Lotyšsko v čele EU zdůrazňuje posilování konkurenceschopnosti | E15.cz

Lotyšsko v čele EU zdůrazňuje posilování konkurenceschopnosti

Lotyšsko v čele EU zdůrazňuje posilování konkurenceschopnosti
Laimdota Straujuma, Lotyšská ministerská předsedkyně
• 
ZDROJ: http://eu2015.lv/

ČTK

Posílení konkurenceschopnosti Evropy, plné využití možností digitální ekonomiky a zvýšení role Evropské unie ve světovém dění si jako základní priority pro své počínající předsednictví EU vytyčilo Lotyšsko. Pobaltská země řízení EU od 1. ledna na šest měsíců přebere v době velmi komplikovaných vztahů osmadvacítky se sousední Ruskou federací.

Lotyšsko, kde se už rok platí eurem, se „vlády“ nad EU ujímá po ambiciózním italském předsednictví. Lotyši také budou jako první předsednická země po celý „svůj“ půlrok spolupracovat s nově ustavenými evropskými institucemi. Partnerem v Evropské radě jim bude někdejší polský premiér Donald Tusk, úzká spolupráce Rigu čeká také s novou Evropskou komisí vedenou Jeanem-Claudem Junckerem.

Ilze Juhasoneová, lotyšská velvyslankyně u EU, nedávno připomněla, že významný podíl na obnově evropského hospodářství by měl sehrát investiční plán nové komise. Členské země unie na prosincovém summitu záměr podpořily. Už v polovině roku 2015, tedy ve chvíli, kdy předsednictví EU po Lotyšsku převezme Junckerovo domovské Lucembursko, by měl začít fungovat Evropský fond strategických investic.

Lotyši tak budou řídit jednání o jeho přesné podobě, návrh má komise členským zemím představit už v lednu. Peníze z fondu by měly v příštích třech letech do evropské ekonomiky přilákat 315 miliard eur (8,7 bilionu korun).

Energetická unie také ve středu zájmu

Velvyslankyně ale také upozornila, že čeká úzkou spolupráci s komisí v další z klíčových oblastí, které EU od prvních měsíců příštího roku začne řešit. Problematika „energetické unie“ se totiž týká nejen výkonu evropského hospodářství a investic do dobudování potřebných sítí, ale také unijních mezinárodních vztahů.

Lotyšsko je jako pobaltský stát jedním z příkladů nynější vysoké závislosti zemí unie na dovozu energetických surovin z Ruské federace. V reakci na nepředvídatelné ruské chování okolo Ukrajiny se EU snaží najít jiné způsoby, jak zajistit své energetické potřeby.

Vztahy s Ruskem tak podle Rigy budou v příštím půlroce „klíčovým prvkem“ evropské zahraniční politiky, unie bude nepochybně dál hledat cesty jak pomoci Ukrajině v jejím prozápadním kursu. V květnu se také v Rize uskuteční další summit Východního partnerství.

Najde Lotyšsko řešení situace na Blízkém východě?

Diplomaté ale připomínají též potřebu přispívat ke snaze o řešení situace na Blízkém východě, kde je stále hrozbou organizace Islámský stát a problémem rostoucí humanitární krize vyvolaná syrskou občanskou válkou.

Ekonomický i politický dosah mají pokračující jednání se Spojenými státy o rozsáhlé obchodní smlouvě známé jako Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Diplomaté dávají najevo, že „okno příležitosti“ pro její uzavření je právě nastávající rok. Lotyši by rádi prosadili hlubší spolupráci s USA v energetické oblasti.

Posílení digitální ekonomiky, tedy třetí z klíčových lotyšských priorit, bude podle všeho znamenat snahu dosáhnout pokroku v jednání o takzvaném telekomunikačním balíčku. Komise by jej navíc mohla ještě doplnit před červnovým summitem EU, kde má předložit své návrhy k dobudování jednotného digitálního trhu. Dalšími tématy v této oblasti jsou otázka ochrany dat a obecně informační bezpečnosti.

Lotyše ale samozřejmě kromě těchto klíčových témat čeká také „běžná“ práce předsednické země. Mezi členskými zeměmi a europarlamentem je stále otevřených několik desítek legislativních návrhů, které se z různých důvodů nepodařilo uzavřít končícímu italskému předsednictví.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!