Zruší Evropská unie protiruské sankce? Její postoj může prolomit Francie či Nizozemí | E15.cz

Která země EU zruší protiruské sankce jako první? Změnu může brzy přinést Francie či Nizozemí

1. prosince 2016 • 16:58

Zahraniční politika Francie se s největší pravděpodobností natočí ruským směrem. Vítěz pravicových primárek a podle průzkumu hlavní favorit tamních jarních voleb Francois Fillon totiž volá po zrušení protiruských sankcí. Nejinak je tomu v případě jeho očekávané soupeřky o prezidentský post Marine Le Penové z Národní fronty. Francie ovšem nemusí být jedinou zemí, která by příští rok rozdrobila postoj EU vůči Rusku. Nedělní italské referendum o reformě ústavního pořádku by totiž v případě jejího neodhlasování mohlo dojít až k předčasným volbám, kde může uspět protestní Hnutí pěti hvězd. Také z něho zaznívá kritika sankcí, stejně jako z Nizozemska.

Ke sblížení Fillona s Putinem došlo agentury AFP před více než pěti lety, tedy ještě v době, kdy oba politici působili v premiérských funkcích. „Je to naprostý profesionál,“ ocenil nedávno ruský prezident Vladimir Putin Fillona. Kandidát francouzských Republikánů však může Moskvě konvenovat i názorem na to, že Rusko k vojenskému zásahu na Ukrajině vyprovokovala možnost její další integrace do západních bezpečnostních struktur.

V případě další významné síly francouzské politiky, která by mohla protiruské sankce zrušit, její vztah k Rusku nedefinuje jen názorová spřízněnost, ale rovnou i finanční vazby. Národní frontě Marine Le Penové totiž před dvěma lety poskytla První česko-ruská banka (PČRB) půjčku ve výši devíti milionů eur (243,5 milionu korun).

„V případě pana Fillona lze pozorovat podobný model jako u politiků německé sociální demokracie (SPD) – cílem pravděpodobně nejsou finanční nástroje podpory, nýbrž částečný ideologický soulad (podpora pro tvrdou ruku a Putinův mýtus údajného ochránce tradičních hodnot, což však praxe v Rusku empiricky popírá) a historicko-společenské důvody, jako je dlouhodobá francouzsko-ruská kulturní blízkost,“ uvedl Jakub Janda z programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty, který se mapováním ruského vlivu zabývá.

Šanci vést Francii má Fillon, čeká ho boj s Le Penovou

„Důležitou roli také hraje percepce společného nepřítele, tedy islámského extremismu. Tunelové vidění světa, v kterém je jen jeden hlavní nepřítel a další hrozby (například ruská agrese) jsou silně podceněny a marginalizovány, pak vedou k tomu, že ve jménu údajného společného postupu vůči islamistům je třeba zapomenout na ostatní ruské kroky – například na deset tisíc mrtvých Ukrajinců jako důsledek agrese Moskvy. Fakticky její boj proti Islámskému státu však téměř neexistuje, jak dokazují data o jeho působení Ruska v Sýrii,“ dodal Janda. Podle posledních zpráv Rusko v Sýrii napomáhá hlavně dobytí východní části největšího syrského města Halabu, kde jsou hlavní silou islámští radikálové z jiných organizací než IS.  

Symbol obratu

Favorité francouzských voleb podle New York Times symbolizují trend v celé Evropské unii v podobě „proruského“ obratu. Přestože nejsou se svými postoji osamoceni, byli by mezi prvními, kteří by mohli další prodloužení protiruských sankcí nabourat. 

Sankce by mohl chtít zrušit také Geert Wilders z Nizozemské Strany pro svobodu. Průzkumy jí před březnovými parlamentními volbami přisuzují mírný náskok.

„Jakmile jedna země naruší jednotný postoj vůči Rusku, všechny ostatní se pak budou snažit s Moskvou uzavřít svou vlastní dohodu,“ řekl listu politolog James Goldgeier.

Putin: Rusko bude pokračovat v nastoleném demokratickém kurzu


Podobný názor na zrušení sankcí vůči Rusku za anexi Krymu v roce 2014 zaznívá z italského protestního hnutí Pěti hvězd. Uskuteční-li se v Itálii příští rok předčasné volby (což před nedělním referendem spjatého s osudem Renziho vlády není jisté), mělo by patřit mezi kandidáty na vítězství.

Podle jeho poslankyně Paoly Carinelliové hospodářské embargo uvalené na Rusko přispělo ke ztrátě až 200 tisíc pracovních míst v Itálii. Vedení hnutí navíc pomáhá šířit postoje souznějící s Kremlem tím, že provozuje síť reklamně výnosných „alternativních“ zpravodajských webů, jak zjistil server Buzzfeed. Mnohdy však rozšiřují informace neověřené a převzaté z ruských státních mediálních kanálů Sputnik či RT.

Hynek Kmoníček: Jsme připraveni na oba možné prezidenty Rakouska

Označování evropských politiků coby „proruských“ ovšem nemusí být vždy adekvátní. Jak připomínají NYT, státníci totiž mnohdy nevolají po dalším sbližování s Ruskem, ale spíše po zmírnění prý příliš nákladné politiky vůči němu. Argumentují navíc, že jejich země čelí akutnějším výzvám než Rusku. A nemusejí tak činit jen pod vlivem Moskvy.

„Poměrně přesvědčivě sice víme o vazbách mezi Kremlem a řadou evropských extremistických stran a hnutí, ale většina těchto uskupení není úplně relevantní. Nevím naopak o tom, že by existovaly důkazy, že by Kreml dokázal masivně ovlivňovat relevantní evropské lídry. Postoj evropských politiků k Rusku obecně nejvíce vychází z historické zkušenosti jednotlivých zemí s Ruskem a z toho, jak moc občané těchto zemí vnímají Rusko jako hrozbu,“dodal Jan Ludvík ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

O vlivu Ruska a jeho propagandy na politické dění v západní Evropě se více dočtete v rozhovoru s plukovníkem Aivarem Jaeskim z Centra strategické komunikace NATO.

 

Hlavní zprávy

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!