Moscovici: Řecko nemůže očekávat úlevu ze splácení dluhů | E15.cz

Moscovici: Řecko nemůže očekávat úlevu ze splácení dluhů

Moscovici: Řecko nemůže očekávat úlevu ze splácení dluhů
Pierre Moscovici
• 
ZDROJ: CC BY-NC-ND 2.0: Parti socialiste via Flickr

ČTK

Řecko musí splácet své dluhy a nemůže očekávat, že mu z nich eurozóna něco odepíše. Řekl to evropský komisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Zdůraznil, že země musí i přes své sociální problémy pokračovat v zavádění potřebných reforem.

„Dluhy se musí splatit - to je jasné. Není možné je vymazat. Žádné zmírnění dluhů nebude,“ řekl podle agentury Reuters komisař na konferenci v Berlíně. Dodal, že jakákoli politická dohoda s Řeckem na summitu Evropské unie na konci týdne bude záviset na tom, zda řecká vláda projeví „důrazné odhodlání k reformám“, jak to slíbila v dohodě s eurozónou z 20. února.

Moscovici také prohlásil, že riziko nákazy řeckou krizí je nyní „mnohem menší“ než před dvěma lety. Ještě koncem minulého týdne Moscovici říkal, že odchod Řecka z eurozóny by byl katastrofou, která by mohla znamenat začátek konce eurozóny. „V Evropě se všichni shodujeme, že 'Grexit' by byl katastrofou pro řeckou ekonomiku, ale i pro celou eurozónu,“ řekl Moscovici v rozhovoru s německým týdeníkem Der Spiegel.

Schäuble: Je možné, že Řecko bude muset eurozónu opustit

Naproti tomu německý ministr financí Wolfgang Schäuble na konci týdne nevyloučil „nechtěné“ vystoupení Řecka z eurozóny a zopakoval, že Řecko nemá v eurozóně své místo jisté s ohledem na pochybnosti, zda Atény skutečně splní závazky, které po nich jejich partneři a věřitelé vyžadují. Dnes Schäuble v Berlíně řekl, že nová řecká vláda vedená radikální levicí již zničila veškerou důvěru, kterou zemi získaly předešlé vlády.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes naopak znovu vyzval vlády eurozóny ke vstřícnému postoji vůči Aténám. Měly by podle něj nalézt řešení, které by respektovalo „řeckou důstojnost“ a udrželo eurozónu pohromadě. Juncker dokonce přejal rétoriku řecké vlády, když řekl, že země čelí „humanitární krizi“ a eurozóna by na to měla reagovat.

Juncker v jednáních mezi Řeckem a eurozónou převzal roli prostředníka, což se nelíbí Německu ani některým dalším vládám měnové unie, které se vůči Aténám stavějí vesměs chladně. Šéf Evropské komise ale řekl, že nechce, aby Řecko zůstalo izolováno, a vyzval vlády, aby braly ohled na to, co si Řekové demokraticky zvolili.

Na pokraji bankrotu

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostalo ve dvou kolech slíbeno celkem 240 miliard eur (6,6 bilionu korun). Druhý záchranný program mu eurozóna v únoru prodloužila o čtyři měsíce, výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.

Techničtí experti mezinárodní věřitelské trojky, tedy Evropské komise, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zkoumají přímo v Aténách situaci. Řecké úřady si podle místního tisku stěžují, že zahraniční odborníci vycházejí z parametrů dosavadního programu pomoci a nezohledňují změny, které by si přála zavést řecká vláda.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!