Moskva hledá spojence pro bojkot potravin. Jedná s Minskem a Astanou

Moskva hledá spojence pro bojkot potravin. Jedná s Minskem a Astanou
7. srpna 2014 • 16:30
Moskva chce pro své sankce zaměřené na dovoz potravin ze Západu najít další spojence. Chce tak zabránit tomu, aby evropské a americké zboží do Ruska pronikalo přes Bělorusko a Kazachstán.

Po vyhlášení zákazu dovozu masa, mléčných produktů, ovoce a zeleniny ze Západu chce Moskva k dodržování stejného bojkotu zavázat i své spojence. Ruští diplomaté nyní vyjednávají s Minskem a Astanou, prohlásil ruský ministr zemědělství Nikolaj Fjodorov.

Ministr nepočítá s tím, že by ruské sankce vyvolaly protiopatření omezující ruský vývoz obilí. Export do EU totiž představuje jen necelých deset procent celkového ruského vývozu obilí a do USA země obilí nevyváží vůbec. Výpadek dovozu chce Rusko kompenzovat importem masa z Brazílie a sýra z Nového Zélandu, uvedlo ministerstvo.

Tři postsovětské republiky v květnu podepsaly smlouvu o vytvoření ekonomického bloku zahrnujícího celní unii, který by měl podle představ svých tvůrců konkurovat Spojeným státům, Evropské unii a Číně.

Je ovšem otázkou, zda se například Bělorusko k bojkotu připojí. Před několika dny totiž prezident Aleksandr Lukašenko svému ukrajinskému protějšku Petro Porošenkovi nabídl dodávky ropných produktů. De facto tak Kyjevu podal pomocnou ruku ve sporu s Ruskem, které se s Ukrajinou už několik měsíců pře o ceny zemního plynu a nedávno dodávky na Ukrajinu zcela přerušilo.

Ovoce za miliardy eur

EU loni do Ruska vyvezla ovoce a zeleninu za 11,9 miliardy eur, do země zamířilo 28 procent exportu evropského ovoce a 22 procent evropské zeleniny. Podle hlavního ekonoma společnosti Next Finance Vladimíra Pikory bude vedlejším efektem ruského bojkotu i pokles evropských cen potravin. „Zdá se, že stávající politika, kdy se EU snaží o sankce, které nemají bolet, se poněkud vymkla z rukou,“ uvedl.

Zakázané zboží z dekretu premiéra Medveděva
Seznam zemědělských produktů, surovin a potravin, jejichž zemí původu jsou Spojené státy americké, země Evropské unie, Kanada, Austrálie a Norské království a jejichž dovoz do Ruské federace byl na rok zakázán:
- Maso velkého rohatého skotu, čerstvé nebo chlazené;
- Maso velkého rohatého skotu mražené;
- Vepřové maso čerstvé, chlazené nebo mražené;
- Maso a masné produkty z domácí drůbeže, čerstvé, chlazené nebo mražené;
- Maso solené, v nálevu, sušené nebo uzené;
- Ryby a raci, měkkýši a další vodní bezobratlí;
- Mléko a mléčná produkce;
- Zelenina, jedlé okopaniny a hlízovité plody;
- Ovoce a ořechy;
- Salámy a podobné produkty z masa, masných výrobků nebo krve, hotové potraviny vyrobené na jejich základě;
- Mléčné produkty a potraviny vyrobené na základě rostlinných tuků.

Sankce se zřejmě dotknou i českých zemědělců. „Vývoz do Ruska se řádově propadne o pět až deset miliard korun,“ myslí si někdejší šéf Agrární komory Jan Veleba. Dopady se nevyhnou ani ostatním evropským zemím.

Brusel proto na sankce reagoval popuzeně. „Opatření je čistě politicky motivováno,“ uvedl mluvčí Evropské komise. Ta bude nyní dopady ruského bojkotu analyzovat, svou reakci proto zatím nechce předjímat. O tom, zda Evropská unie finančně podpoří zemědělce poškozené ruskými sankcemi, se dosud nerozhodlo. „Pro rozhodnutí potřebujeme více informací,“ uvedl mluvčí Komise.

Autor: bru
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!