Ladislav Hornan: Británie by mohla za přístup na trh EU platit

Rozhovor

Velká Británie si po odchodu z Evropské unie dokáže vyjednat výhodné podmínky pro přístup na společný trh, předpovídá předseda Česko-britské obchodní komory Ladislav Hornan. Podle něj EU britské peníze potřebuje.

Předseda Česko-britské obchodní komory Ladislav Hornan
26.6.2016 14:29   |  

V Británii žije od roku 1968, téměř stejně dlouho působí i v londýnské City. Mluvíme spolu česky, když se ale stočí řeč na budoucnost a možné ohrožení této londýnské finanční čtvrti, se slovy „to je moje srdeční téma“ přejde do angličtiny. Brexit podle něj neznamená žádnou katastrofu.

Očekával jste takový výsledek referenda?

Trochu mě to překvapilo. Vědělo se, že výsledek bude velmi těsný, počítal jsem s rozdílem čtyři až šest procent. Jak ale znám povahu Angličanů, tak jsem čekal, že se budou bát změny, a budou hlasovat „Remain“, i když by si přáli „Leave“.

Takže vystoupení z EU si možná přálo ještě více Britů, než by odpovídalo výsledkům referenda, ale neměli k tak ráznému kroku odvahu?

Přesně tak. Lidé už teď mají obavy, co bude dál.

Některé britské deníky před referendem spekulovaly, že poslanci by se mohli pokusit jeho výsledek zvrátit, protože hlasování není právně závazné. Může něco takového nastat?

Že by vláda porušila svůj slib, že bude považovat výsledek referenda za závazný, je pro mě nepředstavitelné. Stejně tak, že by se na něčem podobném dohodly politické strany v parlamentu. To by byl konec britské demokracie.

Skotská první ministryně Nicola Sturgeon avizovala, že pokud se Británie rozhodne pro brexit, prosadí další referendum o nezávislosti Skotska. Dojde k němu?

Řekl bych, že si ho prosadí. Nicola Sturgeon si prosadí všechno, co chce. Výsledek by nicméně mohl být podobný jako před dvěma lety. Skotové přece už tehdy věděli, že se bude konat referendum o vystoupení z EU.

Bude mít výsledek hlasování nějaký bezprostřední dopad na obchod mezi Velkou Británii a EU?

Ještě dlouhou dobu to zaručeně žádný dopad na podnikání a obchod nebude mít. Na jednání o vystoupení z unie máme dvouleté okno. Později to bude záležet na výsledcích jednání. A už dneska slyšíme od evropských politiků smířlivější výroky než před referendem. Z Německa zaznělo, že žádná cla nebudou, což je velmi povzbuzující. Na druhé straně Francouzi takto pozitivní nejsou a vyzývají Británii, aby začala rychle vyjednávat. To je velmi nepříjemné, protože ministerský předseda David Cameron oznámil svou rezignaci, a všichni britští politici teď budou vyčkávat, kdo jej nahradí.

Před referendem panovaly obavy, že EU nepřistoupí na tak výhodnou obchodní dohodu, jako má třeba s Norskem. Špičky EU se tak budou snažit odradit další členské státy od vystoupení z unie.

Myslím, že až opadnou emoce, tak se politici budou řídit zdravým rozumem. Británie je významným obchodní partnerem ostatních zemí EU. Jestli to bude otázka nějakého finančního příspěvku do rozpočtu EU…To by byl nejlepší možný výsledek pro Británii i pro Evropu. Evropa bude potřebovat britské peníze, ať už ve formě tohoto příspěvku, nebo ze vzájemného obchodu. Navíc, pokud brexit odstartuje řetězovou reakci, tak ji Brusel stejně nemůže zastavit. To nezáleží na EU, ale na výsledcích národních voleb. Teď budou volby ve Francii a ty budou velmi zajímavé.

Pokud se pokusíte nějak ztížit přístup City na evropské finanční trhy, tak prostě vymyslíme něco jiného

Mluvíte o finančním příspěvku Británie do evropského rozpočtu. Právě britský příspěvek do evropského rozpočtu přitom politici podporující brexit často zmiňovali jako jeden z argumentů, proč by Británie měla z EU odejít.

Ono záleží na tom, na co přispíváme. Čekám, že součástí dohody EU a Británie bude muset být nějaký finanční příspěvek. Ekonomické důvody tak jako tak u voličů nehrály největší roli, mnohem více se mluvilo o to, že Británie má od EU opět převzít tvorbu veškeré své legislativy.

Klesne po brexitu význam Londýna jako finančního centra Evropy?

