Mnohé země NATO prý nezvyšují rozpočty, jak slíbily | E15.cz

Mnohé země NATO prý nezvyšují rozpočty, jak slíbily

Mnohé země NATO prý nezvyšují rozpočty, jak slíbily
Ministři zemí NATO
• 
ZDROJ: čtk
26. února 2015 • 15:27
Mnohé členské země NATO neplní slib, který i s ohledem na ukrajinskou krizi daly na svém loňském summitu ohledně zvyšování svých vojenských rozpočtůna pozadí rusko-ukrajinské krize. Nejméně šest z nich dokonce letos rozpočet na armádu snížilo, uvedla zpráva, kterou dnes zveřejnilo londýnského analytické středisko European Leadership Network (ELN).

Předběžná zpráva zahrnuje jen 14 zemí - Británii, Francii, Německo, Polsko, Estonsko, Maďarsko, Litvu, Bulharsko, Rumunsko, Kanadu, Itálii, Lotyšsko, Norsko a Nizozemsko. Nezabývá se mnimo jiné Českou republikou, která letošní rozpočet ministerstva obrany oproti loňsku zvýšila.

Německo, Británie, Kanada, Itálie, Maďarsko a Bulharsko své vojenské výdaje na rok 2015 snížily. Francie počítá na armádu se stejným rozpočtem jako loni. Ze sledovaných zemí jen Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko, Norsko, Nizozemsko a Rumunsko vydají na obranu více peněz.

Alespoň dvě procenta HDP

Lídři zemí NATO se v záři ve Walesu zavázali, že vojenské rozpočty se budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději v roce 2024 dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) v jednotlivých zemích. Na vyšší investice do armád naléhají především Spojené státy, které zajišťují 75 procent rozpočtu aliance.

„Toto rozhodnutí (summitu) odpovídá zcela novému bezpečnostnímu prostředí, kde Rusko napadá Ukrajinu,“ řekl tehdejší generální tajemník aliance Anders Fogh Rasmussen. Ocenil, že země projevily novou odpovědnost poté, co se v minulých letech jejich vojenské rozpočty snižovaly či stagnovaly.

Dvě procenta svého HDP už vydává na armádu ze zkoumaných 14 zemí jen Estonsko. Polsko je podle autorů zprávy tomuto cíli velmi blízko.

Rozdílné pohledy na světové hrozby

„Za fasádou jednoty NATO spojenci vnímají skutečné hrozby (ve světě) velmi rozdílně. To se odráží v jejich různém postoji při rozhodování o rozpočtu,“ stojí v závěrech dokumentu. Jeho autoři také dospěli k závěru, že přes nové chování Ruska a vývoj na Blízkém východě se evropští spojenci nejspíš nechystají v brzké budoucnosti k výraznému zvyšování výdajů na armádu. Dále soudí, že žádná ze zkoumaných zemí NATO nemá peníze či domácí podporu k plné modernizaci vojenských sil. Věří, že jedinou cestou vpřed je větší obranná spolupráce mezi spojenci.

Češi slibují 1,4 procenta HDP
Ministerstvo obrany ČR loni hospodařilo se schváleným rozpočtem bezmála 42 miliard korun, ovšem podle odborníků by potřebovalo nejméně 50 miliard. Vládní koalici se podařilo uzavřít dohodu, že armádní rozpočet bude v následujících letech postupně růst až na 1,4 procenta HDP. Při vstupu do NATO se Česko zavázalo platit na armádu dvě procenta HDP.

Autor: ČTK
 
>
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!