NATO pozvalo Černou Horu k jednání o vstupu do aliance

NATO pozvalo Černou Horu k jednání o vstupu do aliance
2. prosince 2015 • 13:35
Ministři zahraničí zemí Severoatlantické aliance jednomyslně vyzvali Černou Horu k jednání o vstupu. Balkánská země by se tak měla stát 29. členem aliance. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga čeká Černou Horu ještě mnoho práce nejen v obranné oblasti, ale také při realizaci politických reforem.

„Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu,“ řekl novinářům Stoltenberg na tiskové konferenci po ministerském rozhodnutí. Pozvánka do NATO je podle něj důkazem, že alianční politika „otevřených dveří“ je úspěšná a pokračuje.

Vůči vstupu Černé Hory do aliance má ale výhrady Rusko. Stoltenberg dnes zopakoval, že rozhodnutí o vstupu je výlučnou věcí dotyčné země a spojenců v NATO a nikdo třetí nemá právo veta. „Rozhodnutí o pozvánce není o Rusku. Týká se Černé Hory a NATO,“ prohlásil.

Ministr zahraničí pozvané země Igor Lukšić označil dnešek za „historický milník“ pro svou zemi, která je nezávislým státem od roku 2006. „Je to uznání tvrdé práce posledních devíti let,“ prohlásil. Upozornil ale také, že dnešní pozvánka není koncem, ale jen začátkem nové fáze procesu. „Jsme si vědomi svých závazků,“ řekl s tím, že v jeho zemi budou pokračovat změny směrem k větší vládě práva, lepšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem.

Členství v NATO integruje Černou Horu do euroatlantického společenství a posiluje bezpečnost na západním Balkánu

Vláda se také podle něj bude snažit získat pro členství v alianci co největší podporu veřejnosti. V Černé Hoře samotné totiž nemá vstup jednoznačnou podporu. Po začátku rozhovorů obvykle nějakou dobu trvá, než se pozvaná země členem skutečně stane. Stoltenberg dnes před novináři připomněl, že nyní budou dohodnuty praktické detaily přístupových rozhovorů. Ty podle něj začnou velmi rychle a skončí někdy počátkem příštího roku.

Další důležitou fází je poté parlamentní ratifikační proces ve všech stávajících členských zemích Severoatlantické aliance. „To bude nějakou dobu trvat a nemohu nyní říci, jak dlouho,“ poznamenal generální tajemník NATO. Připomněl, že v roce 2009 tento proces zabral přibližně rok.

Pozorovatelský status již od příštího roku

Příští rok v červenci by tak Černá Hora mohla být na summit NATO ve Varšavě přizvána jako pozorovatelská země, míní český velvyslanec u aliance Jiří Šedivý. „Plného členství by mohla dosáhnout v horizontu jednoho nebo dvou let,“ řekl novinářům.

Český premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru rozhodnutí označil za správný krok s tím, že členství této země v NATO má dlouhodobou českou podporu. Pokud se tak stane, půjde o první rozšíření aliance od roku 2009, kdy do organizace vstoupily Albánie a Chorvatsko.

Stoltenberg poznamenal, že také Bosna a Hercegovina, Gruzie a Makedonie pokračují směrem k členství a měly by dál postupovat v reformách. „Dnešní rozhodnutí ukazuje, že tvrdá reformní práce se vyplácí,“ vzkázal trojici zemí generální tajemník aliance.

Varování z Ruska

Kreml pohrozil odvetnými opatřeními. „Moskva vždy a na nejrůznějších úrovních upozorňovala, že pokračující rozšiřování NATO a přibližování infrastruktury NATO na východ přirozeně nemůže nevést k odvetným opatřením z východu, tedy od Ruska, se záměrem zajistit bezpečnost a rovnost zájmů,“ řekl mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. O konkrétních odvetných opatřeních je ale ještě brzy hovořit, dodal.

„Černá Hora si musí uvědomit, že kvůli vstupu do NATO už nebudou možné mnohé programy s Ruskem, včetně vojenské spolupráce,“ varoval předseda branného výboru horní komory ruského parlamentu Viktor Ozerov. „Černá Hora se stává potenciálním účastníkem ohrožení naší bezpečnosti,“ dodal.

Posílení obranyschopnosti

Ozerovův zástupce ve výboru upozornil, že Rusko v případě vstupu Černé Hory do NATO podnikne kroky k posílení své obranyschopnosti, konkrétní opatření již chystá generální štáb.

Opatření mají sloužit k „zadržování aliance“, jejíž rozšiřování Rusko vnímá jako „nepřirozený, nezákonný krok proti mírové spolupráci“, zdůraznil senátor Jevgenij Serebrennikov.

Internetový list Gazeta.ru upozornil na rozpolcenost černohorské veřejnosti ohledně vstupu do aliance, přičemž Moskva vyjádřila podporu protialiančním demonstracím místních nacionalistů z řad etnických Srbů. Obává se totiž, aby příklad Černé Hory neovlivnil i Srbsko, důležitého ruského spojence na Balkánu.

NATO se naposledy rozšířilo v roce 2009 o Chorvatsko a Albánii
- Severoatlantická aliance (NATO), jejímž hlavním cílem je zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti členských zemí, vznikla na základě Severoatlantické smlouvy (jejíchž 14 článků platí dodnes). Dokument podepsali 4. dubna 1949 ve Washingtonu ministři zahraničí 12 zemí (USA, Kanady, Belgie, Dánska, Francie, Islandu, Itálie, Lucemburska, Nizozemska, Norska, Portugalska a Británie).

- V současnosti je členem 28 zemí. V roce 1952 se připojilo Řecko a Turecko (jediná muslimská země v alianci), v roce 1955 Německo a v roce 1982 Španělsko.

- V roce 1999 do NATO vstoupily jako první postkomunistické země ČR, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy. V roce 2004 se členy NATO staly Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko a v roce 2009 Chorvatsko a Albánie.

- O členství v NATO usiluje řada dalších zemí, jako je Makedonie, jejíž vstup do aliance komplikuje spor s Řeckem o název Makedonie, nebo Bosna a Hercegovina. Obě země jsou (včetně Černé Hory) zařazeny do Akčního plánu členství (MAP), který je předstupněm plného začlenění do NATO.

- Blízko k vstupu měly i Ukrajina a Gruzie. Pod vlivem některých západoevropských zemí, obávajících se zhoršení vztahů s Ruskem, ale NATO v roce 2008 na summitu v Bukurešti tyto země do MAP nezařadilo. Aliance ale prohlásila, že v budoucnu se obě země členy NATO mohou stát. Na loňském summitu aliance oznámila, že výrazně posiluje spolupráci s Gruzií, cílem je její příprava na případné členství.

- Proti rozšiřování aliance se dlouhodobě staví Rusko, které kriticky vnímalo hlavně rozšíření aliance v roce 2004, kdy se členem NATO staly také například tři bývalé země Sovětského svazu, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Současná ruská vojenská doktrína dokonce považuje rozšiřování NATO za jednu z hlavních hrozeb bezpečnosti Ruska. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina dostala Moskva po pádu železné opony slib, že se NATO nebude dále rozšiřovat, který nebyl dodržen.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!