Muž z Kiribati prohrál boj o status klimatického uprchlíka

Muž z Kiribati prohrál boj o status klimatického uprchlíka
21. července 2015 • 13:19
Muž z tichomořského souostroví Kiribati, který jako první člověk na světě usiloval o získání statusu uprchlíka z důvodu klimatických změn, čelí společně se svou rodinou vyhoštění z Nového Zélandu. Stalo se tak poté, co novozélandský Nejvyšší soud zamítl jeho odvolání, informovala agentura AFP.

Novozélandský Nejvyšší soud nicméně zdůraznil, že jeho rozhodnutí neznamená, že lidem postiženým změnami klimatu nebude nikdy přiznán status uprchlíků. „Náš verdikt v tomto případu by neměl být vnímán jako definitivní vyloučení této možnosti,“ podotkl soud.

Osmatřicetiletý Ioane Teitiota se s manželkou přestěhoval v roce 2007 z Kiribati na Nový Zéland, kde se jim narodily tři děti. Muž tvrdí, že stoupající hladina moří ohrožuje jejich nízko položený ostrov natolik, že návrat do vlasti by byl pro jeho rodinu nebezpečný.

Malý ostrovní stát Kiribati s celkovou populací kolem 100 tisíc lidí sestává z asi třicítky atolů, z nichž většina sahá pouhých pár metrů nad mořskou hladinu.

laguna Manra, Kiribati

laguna Manra, Kiribatilaguna Manra, KiribatiAutor: Angela K. Kepler, volné dílo, wiki

Novozélandský Nejvyšší soud uznal, že Kiribati trpí v důsledku globálního oteplování. Teitiotovu žádost o azyl ale podobně jako nižší soudy neuznal, protože muž nesplňuje z právního hlediska definici uprchlíka. On a jeho rodina nejsou podle Nejvyššího soudu přímým terčem pronásledování a jejich životy nejsou bezprostředně ohroženy.

„Zatímco Kiribati nepochybně čelí problémům, panu Teitiotovi při návratu vážné nebezpečí nehrozí,“ konstatoval soud ve svém verdiktu, který vynesl v pondělí večer. Teitiota tímto vyčerpal veškeré možnosti odvolání na Novém Zélandu a nyní ho, jeho manželku a děti pravděpodobně čeká deportace.

Zatímco Kiribati nepochybně čelí problémům, panu Teitiotovi při návratu vážné nebezpečí nehrozí

V žádosti o status běžence rodina popisovala, jak extrémně vysoké přílivové vlny dorážejí na kiribatské pobřežní vesnice, znečišťují tam pitnou vodu, ničí úrodu a zaplavují domy. Teitiota vylíčil, že kolem roku 1998 začal příboj prorážet vlnolamy i u jeho vesnice, která byla přeplněná lidmi a neměla kanalizaci. Kontaminovaná pitná voda vyvolávala u obyvatel zvracení a lidé neměli žádné vyvýšené místo, kam by prchli před vodou, v níž se brodili po kolena.

Situace na Kiribati je tak kritická, že místní vláda již koupila 2000 hektarů půdy na sousedním Fidži, které by podle kiribatského prezidenta měly zajišťovat přísun potravy a možná i útočiště následujícím generacím. Kiribati také zvažuje možnost postavit plovoucí ostrovy pro přestěhování celé populace, což by ale vyšlo na miliardy dolarů.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!