NATO na summitu ukazuje odhodlání bránit všechny své členy

Na svém summitu, který dnes začal v polské metropoli, Severoatlantická aliance zdůrazňuje odhodlání čelit nepředvídatelnému Rusku v době, kdy nedávné britské rozhodnutí odejít z Evropské unie zpochybnilo projekt evropské integrace. Americký prezident Barack Obama ale zdůraznil, že evropské země jsou a zůstanou nejbližšími spojenci USA a že bezpečnost Evropy a Ameriky je nedělitelná.

Summit NATO ve Varšavě. Americký prezident Barack Obama
8.7.2016 18:15   |  

Oznámil také, že v Polsku bude tisícovka amerických vojáků tvořit základ jednoho ze čtyř vznikajících vícenárodních praporů, na summitu dohodnuté další posily východního křídla NATO.

Končící britský premiér David Cameron si dal při příjezdu na schůzku záležet, aby jeho sdělení bylo zcela jasné. „Neotáčíme se zády k Evropě. Neotáčíme se zády k evropské obraně a bezpečnosti,“ prohlásil.

Britové plní slib a vytvoří základ dalšího z praporů pro Pobaltí, asi v Estonsku. Dalšími zeměmi, které se zachovají podobně, budou Němci a Kanaďané. Vojáci se budou v Estonsku, Lotyšsku a Litvě střídat, jimi tvořená jádra jednotlivých praporů doplní menší jednotky z dalších států. Smyslem je varování případnému agresorovi, že útok na tuto vojenskou sílu znamená konflikt s mnoha členy NATO.

Více o britské účasti: Do Estonska a Polska zamíří pod vlajkami NATO dalších 650 Britů

Polsko je z chování svého ruského souseda po anexi Krymu a po ukrajinské krizi viditelně nervózní, prezident Andrzej Duda dnes několikrát volil velmi silná slova. „Sledujeme politiku agrese a trvající nedostatek respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a územní celistvosti,“ prohlásil na úvod summitu.

Rusko doufá ve vítězství zdravého rozumu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ve středu se mají sejít velvyslanci NATO a jejich ruský protějšek. Poslední podobná schůzka v dubnu skončila neúspěšně, obě strany si jen ověřily, že se v názorech diametrálně rozchází.

Přečtěte si: Kreml: Ve vztazích s NATO doufáme ve "vítězství zdravého rozumu"

NATO trvá na plném prosazení mírových dohod z běloruského Minsku. Obama dnes poznamenal, že do té doby budou trvat hospodářské sankce, které na Rusko federaci uvalily USA i EU. Ukrajinský prezident Petro Porošenko už je ve Varšavě. Jednáním s ním dvoudenní summit v sobotu skončí a Porošenko nepochybně uslyší ujištění o trvající politické i praktické podpoře ukrajinské územní celistvosti i reformního úsilí.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že NATO si nepřeje studenou válku, která je podle něj historií. Je však odhodlané bránit územní celistvost všech svých členů i ve zhoršené mezinárodní atmosféře.

Přečtěte si: Stoltenberg: NATO si nepřeje novou studenou válku

Čtyři prapory v Pobaltí a Polsku nejsou jedinou alianční reakcí na měnící se a nebezpečnější bezpečnostní situaci na východ od NATO.

Už před dvěma lety na summitu ve Walesu se aliance dohodla na největším posílení své kolektivní bezpečnosti od konce studené války. Ztrojnásobeny byly síly rychlé reakce, jejich součástí je nově také asi pět tisíc mužů schopných zasáhnout v řádu dní. Aliance ustavila nové velitelské prvky a buduje na východě sklady s připravenou technikou.

Členské země také partnery v Pobaltí podporují na dvoustranném základě, příští rok by měli pomáhat i Češi v rámci plánu visegrádské skupiny.

Na větší počet bezpečnostních aktivit jsou třeba peníze a to je další téma summitu. Stoltenberg opakovaně připomíná evropským zemím potřebu zastavit propad obranných výdajů a postupně začít investovat více, aby se v průběhu desetiletí státy v tomto ohledu dostaly na dvě procenta hrubého domácího produktu. Český ministr obrany Martin Stropnický dnes ve Varšavě řekl, že Česku by se to mohlo podařit do roku 2025.

Ještě před začátkem dnešního summitu se NATO dohodlo s Evropskou unií na spolupráci v oblastech jako je kybernetická bezpečnost, hybridní hrozby či kooperace na moři. Lodě NATO už pomáhají plavidlům EU při zvládání migrační krize v Egejském moři a jedná se o centrálním Středomoří.

Protiraketový štít

Alianční summit by měl dnes rozhodnout i některé další věci. Pod vedení NATO by se měl dostat v Evropě budovaný protiraketový štít, kyberprostor se má pro NATO stát bojištěm na stejné úrovni pevniny, moře či vzduchu.

