NATO se vrací k pozapomenuté roli: posílí obranu členských zemí

NATO se vrací k pozapomenuté roli: posílí obranu členských zemí
9. července 2016 • 19:52
Na svém dvoudenním summitu, který skončil ve Varšavě, dala Severoatlantická aliance najevo, že se chce adaptovat na horší bezpečnostní situaci ve světě. První cestou je posilování obrany území členských zemí, tedy návrat k původní roli NATO, pozapomenuté v klidných letech od konce studené války. Druhou pak pomoc nestabilním zemím v krizových oblastech především jižně a jihovýchodně od Evropy tak, aby se samy dokázaly vyrovnat s problémy jako je terorismus.

Americký prezident Barack Obama, pro kterého byl varšavský summit posledním v jeho funkci, jednoznačným způsobem potvrdil trvající americké odhodlání Evropu bránit. Evropa se podle něj bude vždy moci spolehnout na Spojené státy, v dobrých i špatných časech, na závazcích USA k evropské obraně se nic nezmění.

Poznamenal také, že tolika výzvám zároveň NATO nejspíš nikdy nečelilo: připomněl nejen vztahy s Ruskem a terorismus, ale také hospodářské potíže či britské rozhodnutí odejít z Evropské unie. Brexit byl vděčným tématem kuloárních diskusí mezi diplomaty i novináři.

„Pro naše spojenectví je to zásadní chvíle. Za skoro 70 let NATO jsme nejspíš nikdy nečelili takovému rozsahu výzev zároveň - bezpečnostních, humanitárních, politických,“ řekl po varšavském setkání Obama.

Kromě slov Američané nabízejí i vojáky - tisíc jich bude tvořit páteř vícenárodního praporu, který by měl být od příštího roku v Polsku. Spolu s dalšími třemi jednotkami v Estonsku, Lotyšsku a Litvě, pro něž základ poskytnou Britové, Němci a Kanaďané, je to pojistka proti možné ruské agresi vůči východnímu křídlu NATO.

NATO pošle do Polska a Pobaltí čtyři prapory, konfrontaci s Ruskem nechce

Rusku tak aliance z Varšavy vzkázala, že případný útok na jednoho člena by byl útokem na všechny. Platí navíc, že čtyři mezinárodní prapory jsou jen částí rovnice, která má v součtu Rusko zbavit agresivních nálad. Na tvrdý postoj vůči Moskvě výrazně tlačilo hostitelské Polsko, které je z ruského chování viditelně nervózní. Polský prezident Andrzej Duda například poznamenal, že mluvit se dá jen s partnerem, který dodržuje mezinárodní právo.

Přes mrazivou atmosféru ve vzájemných vztazích NATO ale zájem o dialog s Ruskem má. Byť jen o praktických otázkách s ohledem na nynější situaci na Ukrajině, kde je příměří na východě země pravidelně porušované a východoukrajinští separatisté se dál těší ruské podpoře. Příští středu se tak alianční velvyslanci sejdou v Bruselu se svým protějškem, aby ho s výsledky summitu seznámili. NATO dál trvá na plném prosazení mírových dohod z Minsku a na ukrajinské územní celistvosti; politici o tom dnes ujistili prezidenta Petra Porošenka.

Kapacity v Jordánsku

NATO se na summitu rozhodlo také přispět svými radarovými letouny AWACS k práci mezinárodní koalice bojující proti Islámskému státu (IS) v Sýrii a Iráku. Irácké důstojníky také začne cvičit přímo v jejich zemi. Je rovněž připraveno víc pomáhat s budováním obraných kapacit v dalších zemích jako je Jordánsko, Tunisko či Libye. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga je to dlouhodobě lepší varianta než vysílat vlastní vojáky do bojových operací.

Ve Středozemním moři aliance spustí novou námořní operaci. Lodě NATO budou spolupracovat s plavidly operace EU Sophia, která mezi Libyí a Itálii chytají lodě převážející migranty. Dlouho zamrzlou spolupráci obou organizací s mnoha společnými členy stvrdil i podpis dohody NATO-EU o kooperaci při kybernetické obraně či řešení hybridních hrozeb.

Mořský strážce. NATO zahájí ve Středomoří námořní operaci

Aliance potvrdila, že i příští rok bude v Afghánistánu pokračovat její výcvik afghánské armády a policie a že členské země budou až do roku 2020 spolufinancovat tyto jednotky přibližně ve stejné výši jako letos.

Stoltenberg premiérům a prezidentům členských zemí NATO také připomněl potřebu zvyšovat obranné výdaje. Je to dva roky staré rozhodnutí a jejich pokles už se podařilo zastavit. Jen málo zemí se ale zatím dostalo na doporučená dvě procenta hrubého domácího produktu, která mají být na obranu určena.

Summit přijal také některá další rozhodnutí, například označil kyberprostor za operační prostředí na stejné úrovni jako země, vzduch či moře.

