Lavrov: Jednat o Sýrii bez Kurdů nemá smysl a NATO by se nemělo rozšiřovat

Lavrov: Jednat o Sýrii bez Kurdů nemá smysl a NATO by se nemělo rozšiřovat
26. ledna 2016 • 13:07
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že bez účasti syrských Kurdů budou mírové rozhovory mezi syrskou opozicí a vládou bezvýsledné. Současně řekl, že o účasti Kurdů na rozhovorech by měl rozhodnout zmocněnec OSN Staffan de Mistura a Rusko v této otázce neuplatní právo veta.

Na výroční tiskové konferenci dále opět vyjádřil znepokojení Moskvy nad budováním americké protiraketové obrany a nad rozšiřováním Severoatlantické aliance. Oznámil také, že Rusko odmítá jakékoli rozhovory o navrácení Krymu, a Ukrajinu obvinil, že podkopává minskou mírovou dohodu, neboť jí vyhovují sankce vůči Rusku.

Mírová jednání v Ženevě měla podle původního plánu začít v pondělí, dosud se tak však nestalo. De Mistura naznačil, že snad bude moci pozvánky rozeslat dnes a odložené rozhovory by mohly začít v pátek 29. ledna. Americký ministr zahraničí John Kerry již dříve uvedl, že je lepší jednání o pár dní odložit, než aby se hned na začátku veškeré úsilí zhroutilo.

Mírové rozhovory

Konflikt v Sýrii, který trvá téměř pět let, si vyžádal už více než 250 tisíc obětí. Rozhovory mezi syrskou vládou a opozicí se zatím nedaří zahájit kvůli trvajícím neshodám bojujících stran. Syrská vláda již uvedla, že je připravena se jednání zúčastnit. Opozice to ale zatím odmítá, dokud vláda nezastaví bombardování, obléhání některých oblastí a nepropustí vězně, což jsou kroky uvedené v prosincové rezoluci Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters.

Lavrov zdůraznil, že nasazení ruského letectva v Sýrii předvedlo, jak se má bojovat s teroristy a vedlo k reálné změně situace na bojišti. Některé opoziční skupiny si ale podle něj počínají „rozmarně“ a jednání odmítají.

Mapa SýrieMapa SýrieAutor: E15
Ruské bombardéry a bitevníky podporují síly prezidenta Bašára Asada, považovaného za hlavního spojence Moskvy v regionu. Lavrov dnes také zopakoval, že nikdo podle něj dosud nepřinesl důkazy o tom, že by si ruské nálety vyžádaly životy civilistů nebo že by cílily na špatné povstalecké skupiny.

Ruský ministr zahraničí pak opět vyjádřil znepokojení Moskvy nad budováním americké protiraketové obrany a nad rozšiřováním Severoatlantické aliance, což označil za jednostranné a krátkozraké kroky. Rusko však prý nedovolí Západu, aby jej trestal za to, že vede nezávislou zahraničí politiku.

„Jsme připraveni ke konstruktivní spolupráci se západními partnery, včetně Evropské unie a Spojených států, ale jedině a výlučně na základě rovnosti a vzájemné výhodnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí,“ prohlásil. Lavrov by prý rád viděl „restart“ rusko-amerických vztahů, které výrazně ochladly po ruské anexi Krymu a kvůli konfliktu na Ukrajině.

Bez jaderných zbraní

Šéf ruské diplomacie také řekl, že Moskva odmítá jakékoli rozhovory ohledně navrácení Krymu Kyjevu. Na otázku, jak se mají cítit sousedé Ruska vzhledem k ruské anexi Krymu navzdory ruským závazkům vůči Ukrajině, Lavrov odpověděl, že Rusko se v takzvaném budapešťském memorandu zavázalo jedině k tomu, že nepoužije proti Ukrajině jaderné zbraně - a to se nestalo.

Vyčetl současně Kyjevu nasazení armády, letectva a těžké techniky „proti vlastnímu národu, proti těm, kdo neakceptovali puč“, tedy nastolení prozápadní vlády v Kyjevě. Ukrajina podle něj zároveň podkopává mírovou dohodu z Minsku, neboť jí vyhovují sankce vůči Rusku.

Ukrajina je podle ruského ministra rovněž nespolehlivá tranzitní země pro export ruského plynu do Evropy. Lavrov rovněž uvedl, že zpráva britského soudce o smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 otráven v londýnském exilu, vážně zkomplikuje rusko-britské vztahy. Podle vyšetřujícího soudce Roberta Owena byl Litviněnko zavražděn na příkaz ruského státu.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!