Kosovským prezidentem se stal bývalý vůdce povstalců Hashim Thaçi

Novým prezidentem Kosova dnes kosovský parlament zvolil dosavadního ministra zahraničí a expremiéra Hashima Thaçiho. Novou hlavou nejmladšího evropského státu se bývalý velitel povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) stal navzdory odporu opozice, která mu vyčítá mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině. Opoziční představitelé se dnešní jednání parlamentu pokusili zablokovat pomocí slzného plynu.

Nový kosovský prezident Hasim Thaci
26.2.2016 20:20   |  

Thaçi byl zvolen nástupcem prezidentky Atifete Jahjagové ve třetím kole hlasy 71 ze 120 poslanců. V prvních dvou kolech hlasování nezískal potřebou dvoutřetinovou většinu, tedy 80 hlasů. Ve třetím kole mu stačila prostá většina. V případě nezvolení prezidenta by byl parlament rozpuštěn. Thaçiho protikandidát a kolega z Demokratické strany Kosova (PDK) Rafet Rama nezískal žádný hlas, deset hlasovacích lístků bylo neplatných.

Parlamentní debatu o volbě nového kosovského prezidenta dnes podle očekávání opět přerušilo vypuštění slzného plynu z opozičních lavic. Podle agentury AP byly v opozičních lavicích otevřeny celkem tři kanystry se slzným plynem, což donutilo zákonodárce opustit sál a přerušit debatu o zvolení Thaçiho prezidentem.

Jedenáct opozičních zákonodárců bylo vykázáno ze sálu kvůli rušení schůze. Potyčky mezi protivládními demonstranty a policií se odehrály také před parlamentem. Protestující po policistech házeli kameny a zápalné lahve. Opozice Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protežování svých příbuzných a přátel. Thaçi tato obvinění rozhodně odmítá.

Demonstrace proti dohodě

Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy s přibližně 1,8 milionu obyvatel neuznává.
Část opozice protestuje od loňského září a snaží se blokovat práci parlamentu. Chce tím zabránit tomu, aby vládní většina stvrdila dvě dohody, které podle nich poškozují Kosovo.

Jde především o dohodu uzavřenou loni v srpnu s Bělehradem za zprostředkování Evropské unie v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti Kosova.

Radikálům se ale také nelíbí ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle nich Kosovo připraví o jeho území.


Čtěte také:

Parlamentní kultura po kosovsku: opozice přerušila jednání slzným plynem

UNESCO těsně odmítlo přijmout Kosovo, proti bylo i Rusko a Slovensko

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Babiš chce příští rok schodek pod 50 miliard. Může být ale vyšší, připouští

Babiš chce příští rok schodek pod 50 miliard. Může být ale vyšší, připouští aktualizováno

Ministerstvo financí navrhuje v materiálu, který v pondělí projedná vláda, na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Pro rok 2018 navrhuje schodek 38,5 miliardy a pro… více

Komerční prezentace
Mobilní web