Miliardář Ivanišvili obnovuje Gruzii. Šanci mají i Češi | E15.cz

Miliardář Ivanišvili obnovuje Gruzii. Šanci mají i Češi

Miliardář Ivanišvili obnovuje Gruzii. Šanci mají i Češi
Bidzina Ivanišvili
• 
ZDROJ: E15 Tereza Zavadilová
16. dubna 2013 • 09:37
Bidzina Ivanišvili byl v loňském podzimním volebním závodu často obviňován, že jeho velkorysé plány na hospodářskou obnovu země jsou jen plané sliby. Po zhruba půl roce v premiérském křesle se zdá, že úmysl postavit Gruzii na nohy i za cenu investic z vlastního myslel vážně.

Ekonomika země od války s Ruskem v roce 2008 utrpěla drtivou ránu, když Rusové na její zboží, což jsou hlavně potravinářské výrobky, uvalili embargo. Ivanišviliho lidé nedávno vyjednali částečné otevření ruského trhu. Mimochodem zásadní schůzka mezi gruzínskými a ruskými vyjednávači se uskutečnila zhruba přede dvěma měsíci na neutrální půdě v Praze.

Ministr zemědělství David Kirvalidze uvedl, že víno, alkohol a slavná minerálka Boržomi by mohly začít proudit do Ruska už v létě, až doběhnou nutné certifikační procesy. Rovněž by viděl rád, aby zesílil vzájemný obchod s potravinami a nápoji s Českem. „Tam už ale stát nepomůže. Ten jen otevře dveře, pak musí nastoupit byznys,“ poznamenal.

Do pěti let v Evropské unii

Ivanišviliho kabinet nyní postavil tři rozvojové fondy, jeden zemědělský, druhý pro inovace a třetí investiční, suverénní fond – ten má sloužit jako lokální partner pro kofinancování zahraničních investic. Premiér deníku E15 potvrdil, že bude mít k dispozici tři miliardy dolarů. „O vznik těchto fondů jsem se osobně zasloužil,“ poznamenal.

Gruzie má podle něj investorům hodně co nabídnout. „Komplexní zdanění je zde šestnáct procent. Přesto země není schopná přitáhnout investory, a v tom se něco musí udělat. Geografická poloha Gruzie je atraktivní, leží mezi Evropou a Asií, může být obchodním uzlem i pro Turecko a Rusko,“ uvedl Ivanišvili.

Bidzina Ivanišvili má s Gruzií vůbec odvážné plány – českým novinářům řekl, že by do pěti let rád viděl svou zemi jako člena Evropské unie. „Už během pár měsíců uvidí Evropa novou Gruzii. Do pěti let zvládneme být plně demokratickou evropskou zemí, ale pro ekonomiku je pět let málo. Brzy uvidíme, co je třeba udělat,“ řekl Ivanišvili. Klíčová je podle něj politická stabilita v zemi, dále je třeba reformovat legislativu tak, aby byl trh konkurenceschopný.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který minulý týden přivezl do Gruzie podnikatelskou misi, je k takové rychlosti skeptický. „My jsme si začátkem devadesátých let také mysleli, že to půjde rychleji, a trvalo to čtrnáct let. Je to vždycky složitější proces. Politika není podnikání, to je jiná hra,“ řekl.

Jak je na tom gruzínská ekonomikaJak je na tom gruzínská ekonomikaAutor: E15

Češi prorazili v energetice

Češi mohou těžit z toho, že mají v Gruzii dobrou pověst. Gruzínci oceňují například to, že Česko jako první uznalo, že Abcházie a Jižní Osetie jsou Ruskem okupovány. „Naše vzájemné vztahy bych popsala jako velmi dobré, dokonce příkladně dobré. Od Čechů máme podporu pro všechny důležité otázky. Naše vztahy mají velký potenciál, a to hlavně v ekonomické oblasti. Čeští podnikatelé jsou velmi vítaní ve třech sektorech, energetice, zemědělství a turismu,“ řekla ministryně zahraničí Maia Pandžikidzeová.

Největším českým investorem v Gruzii je Energo-Pro, která zde vlastní několik vodních elektráren a má asi milion zákazníků. Ivanišvili E15 řekl, že jeho kabinet plánuje další velký tendr v oblasti hydroenergetiky a nezůstane jen u něj, což je příležitost i pro české podnikatele.