Evropská unie se léta snaží omezit sílu a moc londýnské City. Frankfurt je ale jako finanční centrum stále tak na jedné desetině Londýna. Samozřejmě se už mluví o tom, že po plánovaném sloučení londýnské a frankfurtské burzy by se sídlo muselo přestěhovat do Frankfurtu. Tento tlak tu ale byl už dříve a Coty of London se zkrátka bude muset bránit, jak nejlépe umí. V tomto ohledu mám ve schopnosti City velkou důvěru. Byla a jsou zde i jiná finanční centra, která se snaží ukrojit si část vlivu Londýna.

Nicméně, já v City pracuji od roku 1974 a během těch desetiletí si vždy dokázala poradit s konkurencí. Pokud se pokusíte nějak ztížit přístup City na evropské finanční trhy, tak prostě vymyslíme něco jiného. Londýnská City zažila těžké časy, ale vždycky zase vrátila na výsluní. Kdyby Evropské banky chtěly odejít do Frankfurtu a vzít si s sebou všechny pracovníky, musely by jim dobře zaplatit. Schopní lidé jsou tady, v Londýně. Může to trvat dva tři roky, utrpíme nějaké ztráty, ale žádná pohroma nenastane.

Takže v tomto ohledu není Londýn zranitelný?

Některé firmy z Británie určitě kvůli novým bariérám pro podnikání odejdou. V oblasti finančních služeb je Británie určitě nejzranitelnější, ne v obchodě nebo výrobě. Nikdo mi nenamluví, že když budou mít Britové fantastický nový lék, tak Evropa zakáže jeho prodej. Británie se bude snažit dosáhnout symetrie – když já nemůžu prodávat tobě, ty nemůžeš prodávat mě. To by uškodilo všem. Takže se bude obchodovat dál jako obvykle a mezi tím se budou hledat nové cesty. Potrvá to. Věřím, že až se emoce uklidní, nebudou žádné problémy. Pořád spolu budeme obchodovat a vzájemně se navštěvovat bez vízové povinnosti.

Jak na brexit reagují české firmy podnikající v Británii?

Ono tu moc ryze českých firem nepůsobí, jiné evropské země tu jsou mnohem aktivnější. Samozřejmě v Británii prodávají Škoda Auto nebo Plzeňský Prazdroj, ale ty nemají české vlastníky.

Změní se nějak požadavky českých firem na Česko-britskou obchodní komoru?

Přemýšlel jsem o tom, ale asi ne. Pořád to bude hlavě o networkingu, navazování kontaktů je hlavní část naší práce.

Čelní představitelé kampaně za odchod z EU často zmiňovali, že Británie naváže hluboké obchodní vztahy se zeměmi Commonwealthu na úkor Evropy. Mohou bývalé kolonie nahradit EU na pozici nejvýznamnějšího obchodního partnera Británie?

Přistoupení (Británie) k evropskému jednotnému trhu v 70. letech bylo pro obě strany velmi prospěšné. Británii to ale nezabránilo obchodovat s bývalými koloniemi. Myslet si ale, že po řekněme pěti dekádách spojení s evropským blokem vyjednáme ještě lepší obchodní vztahy se zeměmi Commonwealthu, je prostě příliš. Vazby už nejsou takové, jaky byly v minulosti. Británie některé země Commonwealthu opustila. Namísto novozélandského másla začala dovážet nizozemské máslo. Nakonec některé vazby obnovila, ne kvůli Commonwealthu, ale protože to z obchodního hlediska dávalo smysl.

Změní se po brexitu vztahy Británie a Spojených států?

Na to se musíte zeptat příštího prezidenta USA…Ale nemyslím si, že se něco změní. Vždy se mluvilo o zvláštním vztahu Spojeného království a USA, ale podle mého zas tak zvláštní není.

Ladislav Hornan
Narodil se v Praze, z Československa emigroval v roce 1968. V roce 1980 se stal partnerem mezinárodní účetní společnosti UHY Hacker Young, je dlouholetým šéfem londýnské pobočky firmy. Od roku 2008 předsedá řídícímu výboru Česko-britské obchodní komory. Je držitelem ceny Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Čtěte také:

Arsen Lazarevič: Britové dali šanci budoucnosti před přítomností

Varování ekonomů: brexit může ohrozit nejen britskou ekonomiku

Libra prudce spadla, na trzích zavládla panika

Štěpán Bruner Autor: Štěpán Bruner redaktor E15.cz

Komentáře

Čtěte také

Yahoo si kvůli hackerkém útoku vykoledovalo žalobu za nedbalost

Yahoo si kvůli hackerkém útoku vykoledovalo žalobu za nedbalost

Americká internetová společnost Yahoo čelí žalobě v důsledku útoku hackerů, při kterém jí byly ukradeny údaje týkající se minimálně 500 milionů uživatelských účtů. Žalobu podal… více

Mobilní web