NATO chce opět posílit ve střední a východní Evropě

NATO chce opět posílit ve střední a východní Evropě
10. února 2016 • 17:58
Severoatlantická aliance se chystá v reakci na politiku ruského prezidenta Vladimira Putina zvýšit svou vojenskou přítomnost ve východní části aliančního území. Ministři obrany NATO se na úvod dvoudenní schůzky v Bruselu shodli na urychlení příslušných plánů, které mají být dokončeny na červencovém summitu NATO ve Varšavě.

Česko na schůzce zastupuje ministr Martin Stropnický, který se na okraj jednání sešel se svým americkým protějškem Ashtonem Carterem a hovořil s ním o zvyšování českého armádního rozpočtu, o české účasti v misích i o boji proti Islámskému státu.

Aliance již v minulých letech výrazně posílila svou přítomnost a připravenost jednotek na svém východním křídle. Ministři by tuto přítomnost měli nyní ještě zvýšit. „To vyšle jasný signál, že NATO odpoví jednotně na každou agresi proti některému z jeho členů,“ řekl na úvodním briefingu šéf NATO Jens Stoltenberg.

Podle aliančních zdrojů mají být vojenské posily - až 1000 vojáků v každé zemi - rozmístěny v Polsku, pobaltských státech, Bulharsku a Rumunsku, které mají pocit ohrožení kvůli ruské politice v ukrajinském konfliktu. Moskva v něm podporuje separatisty.

Moskva: Záměr Severoatlantické aliance mít ve východní Evropě největší vojenskou přítomnost od konce studené války je destabilizující prvek namířený proti Rusku

Ve zmíněných zemích už NATO od loňska buduje regionální velitelství, v nichž ale působí jen zhruba po 50 vojácích. Nyní mají tato velitelství sloužit mimo jiné jako plánovací a koordinační centra pro cvičení nových sil velmi rychlé reakce (VJTF). Kromě toho jsou zamýšleny jako jasný vzkaz Putinovi, napsala DPA.

Stropnický dnes oznámil, že i v rámci visegrádské čtyřky se mluví o vyslání rotační roty do pobaltských zemí, které dlouhodobě požadují kvůli napětí s Ruskem vyslání aliančních jednotek na své území. S tamními vojáky by absolvovala společný výcvik.

Situaci v Pobaltí a obavy pobaltských zemí z Ruska probral Stropnický i se svým americkým protějškem Carterem. Označil za významné, že USA zvyšují svůj příspěvek na evropskou bezpečnost. To se podle něj projeví i v počtu vojáků.

Nejvíc vojáků od studené války

Záměr Severoatlantické aliance mít ve východní Evropě největší vojenskou přítomnost od konce studené války je destabilizující prvek namířený proti Rusku, reagovala podle agentury AP na program jednání ministrů NATO mluvčí ruského ministerstva obrany.

Ministři obrany se rovněž mají zabývat žádostí Ankary a Berlína o pomoc aliance při řešení přistěhovalecké krize v Evropě, konkrétně na moři mezi Tureckem a Řeckem.

Mají také podpořit úsilí Gruzie o členství v NATO. Na programu schůzky je dále situace v Sýrii, o které budou ministři ve čtvrtek jednat i s šéfy obrany zemí, které se s USA a dalšími členy NATO podílejí na mezinárodní koalici proti Islámskému státu. O konkrétních krocích by měli ministři mluvit ve čtvrtek dopoledne.

Podle Stropnického ještě nejsou známy podrobnosti německo-turecké iniciativy o pomoci aliance při řešení přistěhovalecké krize v Evropě, konkrétně na moři mezi Tureckem a Řeckem.

„Víme, že se mluví o rozšíření monitorovací kapacity,“ řekl Stropnický. Je možné si podle něj představit nasazení speciálních průzkumných letounů s výstražným radarovým systémem AWACS. Alianční síly by prý také mohly hlídat a monitorovat pašerácké stezky u Egejského moře, ale i na turecko-syrské hranici. Česko je podle Stropnického schopno přispět, ale musí nejprve znát podrobnosti zvažované akce.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!