Na gruzínském trhu investovaly také Moravské naftové doly. Ty loni dokončily převzetí padesátiprocentního podílu v CanArgo Georgia za zhruba 100 milionů dolarů, zbytek má původní vlastník, britská Blake & Oil and Gas. Společný podnik drží licence na těžbu ropy a plynu, v současné době probíhají geofyzikální práce a seismické měření.

Gruzínská pole brázdí tisíce zetorů

Na gruzínském trhu se uchytil i brněnský Zetor. Ten vyhrál státní tendr na 150 traktorů, další zhruba tři desítky jich dodal privátně. Zástupce Zetoru David Pípal uvedl, že firmě pomáhá i tradice – v zemi jsou stále tisícovky starých zetorů. Zemědělský byznys v Gruzii je ale limitován specifickým charakterem sektoru – v zemědělství je sice zaměstnáno 55 procent populace, lidé ale hospodaří na vlastních velmi malých farmách s výměrou pod jeden hektar.

Podle Kirvalidzeho je takovýchto kusů půdy 3,5 milionu a ještě nejsou dokončeny ani zápisy do územního katastru. Na kupování vlastních strojů tak zemědělci nemají ekonomickou sílu. Gruzínská vláda vytvořila pro farmáře centra služeb, kde si mohou nutnou techniku pronajmout. Právě skrze centra šla do Gruzie dodávka Zetoru. „Asistenční programy pro malé farmáře ukážou, kolik tendrů se otevře v budoucnosti, výsledky projektů určí budoucí potřeby,“ uvedl ministr zemědělství. Aby se sektor nasytil, v ideálním případě by potřeboval pět tisíc traktorů.

Gruzie po válce s Ruskem začala být závislá na rozvojové pomoci. Tu poskytuje i Česko. Podle údajů ministerstva zahraničí dosáhly loni náklady na rozvojovou spolupráci 24 milionů korun, s podobnou výší se počítá i pro nadcházející tři roky. Některé z projektů směřují do zemědělství. Podle ředitele ekonomické sekce ministerstva zahraničí Ivana Jukla by rozvojová pomoc měla mít ideálně i ekonomickou návaznost.

Ivanišviliho sídloIvanišviliho sídloAutor: E15 Tereza Zavadilová

Bidzina Ivanišvili (57)

Budoucí oligarcha se narodil do chudých poměrů na gruzínském venkově.

Vystudovaný technik a ekonom pracoval nejprve jako výzkumný pracovník v Moskvě, na konci osmdesátých let začal podnikat skrze družstevní formaci Agroprogress v Rusku. V devadesátých letech vybudoval se svým dlouholetým společníkem, Rusem Vitalijem Malkinem, impérium kolem banky Rossijskij Kredit, které postupem času sahalo od metalurgie po hotely a maloobchod. Ivanišvili je nejbohatším Gruzíncem, Forbes odhadl hodnotu jeho majetku na 6,4 miliardy dolarů, což je skoro čtvrtina HDP jeho země. Má dvojí občanství, gruzínské a francouzské.

Ivanišvili byl původně přívržencem současného prezidenta Michaila Saakašviliho – po „Revoluci růží“ v roce 2003 mu aktivně pomáhal. Jejich vztahy se přerušily při rusko-gruzínské válce o Jižní Osetii a Abcházii v roce 2008. Teď je Saakašvili jeho největším politickým oponentem, byť v roli prezidenta. Ivanišvili mu prý hodlá ořezat pravomoce – Gruzie byla dosud poloprezidentskou demokracií.

Ivanišvili na podzim roku 2011 vstoupil do politiky. S koalicí Gruzínský sen (tu pojmenoval po písni svého syna Bery, který je slavným gruzínským rapperem) vyhrál volby. Kritici mu vyčítají, že úspěchu ve volbách pomohl například fakt, že koupil soukromý televizní kanál, když do státní televize neměl přístup. Ivanišvili v zemi masivně investuje i ze svých peněz, staví nemocnice, školy, koupil divadla a opravil katedrálu. Údajně vložil vlastní peníze i do suverénního fondu, který má do Gruzie přilákat investory.

Bidzina Ivanišvili sní svůj proruský sen. A teď už i celá Gruzie

Dost bylo Saakašviliho

 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!