezidentských volbách, Le Penovou by mohl porazit už v prvním kole

Le Penová slibuje referendum po britském vzoru

Francie je teoretickým adeptem na odchod z Evropské unie vzhledem k blížícím se prezidentským volbám, ve kterých by mohla uspět euroskeptická šéfka Národní fronty Marine Le Penová. Populistka má šanci postoupit do druhého kola z prvního místa. Předpokládá se však, že v rozhodujícím duelu bude poražena. Po loňských překvapivých výsledcích britského referenda a amerických voleb je však na místě jistá obezřetnost.

Spojené království podle političky prolomilo tabu a ukázalo, že z unie lze odejít. Le Penová, která se sama nazývá Madame frexit, slibuje podobné referendum doma. „Buď dá EU Francouzům zpátky územní suverenitu, hranice, kontrolu nad vlastní ekonomikou a měnou a nadřazenost francouzských zákonů, nebo jim budu říkat, že bychom ji měli opustit,“ zdůrazňuje.

Zaměstnavatelé mohou zakazovat islámské šátky, rozhodl soud

I kdyby se však stala prezidentkou, je nepravděpodobné, že by si obyvatelé země odchod z unie odhlasovali. Podle loňského průzkumu je mu nakloněna zhruba třetina Francouzů. Tento krok by navíc vyžadoval změnu ústavy, k čemuž by byl nutný široký politický konsenzus. Pokud by ale návrh v referendu prošel, neměli by zřejmě politici odvahu vůli lidu ignorovat.

Někteří unijní představitelé každopádně dávají otevřeně najevo, jak je vyhlídka populistky v Elysejském paláci děsí. „Pokud Marine Le Penová přijde do úřadu, jestli vypíše referendum o frexitu, co pak s Evropou bude? Evropa byla založena na tom, aby spolu Francie, Německo a další země mohly pracovat na společném projektu. Bylo by šílené, kdyby byla zvolena, a to je přesně důvod, proč se to nestane, nesmí se to stát,“ prohlásil nedávno eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici.

Francouzský think tank Institut Montaigne varoval i před mírnější variantou plánu Le Penové, kterou je odchod z eurozóny a návrat k franku. Podle něj by tento přechod stál francouzskou ekonomiku 180 miliard eur a znamenal by ztrátu půl milionu pracovních míst. Politička analýzu zpochybňuje, ústav má podle ní vazby na její prezidentské konkurenty.

Vícerychlostní EU je znovu ve hře: hrozí členství druhé kategorie

Italové mají pocit, že se k nim EU chová macešsky

Podle některých názorů není pevné ani italské členství v Evropské unii nebo přinejmenším setrvání Itálie v eurozóně. Těmto úvahám nahrává několik faktorů. Italové jsou přesvědčeni, že se stále potýkají s hospodářskou krizí. Mnoho z nich se podle letošní výroční zprávy think tanku Eurispes označuje za chudé. „Téměř polovina domácností tvrdí, že má každý měsíc problém vyjít s penězi a musí sahat do svých úspor a omezovat výdaje,“ uvádí studie.

Velká část obyvatel země míní, že je Brusel nutí k nespravedlivým hospodářským obětem. Navíc jsou přesvědčeni, že jim zbytek unie dostatečně nepomáhá zvládat migrační krizi. Institut uvádí, že 30 procent Italů by uvítalo referendum o odluce od EU. Více znepokojivé je, že proti odchodu z osmadvacítky se jednoznačně vyslovila necelá polovina tázaných.

K posílení náklonnosti obyvatel země k unii nepomáhá ani aktuální tlak Evropské komise na Řím, aby konečně zastavil nárůst veřejného dluhu, který by měl letos překonat hranici 133 procent HDP. Není navíc jisté, zda už se zemi podařilo zažehnat riziko bankovní krize. Itálie není stabilní ani politicky. Případné předčasné volby by přitom mohly vyústit v silně euroskeptickou vládu. Stále více průzkumů naznačuje, že hlasování by aktuálně vyhrálo populistické Hnutí pěti hvězd, které si zahrává s myšlenkou referenda o odchodu země z eurozóny. Na třetím místě často figuruje antiimigrační Liga severu, která slibuje osvobození Italů z unijních pout.

Wilders sklízí úspěch. S kampaní proti běžencům může vyhrát volby

Euroskeptik Wilders před volbami ztrácí

V tuto chvíli je zvlášť aktuální situace v Nizozemsku, které zítra čekají parlamentní volby. Jedním z favoritů klání je populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která chová k Bruselu značné antipatie. „Evropská unie je politická byrokratická organizace, která nám vzala identitu a národní suverenitu. Takže bych se jí zbavil a stal se opět národním státem,“ hlásá kupříkladu její lídr.

Pravděpodobnost, že bude moci směřování Nizozemska takto významně ovlivnit, však není vysoká. Preference PVV v posledních dnech před hlasováním oslabují. Nejaktuálnější průzkumy naznačují, že těsným vítězem se spíše stane Lidová strana pro svobodu a demokracii současného premiéra Marka Rutteho. I kdyby ale sociologové ve svých šetřeních selhali a volby by jednoznačně vyhrál Wilders, je jeho šance na sestavení vlády nízká.

Nizozemci přitom nejsou v názorech na EU jednotní. Britský euroskeptický think tank Bruges Group nedávno v zemi zadal průzkum, ze kterého vyplynulo, že řada lidí by si přála volnější vazby na osmadvacítku. Podle něj si v ní přeje zůstat 39 procent lidí, 23 procent by upřednostnilo rozvolnění vztahu na úroveň člena Evropského sdružení volného obchodu. Dohoda o volném obchodu by stačila 27 procentům respondentů, zbytek neví.

Skotská premiérka chce nové referendum o nezávislosti Skotska. Kvůli Brexitu

Autor: Karolína Flaszová
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!