Kosovským prezidentem se stal bývalý vůdce povstalců Hashim Thaçi | E15.cz

Kosovským prezidentem se stal bývalý vůdce povstalců Hashim Thaçi

Kosovským prezidentem se stal bývalý vůdce povstalců Hashim Thaçi
26. února 2016 • 20:20
Novým prezidentem Kosova dnes kosovský parlament zvolil dosavadního ministra zahraničí a expremiéra Hashima Thaçiho. Novou hlavou nejmladšího evropského státu se bývalý velitel povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) stal navzdory odporu opozice, která mu vyčítá mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině. Opoziční představitelé se dnešní jednání parlamentu pokusili zablokovat pomocí slzného plynu.

Thaçi byl zvolen nástupcem prezidentky Atifete Jahjagové ve třetím kole hlasy 71 ze 120 poslanců. V prvních dvou kolech hlasování nezískal potřebou dvoutřetinovou většinu, tedy 80 hlasů. Ve třetím kole mu stačila prostá většina. V případě nezvolení prezidenta by byl parlament rozpuštěn. Thaçiho protikandidát a kolega z Demokratické strany Kosova (PDK) Rafet Rama nezískal žádný hlas, deset hlasovacích lístků bylo neplatných.

Parlamentní debatu o volbě nového kosovského prezidenta dnes podle očekávání opět přerušilo vypuštění slzného plynu z opozičních lavic. Podle agentury AP byly v opozičních lavicích otevřeny celkem tři kanystry se slzným plynem, což donutilo zákonodárce opustit sál a přerušit debatu o zvolení Thaçiho prezidentem.

Jedenáct opozičních zákonodárců bylo vykázáno ze sálu kvůli rušení schůze. Potyčky mezi protivládními demonstranty a policií se odehrály také před parlamentem. Protestující po policistech házeli kameny a zápalné lahve. Opozice Thaçimu vyčítá dohodu rozšiřující pravomoci srbské menšiny a také ho obviňuje z korupce a protežování svých příbuzných a přátel. Thaçi tato obvinění rozhodně odmítá.

Demonstrace proti dohodě

Kosovo vyhlásilo v roce 2008 nezávislost na Srbsku, které nejmladší stát Evropy s přibližně 1,8 milionu obyvatel neuznává.
Část opozice protestuje od loňského září a snaží se blokovat práci parlamentu. Chce tím zabránit tomu, aby vládní většina stvrdila dvě dohody, které podle nich poškozují Kosovo.

Jde především o dohodu uzavřenou loni v srpnu s Bělehradem za zprostředkování Evropské unie v rámci normalizace vztahů Kosova a Srbska. Dohoda poskytuje více práv etnickým Srbům a mnozí kosovští Albánci se obávají, že by poskytnutí určité autonomie Srbům mohlo vést k ohrožení územní celistvosti Kosova.

Radikálům se ale také nelíbí ujednání o vymezení společné hranice s Černou Horou, které podle nich Kosovo připraví o jeho území.

Autor: ČTK
 

businessinfo.cz

  • Česká firma vyvinula unikátní metodu pomáhající rozkládat plasty, uplatnění najde v Číně
  • Na solárním boomu v Česku vyrostlo množství firem. Teď hledají příležitost v zahraničí
  • Chile: Exportéry láká trh s otevřenou náručí
  • Neplatičů DPH v registru přibývá geometrickou řadou