Krajní pravice se veze na uprchlické vlně po celé Evropě

Krajní pravice se veze na uprchlické vlně po celé Evropě
12. listopadu 2015 • 06:16
Mnohé evropské státy zažívaly vzestup krajně pravicových stran ještě před uprchlickou krizí, příchod stovek tisíc imigrantů na kontinent mu však dodal nový impulz. „Tohle je jejich moment a uvidíme, jak ho dokážou využít,“ citoval The Huffington Post Martina Schaina z New York University. Alarmující přitom je, že radikálové stále více bodují i v zemích, které byly dosud známé svou otevřeností vůči přistěhovalcům, tedy ve Švédsku a Rakousku.

O náladě rakouského obyvatelstva nejlépe svědčí říjnové volby ve Vídni. Svůj post tam sice obhájil dlouholetý sociálně demokratický starosta a zastánce otevřenosti vůči uprchlíkům Michael Häupl, krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) však získala bezmála třetinu hlasů. Zaostala za předvolebními průzkumy, i tak ale překonala svůj dosavadní největší úspěch z půlky devadesátých let pod vedením Jörga Haidera.

Její současný lídr Heinz-Christian Strache patrně zabodoval výzvami k výstavbě plotu na hranicích, který má podle něj ochránit Rakušany před kriminálníky. „Máme křesťanskou kulturu a chceme si ji zachovat pro naše děti,“ hlásá bývalý dentista, jenž už před lety označoval muslimky v tradičním oděvu za „ženské nindži“.

O evropské „hodnoty“ se bojovalo i v Polsku, kde se k moci vrátilo silně konzervativní Právo a spravedlnost. Osočování uprchlíků sice nebylo jedinou zbraní strany, málokdo ale pochybuje o tom, že jí pomohlo.

Je tu zima, vzkazují Švédští demokraté

Strach z imigrantů se však nevyhýbá ani legendárně vstřícné skandinávské zemi, kde na něm parazitují Švédští demokraté. Nedávno o sobě například dali vědět plánem vysílat v médiích na Blízkém východě a v tranzitních zemích antireklamu na „mrazivé a chudé Švédsko“. Populisté doma čelí nařčení, že svými výroky přiživují vlnu žhářských útoků na uprchlická centra.

Strana je navíc typickou ukázkou dalšího fenoménu – prohlubování averze krajní pravice vůči Bruselu, který podle ní situaci nezvládá. „Chceme stálé hraniční kontroly a jsme proti volnému pohybu v EU. Švédsko musí být suverénní zemí,“ řekl minulý měsíc její lídr Jimmie Akesson.

Leták francouzské političky Marion Le PenLeták francouzské političky Marion Le PenAutor: Reuters

A Švédové na jeho slova slyší. V srpnu stranu dokonce jeden z průzkumů označil za nejsilnější ve státě, který v předchozím roce vévodil unijní statistice v žádostech o azyl z hlediska velikosti populace. Partaj v něm měla zhruba 25 procent, tedy dvojnásobek oproti loňskému volebnímu zisku.

Její zisky jsou varovné o to víc, že se nad Švédskem vznáší hrozba předčasných voleb. „Švédští demokraté by byli jedinými jasnými vítězi,“ řekl nedávno Reuters politolog Ulf Bjereld z univezity v Göteborgu.

Le Penové krize pomáhá, zvítězit ale nedokáže

Pokud bude uprchlická krize pokračovat, může ovlivnit i volby v dalším „socialistickém ráji“. Kdyby si šéfka Národní fronty Marine Le Penová známá protiislámskými výroky mohla před prezidentským kláním v roce 2017 zaplatit jakoukoli kampaň, těžko z ní bude mít větší prospěch než z imigrační vlny.

Přestože její země nepatří mezi hlavní cíle běženců, přirovnává ji k invazi barbarů do Říma. „Sarkozy jim otevřel dveře a Hollande s Vallsem je vysadili z pantů,“ svalila před časem v jedné větě vinu za situaci hned na dva své možné soky. Její kritika míří i za hranice. Za vstřícností Berlína vůči lidem prchajícím ze syrského bojiště podle ní není nic než snaha využít je jako levné otroky.

Ani nejostřejší slova a nespokojenost Francouzů se současnou hlavou státu však téměř jistě nebudou stačit na to, aby Marine nenarazila na rodinný strop, kterým je postup do druhého kola. „Že ji uvidíme jako vítěze, je velmi nepravděpodobné,“ řekl Bloombergu Jean-Philippe Dubrulle z průzkumné agentury Ifop.

V Maďarsku převzal úlohu extremistů Fidesz

Podobná slova jako Le Penová vůči uprchlíkům užívá i její zřejmě nejvýznamnější evropský spojenec, šéf nizozemské Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders. Hovoří například o „testosteronových bombách, které ohrožují nizozemské dívky“. Podobná prohlášení by aktuálně partaji zajistila ve 150členném parlamentu až 37 křesel, v roce 2012 získala patnáct.

Nijak nepřekvapí, že krajní pravici se dobře daří v zemi, která patří mezi nejvíce dotčené exodem lidí ze Sýrie. Do řeckého parlamentu v září opět pronikl Zlatý úsvit, přestože jsou jeho členové souzeni za zločinné spolčení. Zvláštní situace ale nastala v donedávna hlavní tranzitní zemi; Maďarsku.

Preference extremistického Jobbiku v poslední době mírně poklesly. Bič na uprchlíky tam totiž v rukou pevně drží vládní Fidesz, který posiluje. Socialisté jsou naopak na rekordním dně.

Sociální demokrat s extremistickou rétorikou
Patrně nejhalasnějším bojovníkem proti závaznému přerozdělování uprchlíků se stal slovenský premiér Robert Fico, který kvůli němu chce podat žalobu u soudu EU. Podle mnohých se ale pouze snaží před blížícími se volbami přiživit na averzi obyvatelstva vůči imigrantům. „Smer a jeho lídr se řídí v otázce uprchlických kvót vůlí drtivé většiny občanů a ne xenofobními názory,“ řekl deníku Pravda politolog Michal Horský. Předseda vlády v Bratislavě ale při honbě za hlasy pozapomněl, že by měl jako lídr sociální demokracie ctít určité hodnoty, především solidaritu. Připomenout mu to museli jeho nadnárodní političtí partneři. Strana evropských socialistů zvažovala, že Smer vyloučí ze svých řad. Fico jim musel mimo jiné vysvětlovat, že nepronesl výrok o Slovensku pouze pro Slováky, který web Politico Europe zařadil mezi top 10 nejpotrhlejších protiuprchlických vyjádření. Grilování v Evropském parlamentu prozatím ustál, ale zůstává pod drobnohledem zahraničních kolegů.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!