Na zemětřesení nedojde. V europarlamentu zůstává proevropská většina | E15.cz

Na zemětřesení nedojde. V europarlamentu zůstává proevropská většina

Na zemětřesení nedojde. V europarlamentu zůstává proevropská většina
Evropský parlament ve Štrasburku
• 
ZDROJ: ČTK/AP

ČTK

Ačkoli jsou výsledky nejnovějších eurovoleb v mnoha zemích šokující, nebude zřejmě nový Evropský parlament fungovat výrazně jinak než ten dosavadní. Tři největší frakce současného europarlamentu, tedy vítězná Evropská lidová strana (EPP), socialisté (S&D) a liberální ALDE, totiž opět dají dohromady bezpečnou většinu zřejmě 469 křesel z celkových 751. Navíc proevropsky orientovaná témata tyto strany v mnoha ohledech spojují také se Zelenými, kteří nyní disponují 52 mandáty.

V novinových titulcích opakované „zemětřesení“ spojené s nástupem nacionalistických, populistických či protievropských stran v několika unijních zemích tak bude mít bezprostřední vliv především na jejich domácí politickou scénu.

Změna atmosféry v některých významných unijních metropolích, včetně Paříže či už nyní často skeptického Londýna, ale může vyvolat nový přístup tamních vlád k mnoha evropským otázkám. A v některých směrech možná výrazně.

Ostatně přesně tak se už v neděli večer z obří obrazovky v tiskovém sále Evropského parlamentu vyjádřil lídr britské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP) Nigel Farage, živý symbol euroskepticismu. „Zda to nějak ovlivní evropskou politiku, to se teprve uvidí. Ale rozhodně to bude mít velký vliv na domácí politiku, hlavně v členských zemích na severu Evropy,“ předpověděl. Končí podle něj chápání evropské integrace jako čehosi nevyhnutelného.

Volby ovlivní hlavně zahraniční politiku

„Zprávy z Francie o vítězství Národní fronty (FN) jsou skutečně šokující,“ řekla analytička Carnegie Europe Judy Dempseyová. Strana Marine Le Penové eurovolby ve Francii ovládla se ziskem 26 procent hlasů. Úspěšná byla také UKIP, ale též Dánská lidová strana (DF) a výrazně levicová řecká Syriza.

Důsledky pro Evropu jako celek by jisté posílení extrémních stran podle Dempseyové mohlo mít například ve změně přístupu velkých národních stran k problematice zahraniční politiky, migrace, rozšiřování či k ekonomickým reformám.

Otázkou podle ní však je, zda se podobným uskupením podaří v první řadě ustavit europarlamentní frakce. K tomu je potřeba sice jen 25 poslanců, ovšem ze sedmi různých zemí. Začínají tak námluvy mezi stranami, které nejspíš potrvají většinu června. Parlament se na ustavující schůzi schází počátkem července.

Skeptici budou více slyšet

Posílená euroskeptická a radikální uskupení ale určitě získají lepší přístup k „parlamentnímu stroji“: jejich poslanci budou předsedat výborům, jejich hlas bude více slyšet a to v budoucnu zřejmě může ovlivnit podobu celé evropské debaty.

Dempseyová přitom očekává především komplikace ohledně dalších vyjednávání o chystané rozsáhlé obchodní a investiční smlouvě TTIP se Spojenými státy. „To bude tvrdý boj,“ poznamenala. Protiglobalizační a antiamerické nálady totiž podle ní sdílejí nejen nacionalisticky či extrémně levicově orientované strany, které do parlamentu přijdou poprvé či zvýší své zastoupení, ale také část zavedených a jinak proevropských stran.

Politolog Paul Ivan z Centra evropské politiky (EPC) nepředpokládá velké změny v parlamentní práci, i když také podle něj je posílení nacionalistů jasný signál nové doby. „Ovlivní to pozici Francie v EU a její aktivitu v unii,“ míní. V praktické práci Evropského parlamentu bude podle něj významná role „velké koalice“ mezi EPP a socialisty.

Hlavní slovo má Merkelová

Právě při jednáních hlavních hráčů těchto dvou bloků, k nimž se zřejmě přidají ještě zástupci liberálů, se začne v nejbližších dnech odehrávat diskuse o představě europarlamentu ohledně nového šéfa Evropské komise. EPP prosazuje svého kandidáta, lucemburského expremiéra Jeana-Clauda Junckera. Frakce za něj bude muset bojovat na několika úrovních. Podle Paula je možné, že socialisté budou chtít místo Junckera „méně politickou figuru“, Dempseyová zdůrazňuje rozhodující roli německé kancléřky Angely Merkelové. „Právě ona bude tou osobou, která o budoucím šéfovi komise rozhodne. Francie je teď příliš slabá,“ míní.

Šéfové unijních zemí budou v Bruselu o své reakci na volby poprvé hovořit v úterý. Svůj konkrétní návrh nejspíš neřeknou, mohli by ale například dát najevo, že svůj výběr učiní „s ohledem na výsledek voleb“. V takovém případě by Junckerovy šance zřejmě vzrostly.

V letošních volbách se v zásadě zastavil trvající pokles voličské účasti. Při pohledu na účast v jednotlivých zemích je ale zřejmé, že především mladší členské země na východě EU volby zajímaly výrazně méně než původní patnáctku států.

Odborník na střední Evropu z Londýnské University College London (UCL) Sean Hanley míní, že by to mohlo být spojeno s chápáním evropské integrace jako technokratického projektu, kdy voliči cítí jen malou možnost vývoj ovlivnit. „V České republice a na Slovensku byla účast tak malá, že by bylo možné zpochybnit demokratickou legitimitu zvolených europoslanců,“ poznamenal Hanley.

Petr Just: Volební výsledky nesvědčí o přílišném euroskepticismu v Česku

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!