Hlavní body dvoudenního varšavského summitu NATO
Posilování východního křídla aliance/vztahy s Ruskem/Ukrajina

- Summit schválil vyslání čtyř vícenárodních praporů do Pobaltí a do Polska od příštího roku na rotačním principu (celkem 3000 až 4000 vojáků); Američané se stanou základem praporu v Polsku, Britové v Estonsku, Kanada v Lotyšsku a Německo v Litvě.

- Součástí posílení východního křídla bude také větší přítomnost vojáků na jihovýchodě, základem má být vícenárodní brigáda v Rumunsku.

- Vojenští plánovači mají pro říjnové jednání ministrů obrany zemí NATO připravit podklady k diskusi o tom, jak posílit alianční přítomnost ve vzduchu a na moři v oblasti Černého moře.

- Summit zdůraznil, že Rusko nesmí být izolováno; podle generálního tajemníka aliance Jense Stoltenberga NATO posiluje obranu kvůli nové bezpečnostní situaci, zároveň se ale dál snaží o konstruktivní dialog s Moskvou.

- NATO potvrdilo politickou i praktickou podporu Ukrajině. Stoltenberg ovšem upozornil, že ukrajinské členství v alianci není na pořadu dne. Stoltenberg také vyzval Rusko k ukončení politické, vojenské a finanční podpory východoukrajinských separatistů. Aliance chce s Kyjevem nově spolupracovat v oblastech jako je likvidace nástražných výbušných zařízení nebo hybridní konflikty.
Jih a jihovýchod/terorismus

- Radarové letouny AWACS budou moci poskytovat přímou leteckou podporu široké mezinárodní koalici, která v Iráku a Sýrii bojuje s teroristickou organizací Islámský stát.

- NATO spustí novou námořní bezpečnostní operaci ve Středozemním moři s názvem Sea Guardian (Mořský strážce); chce úzce spolupracovat s loďmi operace Sophia, kterou Evropská unie zahájila kvůli migrační krizi.

- NATO začne od ledna 2017 s výcvikem iráckých důstojníků přímo v Iráku, pokračuje v obdobné činnosti v Jordánsku.

- NATO je připraveno pomoci Libyi s budováním bezpečnostních struktur i s výcvikem.
Afghánistán

- Alianční nebojová operace Resolute Support bude v Afghánistánu pokračovat i po letošním roce; počet vojáků - zhruba 12 tisíc - se nezmění.

- Spojenci potvrdili závazek podílet se na financování afghánské armády a policie do roku 2020. Alianční země přislíbily přispět miliardou dolarů na afghánské ozbrojené síly; tato částka se připočítá k americkému příspěvku ve výši 3,45 miliardy dolarů a k afghánskému rozpočtu ve výši kolem 420 milionů dolarů.
Ostatní

- Summit konstatoval, že se plní předsevzetí z alianční vrcholné schůzky ve Walesu v roce 2014 (ztrojnásobení sil rychlé reakce NRF na 40 tisíc osob, z nichž 5000 činí takzvané „hrotové síly“ VJTF schopné nasazení v řádu dnů, vznikají předsunuté sklady materiálu a nové velitelské a koordinační prvky na východním křídle).

- Summit ohlásil základní operační schopnost systému protiraketové obrany: americké lodě ve Španělsku, radar v Turecku a antiraketový systém v Rumunsku jsou schopny spolupracovat pod aliančním velením a kontrolou.

- Summit označil kybernetický prostor za další operační oblast; vedle země, vzduchu a vody se tak kyberprostor stal novou dimenzí, ve které se bude aliance připravovat na případný střet s nepřítelem.



- Představitelé NATO a EU podepsali dohodu o prohloubení spolupráce; těsnější vazby by obě instituce mohly navázat třeba v oblastech kybernetické bezpečnosti, hybridních hrozeb nebo při námořní spolupráci.

- USA, Británie a Francie podle závěrečného dokumentu summitu zajistí, že všechny prvky jaderného odstrašování NATO budou zabezpečené, spolehlivé a efektivní.

- „Mezisummit“ NATO se bude konat příští rok na jaře; uskuteční se v Bruselu v souvislosti s americkými prezidentskými volbami a otevřením nového centrálního komplexu.
Česko

- Podle ministra obrany Martina Stropnického Česko, které nyní na obranu vynakládá kolem jednoho procenta svého HDP, by aliancí doporučovaných dvou procent mohlo dosáhnout v roce 2025.

- Česká delegace vedená prezidentem Milošem Zemanem jednala na okraj summitu NATO s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Stropnický poté řekl, že je téměř jistá ruské výroby ve firmě LOM Praha; zaplatí ji Američané. O opravách dalších afghánských strojů řady Mi, kterých má Afghánistán několik desítek, se jedná.

Další výsledky summitu:

Autor: ČTK, vag
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!