Makedonie využívá migrační krizi k cestě do Evropské unie

Makedonie využívá migrační krizi k cestě do Evropské unie
28. dubna 2016 • 06:40
Balkánské země vesměs stojí o připojení k Evropské unii. Jejich přání ale hatí slabá vůle k reformám a nevypořádané poměry se sousedy. Dalšímu rozšiřování osmadvacítky nepřeje ani současná atmosféra v Evropě. Nálepku věčného čekatele získala především Makedonie.

Makedonie se pokouší získat co nejvíc ze situace, kdy plní úlohu strážce kvazischengenské hranice. Po vzoru Turecka by ráda zvýšila své šance na přičlenění k Evropské unii. Jejím cílem je stanovení pevného data pro zahájení přístupových rozhovorů. Vyhlídky jí ale kazí domácí politická krize a napjaté vztahy s Řeckem. Makedonie je kandidátskou zemí už jedenáct let, postup v přičleňování ale významně blokuje nevyřešený spor o název s Aténami.

Politici ve Skopje nyní mají pocit, že se EU předvedli jakožto spolehliví partneři a tlačí na posun v procesu integrace. „Dali jsme jasně najevo, že je potřeba přimět Řecko, aby upustilo od svých námitek proti našemu členství,“ citoval server Politico Europe nejmenovaného představitele země.

Skopje versus Atény

Migrační krize přitom napětí mezi Skopje a Aténami ještě zvýšila. Unijní člen se ostře ohradil proti tomu, jak v sousední zemi s uprchlíky zacházejí. „Je to velká ostuda pro evropskou kulturu a země, které chtějí být její součástí,“ prohlásil řecký premiér Alexis Tsipras. Makedonie zase tvrdí, že hasí problémy za Řecko.

Vláda ve Skopje přitom sklízí kritiku i odjinud. Podle některých názorů zneužívá migračního chaosu ve snaze vyhnout se pranýřování makedonských vnitropolitických svárů v Bruselu. V zemi totiž opět propukly protivládní demonstrace v reakci na to, že prezident Ďorge Ivanov omilostnil desítky osob podezřelých z účasti na ilegálních odposleších a ze zpronevěry.

Kvůli úniku o nezákonném sledování až 20 tisíc lidí včetně policistů, soudců a novinářů se rozhořela politická krize už loni. Zažehnala ji až dohoda zprostředkovaná EU. Její součástí jsou volby, původně plánované na 24. dubna. Po mezinárodních obavách o spravedlivost hlasování byly posunuty na červen, kritici vlády žádají další odklad a hrozí jejich bojkotem.

Zástupci EU dávají najevo, že nehodlají pochybný vývoj v uchazečském státu přehlížet. „Euroatlantická budoucnost země je v ohrožení,“ varoval unijní prezident Donald Tusk. Zájmy Makedonie však mají v EU i své ochránce, kteří trvají na tom, že už stojí přede dveřmi společenství příliš dlouho.

Autor: Karolína Flaszová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!