Kypr by se mohl příští rok spojit, jednání urychluje i plynové ložisko

Kypr by se mohl příští rok spojit, jednání urychluje i plynové ložisko
20. listopadu 2015 • 12:25
Bezpečnostní situace v Evropě se horší, ale jednoho zamrzlého konfliktu by se kontinent možná mohl zbavit. Kypr má ke sjednocení nejblíže ke sjednocení v historii, jednání se posouvají a příští rok by se mohlo konat referendum.

Podle zdrojů agentury Reuters z řad vysokých představitelů tureckých Kypřanů by mohlo k dohodě dojít už v květnu příštího roku. „Jsme mírně optimističtí, ale myslím, že jsme blíže řešení než kdykoliv předtím,“ řekla agentuře severokyperská ministryně zahraničí Emine Colaková. „Je tu okno příležitosti. Na textu dohody je možné se domluvit do května 2016. Nevidím důvod, proč by se v příštím roce nemělo konat referendum.“

Posun ke sjednocení přišel po dubnovém zvolení nové severokyperské vlády, která je ve vztahu ke svým jižním sousedům umírněná. Přispívá mu i oteplení vztahů mezi Tureckem a Řeckem, které je pro řešení zásadní. Jejich premiéři Ahmet Davutoglu a Alexis Tsipras zintenzivnili vzájemné kontakty při řešení migrační krize. „Sdílíme s Řeckem snahu o přispění ke sjednocení ostrova,“ řekl Davutoglu při společné tiskové konferenci. „Jsem mírně optimistický, ale věřím, že musíme podpořit řešení.“

Kromě lepších politických podmínek dohodu pohání i ekonomické zájmy. Před čtyřmi lety se totiž v kyperské zvláštní námořní ekonomické zóně objevilo ložisko zemního plynu a zájem na těžbě mají společnosti z obou stran ostrova. Turecko přitom kyperské námořní hranice neuznává, v minulosti hrozilo nasazením námořních síl, pokud by kyperská vláda začala ložisko těžit. Sjednocení by také mohlo posílit turistický ruch, který by mohl Kypru pomoci z následků finanční krize.

Kyperské ložisko zemního plynu

Podle deníku Telegraph by výsledkem jednání měl být federální stát se zastoupením obou stran v politickém systému. Přípravu nových vládních struktur by financoval mezinárodní fond, jenž by měl také vyplatit kompenzace Kypřanům, kteří přišli o majetek během konfliktu. Právě to je jednou z největších překážek mezi oběma stranami. Po rozdělení totiž ze severní části ostrova uteklo 165 tisíc Řeků a z jižní 45 tisíc Turků. Do fondu by měly přispět mimo jiné Spojené státy a Evropská unie.

Na ostrově proběhla referenda o sjednocení už před vstupem do Evropské unie. Zatímco turecká část souhlasila, řečtí Kypřané návrh odmítli. Podle diplomatických zdrojů by ovšem za současných podmínek mělo dojít k dohodě, která by měla velkou šanci referendem projít.

Severokyperskou tureckou republiku uznává jenom Ankara a Evropská unie ji pokládá za součást Kyperské republiky. Ostrov se rozdělil v roce 1974 po řeckém vojenském puči a následné turecké invazi na sever Kypru. Pro Turecko by sjednocení ostrova znamenalo odstranění jedné z mnoha překážek na cestě k členství v Evropské unii.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!