U dnešní večeře, kterou pořádá polský prezident Duda, budou moci šéfové států a vlád v neformální atmosféře debatovat nejen o budoucnosti vztahů západního světa a Ruska, ale také o další významné hrozbě, tedy o pásu nestability jižně a jihovýchodně od aliančních hranic.

NATO na summitu rozhodne například o posílení výcviku iráckých bezpečnostních sil či o poskytnutí radarových letounů AWACS pro potřeby mezinárodní koalice, která v Iráku a Sýrii bojuje proti teroristické organizaci Islámský stát.

V sobotu bude summit pokračovat diskusí o budoucnosti největší zahraniční mise NATO, tedy operace Rozhodná podpora v Afghánistánu. Skončí pak setkáním šéfů států a vlád aliančních zemí s ukrajinským prezidentem.

Stropnický: Do 2025 by Česko mohlo dávat na obranu dvě pct HDP
Do roku 2025 by Česká republika mohla dávat na obranu dvě procenta HDP. Na summitu NATO ve Varšavě to řekl ministr obrany Martin Stropnický. Obrana by podle něj měla být jednou ze tří rozpočtových priorit. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka bude Česko na summitu podporovat, aby se aliance angažovala ve snaze zvládnout migraci, která míří z jihu.

Za hlavní vzkaz summitu bude podle Stropnického potvrzení jednoty nebo potvrzení úlohy Británie v rámci aliance. Dále očekává „inventuru z Walesu“, tedy plnění akčního plánu připravenosti, který přijal předchozí alianční summit. Debatu očekává i o Ukrajině a dialogu s Ruskem. „Jak ho vést, když Minsk 2 (dohody o mírovém řešení krize na východní Ukrajině) není dodržován,“ poznamenal. Očekává také diskuzi o větším příspěvku aliance při kontrole Středomoří v souvislosti s migrací. Podotkl, že alianční lodě v Egejském moři se osvědčily. Myslí si, že Německo přijde s návrhem na větší aktivitu NATO v této oblasti.

Zaorálek novinářům řekl, že Česko bude takové zapojení podporovat. „Jsme pro spojení mezi evropskou akcí Sophia a silami NATO, které by měly pomoci ve Středozemním moři zvládat tu poměrně komplikovanou situaci, která je kolem uprchlíků,“ řekl novinářům šéf české diplomacie.

Jedním z hlavních výstupů summitu bude potvrzení vyslání čtyř praporů do Pobaltí a do Polska. Zda do praporů přispěje i Česko, není podle Stropnického v tuto chvíli jasné. „Zatím nás o to nikdo nepožádal,“ poznamenal. „Byli bychom toho patrně schopni, na druhou stranu si myslím, že jsme velmi aktivní venku a začínáme si už sahat na horní hranici toho, co můžeme,“ řekl s poukazem na to, že v zahraničních misích působí stovky českých vojáků. Armáda zároveň musí zajistit jejich rotaci. Další vojáci jsou vyčleněni do různých bojových uskupení pro NATO a Evropskou unii. Zaorálek poznamenal, že v otázce sestavení praporů se ještě musí doladit některé věci například ohledně financování.

Zástupci visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) by měli na summitu oznámit podrobnosti vyslání společné jednotky do Pobaltí. Od ledna 2017 by postupně měla v Pobaltí cvičit s tamními i americkými kolegy česká, slovenská, maďarská a polská rota o síle asi 150 vojáků.

Zaorálek očekává od nynější vrcholné schůzky NATO posílení výcviku iráckých vojáků. Připomněl, že Česko chystá do Iráku vyslání výcvikové mise, která bude školit piloty na stroje L-159.

Na summitu především ze strany USA, které vydávají nejvíce peněz na společnou obranu, zazní i požadavek na růst národních obranných rozpočtů. Česko dává na obranu ročně kolem jednoho procenta HDP a doporučovaným dvěma procentům se přibližuje velmi pomalu. Podle Stropnického ale rozpočet každoročně roste reálně o devět až deset procent, tedy o čtyři až pět miliard. Kvůli hospodářskému růstu se to ale neprojevuje na podílu na HDP. Poznamenal, že dosažení dvou procent HDP je reálné v roce 2025.

Přečtěte si:

Summit NATO má potvrdit největší posílení obrany od konce studené války

Autor: čtk

Komentáře

Čtěte také

Číňané zprovoznili největší teleskop na světě. V průměru má půl kilometru

Číňané zprovoznili největší teleskop na světě. V průměru má půl kilometru Fotogalerie

Čína dnes uvedla do provozu největší teleskop na světě, který bude sloužit k výzkumu vesmíru, včetně pátrání po případných mimozemských civilizacích. Obrovské zařízení s talířovou… více

Mobilní web